Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 68, 1-35

1 Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání. 2 Povstane Bůh, a rozprchnou se nepřátelé jeho, a utekou od tváři jeho ti, kteříž ho mají v nenávisti. 3 Jakož rozehnán bývá dým, tak je rozženeš; jakož se rozplývá vosk před ohněm, tak bezbožní zahynou před tváří Boží. 4 Spravedliví pak veselíce se, poskakovati budou před Bohem, a plésati budou radostí. 5 Prozpěvujte Bohu, žalmy zpívejte jménu jeho, vyrovnejte cestu tomu, kterýž se vznáší na oblacích. Hospodin jest jméno jeho, plésejtež před ním. 6 Otec jest sirotků a ochránce vdov, Bůh v příbytku svatém svém. 7 Bůh samotné rozmnožuje v domy, vyvodí vězně z okovů, zpurní pak bydliti musejí v zemi vyprahlé. 8 Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah, 9 Země se třásla, též i nebesa rozplývala se před tváří Boží, i ta hora Sinai před přítomností Boží, Boha Izraelského. 10 Deštěm štědrosti hojné skropoval jsi, Bože, dědictví své, a když zemdlívalo, ty jsi je zase očerstvoval. 11 Zástupové tvoji přebývají v něm, kteréžs ty nastrojil dobrotivostí svou pro chudého, ó Bože. 12 Pán dal slovo své, i těch, kteréž potěšeně zvěstovaly, zástup veliký, řkoucích: 13 Králové s vojsky utíkali, utíkali, a doma hlídající dělily kořisti. 14 Ačkoli jste mezi kotly ležeti musili, však jste jako holubice, mající křídla postříbřená, a brky z ryzího zlata. 15 Když Všemohoucí rozptýlí krále v této zemi, zbělíš jako sníh na hoře Salmon. 16 Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan. 17 Pročež vyskakujete, hory pahrbkovaté? Na tétoť hoře zalíbilo se Bohu přebývati,jistě žeť na ní Hospodin na věky přebývati bude. 18 Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá. 19 Vstoupil jsi na výsost, jaté jsi vedl vězně, vzal jsi dary pro lidi. I nejzpurnější k přebývání s námi, Hospodine Bože, přivozuješ. 20 Požehnaný Pán, každého dne nás osýpá dary svými, Bůh silný spasení našeho. Sélah. 21 Onť jest Bůh silný náš, Bůh silný k hojnému spasení. Hospodin Pán z smrti vyvodí. 22 Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých. 23 Řekltě Pán: Zaseť vyvedu své, jako z Bázan, zase vyvedu z hlubokosti mořské. 24 A protož noha tvá zbrocena bude ve krvi, i jazyk psů tvých krví nepřátelskou. 25 Spatřili slavné jití tvé, Bože, jití silného Boha mého a krále mého v svatyni. 26 Napřed šli zpěváci, z zadu hrající na nástroje hudebné, u prostřed pak děvečky bubnující. 27 V shromážděních dobrořečte Bohu Pánu, kteříž jste z národu Izraelského. 28 Tu ať jest Beniamin maličký, kterýž je opanoval, tu knížata z Judy a houfové jejich, knížata z Zabulona, i knížata z Neftalíma. 29 Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal, 30 Z chrámu svého nad Jeruzalémem, do něhož tobě přinášeti budou králové dary. 31 Zahub zástup kopidlníků, sebrání mocných vůdců i lidu bujného, pyšně vykračující s kusy stříbra; rozptyl lidi žádostivé válek. 32 Přijdouť nejvzácnější z Egypta, Mouřenínská země rychle vztáhne ruku svou k Bohu. 33 Království země zpívejte Bohu, žalmy zpívejte Pánu, Sélah, 34 Tomu, kterýž se vznáší nad nebem nebes starodávních; aj, vydává hlas svůj, hlas přemocný. 35 Dejte čest síly Bohu, jehož důstojnost nad Izraelem, a velikomocnost jeho na oblacích. [ (Psalms 68:36) Přehrozný jsi, ó Bože, z svatých příbytků svých. Bůh silný Izraelský, onť dává moc a sílu lidu svému, Bůh požehnaný. ]

Verš 1

Přednímu z kantorů, Davidův žalm k zpívání.

