Žalmy

1 (BKR) Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
1 (ROH) Prečo si nás, ó, Bože, zavrhol na večnosť? Prečo je roznietený tvoj hnev na stádo tvojej pastvy?

2 (BKR) Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
2 (ROH) Rozpamätaj sa na svoje shromaždenie, ktoré si tam dávno kúpil, na prútok svojho dedičstva, ktorý si vykúpil, na vrch Sion, toď, na ktorom bývaš.

3 (BKR) Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
3 (ROH) Povznes svoje kroky k večným rozvaleninám. Všetko zkazil nepriateľ v svätyni!

4 (BKR) Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
4 (ROH) Tvoji protivníci revali prostred tvojho slávnostného shromaždenia. Urobili svoje odznaky odznakmi.

5 (BKR) Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
5 (ROH) Zdalo sa to tak, ako keď ľudia do vysoka sa zaháňajúc toporami tnú do húšte stromovia.

6 (BKR) A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
6 (ROH) A teraz dovedna tlčú jej rezby sekerami a obuchmi.

7 (BKR) Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
7 (ROH) Podpálili tvoju svätyňu; zrútiac ho na zem poškvrnili príbytok tvojho mena.

8 (BKR) Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
8 (ROH) Hovoria vo svojom srdci: Vyhubme ich všetkých dovedna! Popálili všetky shromaždištia silného Boha v zemi.

9 (BKR) Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
9 (ROH) Nevidíme svojich odznakov; už nieto proroka, ani nieto medzi nami toho, kto by vedel, dokedy to bude trvať.

10 (BKR) I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
10 (ROH) Dokedy, ó, Bože, bude potupovať protivník? Či sa na veky bude rúhať nepriateľ tvojmu menu?

11 (BKR) Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
11 (ROH) Prečo uťahuješ zpät svoju ruku a svoju pravicu? Vytiahni ju zo svojho lona a učiň koniec!

12 (BKR) Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
12 (ROH) Avšak ty, Bože, si mojím Kráľom od dávna, ktorý pôsobíš nové a nové spasenie prostred zeme.

13 (BKR) Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
13 (ROH) Ty si vo svojej sile rozdelil more; skrúšil si hlavy drakom na vodách.

14 (BKR) Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
14 (ROH) Ty si roztrieskal hlavy leviatána; dal si ho za pokrm ľudu na púšti.

15 (BKR) Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
15 (ROH) Ty si roztvoril prameň a potok. Ty si vysušil rieky trvalého toku.

16 (BKR) Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
16 (ROH) Tvoj je deň, tvoja je i noc; ty si pripravil svetlo i slnko.

17 (BKR) Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
17 (ROH) Ty si postavil všetky hranice zeme; leto a zimu si ty utvoril.

18 (BKR) Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
18 (ROH) Rozpomeň sa na to, že nepriateľ hanobil Hospodina, a bláznivý ľud sa rúhal tvojmu menu.

19 (BKR) Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
19 (ROH) Nedaj zveri duše svojej hrdličky; nezbudni navždy na život svojich biednych.

20 (BKR) Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
20 (ROH) Pohliadni na smluvu, lebo i najtmavšie kúty zeme sú plné peleší ukrutnosti.

21 (BKR) Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
21 (ROH) Nech neodchádza zpät utlačený zahanbený; biedni a chudobní nech chvália tvoje meno.

22 (BKR) Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
22 (ROH) Povstaň, ó, Bože, a rozrieš svoju pravotu! Rozpomeň sa na svoje pohanenie, ktoré sa ti deje od blázna každý deň.

23 (BKR) Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
23 (ROH) Nezabudni na hlas svojich protivníkov, na hrmot tých, ktorí povstávajú proti tebe, a ktorý vystupuje neprestajne.