Žalmy

1 (BKR) Žalm Azafovi. Jistě žeť jest Bůh dobrý Izraelovi, těm, kteříž jsou čistého srdce.
1 (VUL) PSALMUS. Asaph. Quam bonus rectis est Deus, Deus his, qui mundo sunt corde!
1 (KAT) Asafov žalm. Aký dobrý je Boh voči statočným, Boh voči tým, čo majú srdce čisté.

2 (BKR) Ale nohy mé téměř se byly ušinuly, o málo, že by byli sklouzli krokové moji,
2 (VUL) Mei autem paene moti sunt pedes, paene effusi sunt gressus mei,
2 (KAT) No mne sa temer nohy podlomili, takmer som sa zapotácal.

3 (BKR) Když jsem horlil proti bláznivým, vida štěstí nešlechetných.
3 (VUL) quia zelavi super gloriantes, pacem peccatorum videns.
3 (KAT) Lebo som žiarlil na chvastúňov, keď som videl, ako bezstarostne si žijú hriešnici.

4 (BKR) Nebo nebývají vázáni až k smrti, ale zůstává v cele síla jejich.
4 (VUL) Quia non sunt eis impedimenta, sanus et pinguis est venter eorum.
4 (KAT) Neprekáža im zhola nič, sú zdraví a vypasení,

5 (BKR) V práci lidské nejsou, a s lidmi trestáni nebývají.
5 (VUL) In labore mortalium non sunt et cum hominibus non flagellantur.
5 (KAT) nesužujú sa ako iní smrteľníci, ani netrpia ako iní ľudia.

6 (BKR) Protož otočeni jsou pýchou jako halží, a ukrutností jako rouchem ozdobným přiodíni.
6 (VUL) Ideo quasi torques est eis superbia, et tamquam indumentum operuit eos violentia.
6 (KAT) Preto ich pýcha ovíja sťa náhrdelník a násilnosť ich zahaľuje ako rúcho.

7 (BKR) Vysedlo tukem oko jejich; majíce hojnost nad pomyšlení srdce,
7 (VUL) Prodit quasi ex adipe iniquitas eorum, erumpunt cogitationes cordis.
7 (KAT) Akoby z tuku sa liahne ich zloba a vybuchuje zlomyseľnosť.

8 (BKR) Rozpustilí jsou, a mluví zlostně, o nátisku velmi pyšně mluví.
8 (VUL) Subsannaverunt et locuti sunt nequitiam, iniquitatem ab excelso locuti sunt.
8 (KAT) Posmievajú sa a zlomyseľne hovoria, povýšenecky sa zastrájajú.

9 (BKR) Stavějí proti nebi ústa svá, a jazyk jejich po zemi se vozí.
9 (VUL) Posuerunt in caelo os suum, et lingua eorum transivit in terra.
9 (KAT) Ústa dvíhajú proti nebu a jazyk sa im vláči po zemi.

10 (BKR) A protož na to přichází lid jeho, když se jim vody až do vrchu nalívá,
10 (VUL) Ideo in alto sedent, et aquae plenae non pervenient ad eos.
10 (KAT) Sedia si na výšinách a nezasahuje ich povodeň.

11 (BKR) Že říkají: Jakť má o tom věděti Bůh silný? Aneb zdaž jest to známé Nejvyššímu?
11 (VUL) Et dixerunt: “ Quomodo scit Deus, et si est scientia in Excelso? ”.
11 (KAT) Vravia si: „Vari to vidí Boh? A vie o tom Najvyšší?“

12 (BKR) Nebo aj, ti bezbožní jsouce, mají pokoj v světě, a dosahují zboží.
12 (VUL) Ecce ipsi peccatores et abundantes in saeculo multiplicaverunt divitias.
12 (KAT) Hľa, to sú hriešnici: bezstarostne si žijú a hromadia bohatstvo.

13 (BKR) Nadarmo tedy v čistotě chovám srdce své, a v nevinnosti ruce své umývám.
13 (VUL) Et dixi: “ Ergo sine causa mundavi cor meum et lavi in innocentia manus meas;
13 (KAT) Nuž povedal som si: „Veru nadarmo som si srdce čisté zachoval a v nevinnosti som si ruky umýval;

14 (BKR) Poněvadž každý den trestán bývám, a kázeň přichází na mne každého jitra.
14 (VUL) et fui flagellatus tota die, et castigatio mea in matutinis ”.
14 (KAT) šľahaný som deň čo deň a trestaný už od rána.“

15 (BKR) Řeknu-li: Vypravovati budu věci takové, hle, rodina synů tvých dí, že jsem jim křiv.
15 (VUL) Si dixissem: “ Loquar ut illi ”, ecce generationem filiorum tuorum prodidissem.
15 (KAT) Keby som si povedal: „Budem rozprávať ako oni,“ to by som, veru, zradil pokolenie tvojich synov.

