Žalmy

1 (BKR) Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm.
1 (B21) Pro předního zpěváka Jedutuna. Žalm Asafův.

2 (BKR) Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 (B21) Hlas můj k Bohu zněl, když volal jsem, hlas můj k Bohu zněl, aby mě vyslyšel.

3 (BKR) V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 (B21) Pána jsem hledal v den svého soužení, bez přestání jsem ruce vzpínal po nocích, má duše se nenechala utěšit.

4 (BKR) Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. Sélah.
4 (B21) Na Boha vzpomínám, trápím se, při svém přemítání ztrácím dech! séla

5 (BKR) Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 (B21) Oči zamhouřit nedals mi, rozrušen jsem, nemohu promluvit.

6 (BKR) I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 (B21) Připomínám si dávné dny, časy, jež dávno minuly.

7 (BKR) Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 (B21) Na své písně vzpomínám po nocích, v srdci přemítám a v duchu zpytuji:

8 (BKR) Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 (B21) Copak už nadobro zavrhl Hospodin? Nebude přívětivý nikdy víc?

9 (BKR) Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 (B21) Skončila jeho láska navždycky? Selhalo zaslíbení navěky?

10 (BKR) Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? Sélah.
10 (B21) Copak Bůh zapomněl být laskavý? Hněvá se tak, že soucit potlačil? séla

11 (BKR) I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 (B21) To je můj konec, říkám si, kdyby své pravici dal klesnout Nejvyšší!

12 (BKR) Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 (B21) Budu však vzpomínat, co Hospodin učinil - ano, připomenu tvé dávné zázraky!

13 (BKR) A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 (B21) O všem, co vykonals, přemýšlím, přemítám o tom, cos učinil.

14 (BKR) Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 (B21) Tvá cesta, Bože, je cestou svatosti, kdo z bohů je veliký jako ty?

15 (BKR) Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 (B21) Ty jsi ten Bůh, jenž koná zázraky, svou sílu zjevil jsi mezi národy!

16 (BKR) Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. Sélah.
16 (B21) Svou paží vykoupil jsi svůj lid - Jákobovy a Josefovy potomky. séla

17 (BKR) Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 (B21) Vody tě, Bože, viděly, vody tě viděly a hned se zachvěly, otřásly se i mořské hlubiny!

18 (BKR) Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 (B21) Vody se proudem z mraků valily, nebesa zněla hřímáním, tvé střely všemi směry letěly!

19 (BKR) Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 (B21) Tvým hromobitím zněla vichřice, blesky ozářily celý svět, země se třásla, chvěla se!

20 (BKR) Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti. [ (Psalms 77:21) Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona. ]
20 (B21) Tvá cesta, Bože, vedla přes moře, tvá stezka přes vody mohutné. I když tvé šlépěje nešlo rozeznat,

21 ----
21 (B21) vedl jsi lid svůj, ovce své, rukou Mojžíše a Árona.