Žalmy

1 (BKR) Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
1 (ROH) Žalm Azafov. Áno, dobrý je Bôh Izraelovi, tým, ktorí sú čistého srdca.
1 (B21) Žalm Asafův. Ano, Bůh je dobrý k Izraeli, k těm, kdo čisté srdce chovají!

2 (BKR) Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
2 (ROH) Ale mne by sa bez mála boly pošinuly nohy, a už len málo chýbalo, a boly by sa klzly moje kroky.
2 (B21) Mé nohy ale skoro uklouzly, mé kroky málem zbloudily.

3 (BKR) Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
3 (ROH) Lebo som závidel bláznom vidiac pokoj a blaho bezbožných.
3 (B21) Začal jsem totiž závidět pyšným vida blahobyt ničemných:

4 (BKR) Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
4 (ROH) Lebo nemajú trápenia do svojej smrti, a ich brucho je vytučené.
4 (B21) Žádnou bolestí se netrápí, tělo mají vypasené, bez vady.

5 (BKR) V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
5 (ROH) V únavnej práci jako iný smrteľný človek nie sú ani nie sú bití údermi spolu s inými ľuďmi.
5 (B21) Lidské strádání sami neznají, běžnými bídami nejsou stiženi.

6 (BKR) Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
6 (ROH) Preto je pýcha ich nákrčníkom, a jako sa niekto odieva rúchom, tak sa oni odievajú ukrutnosťou.
6 (B21) Pýchu jak náhrdelník stavějí na odiv, jak šatem se halí vlastní krutostí.

7 (BKR) Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
7 (ROH) Ich oko vyzerá z tuku; majú hojnosť všetkého nad pomyslenie srdca.
7 (B21) Oči se jim zalévají tučností, mají víc, než si lze představit.

8 (BKR) Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
8 (ROH) Rozpustile sa rúhajú a hovoria v zlobe o útisku; s vysoka hovoria.
8 (B21) Smějí se, když mluví o neštěstí, ve své povýšenosti hrozí násilím.

9 (BKR) Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
9 (ROH) Staväjú svoje ústa proti nebesiam, a ich jazyk chodí po zemi.
9 (B21) Svými ústy po nebi lapají, jazykem smýkají po zemi.

10 (BKR) A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
10 (ROH) Preto sa sem vracia jeho ľud, a keď sa im vytláča plno vody,
10 (B21) Jeho lid se proto hrne za nimi, řeči o hojnosti lačně hltají,

11 (BKR) Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
11 (ROH) hovoria: Ako môže o tom vedieť Bôh? A či je vôbec u Najvyššieho vedomosť?
11 (B21) když jim říkají: "Copak Bůh něco ví? Má snad Nejvyšší o něčem ponětí?"

12 (BKR) Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
12 (ROH) Hľa, títo bezbožníci a bezpečne žijúci na svete, nadobúdajú majetku!
12 (B21) Nuže, takto se mají ničemní - ve stálém pohodlí kupí bohatství!

13 (BKR) Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
13 (ROH) Nuž tedy je to daromné, že čistím svoje srdce od zlého a umývam svoje ruky v nevine,
13 (B21) Já ale chovám své srdce v čistotě; ruce si myji v nevinnosti - zbytečně!

14 (BKR) Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
14 (ROH) keď som pri tom bitý údermi každý deň a káraný každého rána.-
14 (B21) Stíhán jsem ranami celý den, ráno mě čeká další trest.

15 (BKR) Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
15 (ROH) Keby som povedal: Budem tak rozprávať, hľa, zaprel by som pokolenie tvojich synov.
15 (B21) Kdybych však mluvil tímto způsobem, k tvým dětem bych se choval nevěrně!

16 (BKR) Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
16 (ROH) A zase, keď som to chcel vystihnúť rozumom, videlo sa mi to trudným.
16 (B21) Chtěl jsem to tedy pochopit rozumem, poznal jsem ale, jak je to nesnadné.

17 (BKR) Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
17 (ROH) Až keď som vošiel so svätýň silného Boha, vtedy som porozumel, aký bude ich koniec.
17 (B21) Až když jsem vešel do Boží svatyně, jejich osudu jsem začal rozumět:

18 (BKR) Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
18 (ROH) Áno, postavil si ich na klzkých miestach, a spôsobíš to, aby sa zrútili na hromadu.
18 (B21) Na kluzké cesty jsi je postavil, vydals je napospas hrozné záhubě!

19 (BKR) Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
19 (ROH) Ako bývajú razom obrátení na púšť! Miznú a hynú od hrôz.
19 (B21) V jediném okamžiku budou zahubeni, hrůzy dočista zničí je!

20 (BKR) Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
20 (ROH) Ako snom, keď sa niekto prebudí, tak ty, ó, Pane, keď sa zobudíš, pohŕdneš ich obrazom.
20 (B21) Jako sen po probuzení, Pane,zaženeš jejich přelud, až procitneš!

21 (BKR) Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
21 (ROH) Keď sa preto rozhorčovalo moje srdce, a bodalo ma v ľadvinách,
21 (B21) Když moje srdce hořkost naplnila, v útrobách když mě bolest bodala,

22 (BKR) Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
22 (ROH) bol som bez rozumu a nevedel som; jako čo hovädá nerozumejú ničomu, taký som bol u teba.
22 (B21) nechápavý jsem byl, nic jsem neznal, jak tupé zvíře jsem ti musel připadat!

23 (BKR) A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
23 (ROH) A však som bol vždycky s tebou, lebo si ma pojal za moju pravú ruku.
23 (B21) Vždycky jsem ale s tebou byl, vždyť jsi mě držel za mou pravici.

24 (BKR) Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
24 (ROH) Veď ma podľa svojej rady a potom ma vezmi do svojej slávy.
24 (B21) Ty mě povedeš svými záměry a nakonec mě přijmeš do slávy.

25 (BKR) Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
25 (ROH) Koho by som mal na nebi? A popri tebe nemám v nikom záľuby na zemi!
25 (B21) Koho jiného měl bych na nebi? S tebou netoužím po ničem na zemi!

26 (BKR) Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
26 (ROH) Moje telo i moje srdce hynie, ale skalou môjho srdca a mojím dielom je Bôh na veky.
26 (B21) I když mé tělo i srdce strádají, Bůh je má síla, můj podíl navěky!

27 (BKR) Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
27 (ROH) Lebo hľa, všetci tí, ktorí sa vzďaľujú od teba, zahynú! Vytneš každého, kto cudzoloží odchádzaním od teba.
27 (B21) Hle, jistě zahynou ti, kdo tě opouštějí, skoncuješ se všemi, kdo jsou ti nevěrní.

28 (BKR) Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
28 (ROH) Ale mne je dobre blížiť sa Bohu. Pána Hospodina som učinil svojím útočišťom, aby som, Pane, rozprával všetky tvoje skutky.
28 (B21) Mně je však nejlépe v Boží blízkosti; v Hospodinu, svém Pánu, mám svou skrýš - o všech tvých skutcích proto vyprávím!