Nm 10:35 - Když pak počínali jíti s truhlou, říkával Mojžíš: Povstaniž Hospodine, a rozptýleni buďte nepřátelé tvoji, a ať utíkají před tváří tvou, kteříž tě v nenávisti mají.

Verš 8

Bože, když jsi předcházel lid svůj, když jsi kráčel po poušti, Sélah,

Ex 19:1 - Měsíce třetího po vyjití synů Izraelských z země Egyptské, v ten den přišli na poušť Sinai.

Verš 16

Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.

Ž 87:1 - Synům Chóre, žalm a píseň. Základ svůj na horách svatých.

Ž 132:13 - Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:

Verš 18

Vozů Božích jest dvadceti tisíců, mnoho tisíců andělů, Pán pak mezi nimi jako na Sinai v svatyni přebývá.

Ef 4:8 - Protož dí Písmo: Vstoupiv na výsost, jaté vedl vězně, a dal dary lidem.

Verš 22

Raní zajisté Bůh hlavu nepřátel svých, a vrch hlavy vlasatý chodícího v hříších svých.

Nm 21:33 - Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei.

Ex 14:29 - Ale synové Izraelští šli po suchu prostředkem moře, a vody jim byly místo zdi po pravé i po levé straně.

Verš 29

Obdařil tě Bůh tvůj silou. Potvrdiž, Bože, což jsi mezi námi vzdělal,

1Kr 10:10 - I dala králi sto a dvadceti centnéřů zlata, a vonných věcí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více přivezeno takových vonných věcí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.

1Kr 10:24 - Pročež všickni obyvatelé země žádostivi byli viděti tvář Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Bůh v srdci jeho.

2Krn 32:23 - Tedy mnozí přinášeli oběti Hospodinu do Jeruzaléma, ano i dary drahé Ezechiášovi králi Judskému, tak že potom vznešen jest u všech národů.

Ž 72:10 - Králové při moři a z ostrovů pocty mu přinesou, králové Šebejští a Sabejští dary obětovati budou.

Ž 76:11 - Zajisté i hněv člověka chváliti tě musí, a ostatek zůřivosti skrotíš.

Z 68 - Tento žalm je jeden z najkrajších, ale aj najťažších. Keďže ústrednou myšlienkou žalmu je oslava Jahveho - Seba'oth, Pána zástupov, ktorý doteraz dožičil mnohé víťazstvá Izraelu a ktorý prichádza na Sion, aby tam sídlil a aby odtiaľ riadil osudy Izraela a všetkých národov, je pravdepodobné, že žalm vznikol v časoch, keď Dávid dal preniesť archu zmluvy do nového príbytku na Sion (2 Sam 6,1; "Zorell", 112).

Z 68,8 - "Bože, keď si kráčal na čele svojho ľudu" v ohňovom a oblačnom stĺpe (Ex 13,21 n.; Nm 14,14).

Z 68,14 - Verš 14. je najťažší z celého žalmu. Zdá sa však, že je tu narážka na kmene Izraela, ktoré sa nezúčastnili na boji - "spali" - venovali sa paseniu oviec (Sdc 5,15 n.), zatiaľ čo Izrael, "holubica", bojoval. Jeho zbrane, "striebro", sa leskli na slnku, "zlato" by bola korisť.

Z 68,15 - "Selmon" je vrch v pohorí "Hauranu", juhovýchodne od Damasku; Ptolemaius (Geografia 5, 15, 8) ho uvádza pod menom Asalmonon.

Z 68,31 - "Zažeň obludu, čo sa skrýva v tŕstí" - krokodíl skrytý v šachorine Nílu bol odznak Egypta (Iz 19,6; Ez 29,3.4). "Čriedu býkov s teľcami národov" - húf vladárov, vodcov, a národy, ktoré idú za nimi (ako teľce).