Žalmy

1 (BKR) Vyučující, Azafův. Proč, ó Bože, nás tak do konce zamítáš? Proč roznícena jest prchlivost tvá proti stádci pastvy tvé?
1 (VUL) Maskil. Asaph. Ut quid, Deus, reppulisti in finem, iratus est furor tuus super oves pascuae tuae?
1 (KAT) Asafova poučná pieseň. Prečo si nás, Bože, tak celkom zavrhol a prečo si hnevom zahorel proti ovciam tvojej pastviny?

2 (BKR) Rozpomeň se na shromáždění své, jehož jsi od starodávna dobyl a vykoupil, na proutek dědictví svého, na Sion horu tuto, na níž přebýváš.
2 (VUL) Memor esto congregationis tuae, quam possedisti ab initio. Redemisti virgam hereditatis tuae: mons Sion, in quo habitasti.
2 (KAT) Pamätaj na svoj ľud, ktorý je tvoj odprvoti. Vykúpil si výhonok svojho dedičstva, vrch Sion, na ktorom prebývaš.

3 (BKR) Přispějž k hrozným pustinám. Jak všecko pohubil nepřítel v svatyni!
3 (VUL) Leva gressus tuos in ruinas sempiternas: omnia vastavit inimicus in sancto.
3 (KAT) Namier svoje kroky k večným zrúcaninám: nepriateľ spustošil celú svätyňu.

4 (BKR) Řvali nepřátelé tvoji u prostřed shromáždění tvých, a na znamení toho zanechali množství korouhví svých.
4 (VUL) Rugierunt, qui oderunt te, in medio congregationis tuae; posuerunt signa sua in signa.
4 (KAT) Tí, čo ťa nenávidia, ryčia uprostred tvojho miesta svätého, vztyčujú svoje zástavy na znak víťazstva.

5 (BKR) Za hrdinu jmín byl ten, kterýž co nejvýše zdvihl sekeru, roubaje vazbu dříví jeho.
5 (VUL) Visi sunt quasi in altum securim vibrantes in silva condensa.
5 (KAT) Podobajú sa tým, čo sa veľmi rozháňajú sekerou v hustom lese.

6 (BKR) A nyní již řezby jeho napořád sekerami a palicemi otloukají.
6 (VUL) Exciderunt ianuas eius in idipsum; in securi et ascia deiecerunt.
6 (KAT) Tak vylamujú brány chrámové a stŕhajú ich sekerou i hákom.

7 (BKR) Uvrhli oheň do svatyně tvé, na zem zřítivše, poškvrnili příbytku jména tvého.
7 (VUL) Incenderunt igni sanctuarium tuum, in terram polluerunt tabernaculum nominis tui;
7 (KAT) Podpálili tvoju svätyňu, príbytok tvojho mena až do základu zneuctili.

8 (BKR) Řekli v srdci svém: Vyhubme je napořád. Takž vypálili všecky stánky Boha silného v zemi.
8 (VUL) dixerunt in corde suo: “ Opprimamus eos simul ”. Combusserunt omnes congregationes Dei in terra.
8 (KAT) V srdci si povedali: „Zničme ich všetkých odrazu,“ a vypálili tvoje sväté miesta v krajine.

9 (BKR) Znamení svých nevidíme, jižť není proroka, aniž jest mezi námi, kdo by věděl, dokud to stane.
9 (VUL) Signa nostra non vidimus; iam non est propheta, et apud nos non est qui cognoscat amplius.
9 (KAT) Nevidíme naše zástavy, niet už proroka a nik z nás nevie, dokedy to potrvá.

10 (BKR) I dokudž, ó Bože, útržky činiti bude odpůrce? A nepřítel ustavičně-liž rouhati se bude jménu tvému?
10 (VUL) Usquequo, Deus, improperabit inimicus, spernet adversarius nomen tuum in finem?
10 (KAT) Bože, dokedy sa bude rúhať nepriateľ? Vari naveky bude protivník urážať tvoje meno?

11 (BKR) Proč zdržuješ ruku svou, a pravice své z lůna svého nevzneseš?
11 (VUL) Ut quid avertis manum tuam et tenes dexteram tuam in medio sinu tuo?
11 (KAT) Prečo odťahuješ svoju ruku a prečo v lone držíš pravicu?