16 (BKR) Chtěl jsem to rozumem vystihnouti, ale vidělo mi se pracno.
16 (VUL) Et cogitabam, ut cognoscerem hoc; labor erat in oculis meis,
16 (KAT) Tu som sa zamyslel, aby som to pochopil; zrejme to bolo nad moje sily,

17 (BKR) Až jsem všel do svatyní Boha silného, tu jsem srozuměl poslední věci jejich.
17 (VUL) donec intravi in sanctuarium Dei et intellexi novissima eorum.
17 (KAT) kým som, Bože, nevstúpil do tvojej svätyne, kde som pochopil, aký bude ich koniec.

18 (BKR) Jistě že jsi je na místech plzkých postavil, a uvržeš je v spustliny.
18 (VUL) Verumtamen in lubrico posuisti eos, deiecisti eos in ruinas.
18 (KAT) Naozaj ich staviaš na pôdu šmykľavú a vrháš ich do záhuby.

19 (BKR) Aj, jakť přicházejí na spuštění jako v okamžení! Mizejí a hynou hrůzami,
19 (VUL) Quomodo facti sunt in desolationem! Subito defecerunt, perierunt prae horrore.
19 (KAT) Ako vychádzajú navnivoč! Náhle je po nich, hynú od hrôzy.

20 (BKR) Jako snové tomu, kdož procítí; Pane, když je probudíš, obraz ten jejich za nic položíš.
20 (VUL) Velut somnium evigilantis, Domine, surgens imaginem ipsorum contemnes.
20 (KAT) Ako sen prebúdzajúceho sa človeka, tak sa rozplynú, keď zakročíš ty, Pane.

21 (BKR) Když zhořklo srdce mé, a ledví má bodena byla,
21 (VUL) Quia exacerbatum est cor meum, et renes mei compuncti sunt;
21 (KAT) Moje srdce je plné trpkosti a celé vnútro doráňané.

22 (BKR) Nesmyslný jsem byl, aniž jsem co znal, jako hovádko byl jsem před tebou.
22 (VUL) et ego insipiens factus sum et nescivi: ut iumentum factus sum apud te.
22 (KAT) Hlúpy som bol a nechápavý a pred tebou som bol ako dobytča.

23 (BKR) A však vždycky jsem byl s tebou, nebo jsi mne ujal za mou pravici.
23 (VUL) Ego autem semper tecum; tenuisti manum dexteram meam.
23 (KAT) Ale ja som stále pri tebe a ty mi držíš pravicu.

24 (BKR) Podlé rady své veď mne, a potom v slávu přijmeš mne.
24 (VUL) In consilio tuo deduces me et postea cum gloria suscipies me.
24 (KAT) Vedieš ma podľa svojho zámeru a nakoniec ma prijmeš do slávy.

25 (BKR) Kohož bych měl na nebi? A mimo tebe v žádném líbosti nemám na zemi.
25 (VUL) Quis enim mihi est in caelo? Et tecum nihil volui super terram.
25 (KAT) Veď kohože mám na nebi? A keď som pri tebe, nič pozemské ma neteší.

26 (BKR) Ač tělo i srdce mé hyne, skála srdce mého, a díl můj Bůh jest na věky.
26 (VUL) Defecit caro mea et cor meum; Deus cordis mei, et pars mea Deus in aeternum.
26 (KAT) Hynie mi telo i srdce, no Boh je Boh môjho srdca a podiel večitý.

27 (BKR) Nebo aj, ti, kteříž se vzdalují tebe, zahynou; vytínáš ty, kteříž cizoloží odcházením od tebe.
27 (VUL) Quia ecce, qui elongant se a te, peribunt; perdidisti omnes, qui fornicantur abs te.
27 (KAT) Hľa, ako hynú všetci, čo sa vzďaľujú od teba, zatracuješ všetkých, čo sú ti neverní.

28 (BKR) Ale mně nejlépe jest přídržeti se Boha; pročež skládám v Panovníku Hospodinu doufání své, abych vypravoval všecky skutky jeho.
28 (VUL) Mihi autem adhaerere Deo bonum est, ponere in Domino Deo spem meam, ut annuntiem omnes operationes tuas in portis filiae Sion.
28 (KAT) Pre mňa je slasťou byť v Božej blízkosti a v Pánu Bohu svoju nádej mať a ohlasovať všetky jeho diela v bránach dcéry sionskej.