12 (BKR) Však jsi ty, Bože, král můj od starodávna, působíš hojné spasení u prostřed země.
12 (VUL) Deus autem rex noster ante saecula, operatus est salutes in medio terrae.
12 (KAT) Veď predsa Boh je naším kráľom od vekov a spásne skutky konal na zemi.

13 (BKR) Ty silou svou rozdělil jsi moře, a potřels hlavy draků u vodách.
13 (VUL) Tu conscidisti in virtute tua mare, contribulasti capita draconum in aquis.
13 (KAT) More si svojou mocou rozdvojil a rozdrvil si hlavy drakom vo vodách.

14 (BKR) Ty jsi potřel hlavu Leviatanovi, dal jsi jej za pokrm lidu na poušti.
14 (VUL) Tu confregisti capita Leviathan, dedisti eum escam monstris maris.
14 (KAT) Leviatanovi si hlavy roztĺkol, za pokrm si ho dal morským obludám.

15 (BKR) Ty jsi otevřel vrchoviště a potoky, ty jsi osušil i řeky prudké.
15 (VUL) Tu dirupisti fontes et torrentes; tu siccasti fluvios perennes.
15 (KAT) Ty si dal vyvrieť žriedlam i potokom a vyschnúť riekam nevysychajúcim.

16 (BKR) Tvůjť jest den, tvá jest také i noc, světlo i slunce ty jsi učinil.
16 (VUL) Tuus est dies, et tua est nox, tu fabricatus es luminaria et solem.
16 (KAT) Tvoj je deň, tvoja je aj noc, ty si utvoril nebeské svetlá i slnko.

17 (BKR) Ty jsi založil všecky končiny země, léto i zimy ty jsi sformoval.
17 (VUL) Tu statuisti omnes terminos terrae, aestatem et hiemem, tu plasmasti ea.
17 (KAT) Ty si zemi ustanovil hranice; že je leto a zima, to si ty zariadil.

18 (BKR) Rozpomeniž se na to, že útržky činil ten odpůrce Hospodinu, a lid bláznivý jak se jménu tvému rouhal.
18 (VUL) Memor esto huius: inimicus improperavit Domino, et populus insipiens sprevit nomen tuum.
18 (KAT) Pamätaj, Pane, na to, že sa to tebe rúha nepriateľ a nerozumný ľud tvoje meno uráža.

19 (BKR) Nevydávejž té zběři duše hrdličky své,na stádce chudých svých nezapomínej se na věky.
19 (VUL) Ne tradas bestiis animas confitentes tibi et animas pauperum tuorum ne obliviscaris in finem.
19 (KAT) Nevydaj divej zveri tých, čo ťa oslavujú, a nezabúdaj nikdy na svojich úbožiakov.

20 (BKR) Ohlédni se na smlouvu; nebo plní jsou i nejtmavější koutové země peleší ukrutnosti.
20 (VUL) Respice in testamentum, quia repleta sunt latibula terrae tentoriis violentiae.
20 (KAT) Zhliadni na svoju zmluvu, veď násilníci si rozložili stany po celej krajine.

21 (BKR) Nechažť bídní neodcházejí s hanbou, chudý a nuzný ať chválí jméno tvé.
21 (VUL) Ne revertatur humilis factus confusus; pauper et inops laudabunt nomen tuum.
21 (KAT) Pokorný nech sa s hanbou nevracia, chudák a bedár budú tvoje meno velebiť.

22 (BKR) Povstaniž, ó Bože, a veď při svou, rozpomeň se na pohanění, kteréžť se děje od nesmyslných na každý den.
22 (VUL) Exsurge, Deus, iudica causam tuam; memor esto improperiorum tuorum, quae ab insipiente fiunt tota die.
22 (KAT) Vstaň, Bože, a ujmi sa svojej veci, maj na pamäti urážky, ktorými ťa hlupák častuje deň čo deň.

23 (BKR) Nezapomínej se na vykřikování svých nepřátel, a na hluk proti tobě povstávajících, kterýž se silí ustavičně.
23 (VUL) Ne obliviscaris voces inimicorum tuorum; tumultus adversariorum tuorum ascendit semper.
23 (KAT) Nezabúdaj na krik svojich nepriateľov, veď hurhaj vzbúrencov sa stále stupňuje.