| ŽalmyBiblia - Sväté písmo(SVD - Arabský - Smith van Dyke) | Ž 58, 1-12 |
1 (SVD) لامام المغنين. على لا تهلك. لداود. مذهبة. أحقا بالحق الاخرس تتكلمون بالمستقيمات تقضون يا بني آدم.
1 (B21) Pro předního zpěváka, na nápěv písně "Nevyhlazuj!" Zlatý zpěv Davidův.
2 (SVD) بل بالقلب تعملون شرورا في الارض ظلم ايديكم تزنون.
2 (B21) Opravdu, mocní, právem rozhodujete, soudíte lidi podle rovnosti?
3 (SVD) زاغ الاشرار من الرحم ضلّوا من البطن متكلمين كذبا.
3 (B21) Vždyť máte hanebností plné srdce, po celé zemi šíříte násilí!
4 (SVD) لهم حمة مثل حمة الحيّة. مثل الصلّ الاصم يسد اذنه
4 (B21) Už odmalička se bídáci odcizili, od narození bloudí, kdo mluví lež.
5 (SVD) الذي لا يستمع الى صوت الحواة الراقين رقى حكيم
5 (B21) Jako zlí hadi jsou jedu plní, jak hluchá zmije mají uši zacpané,
6 (SVD) اللهم كسّر اسنانهم في افواههم. اهشم اضراس الاشبال يا رب.
6 (B21) slova zaklínačů aby neslyšeli, hlas kouzelníků aby k nim nedoleh.
7 (SVD) ليذوبوا كالماء ليذهبوا. اذا فوّق سهامه فلتنب.
7 (B21) V ústech jim, Hospodine, rozbij zuby, tesáky těch lvů, Bože, vylámej!
8 (SVD) كما يذوب الحلزون ماشيا. مثل سقط المرأة لا يعاينوا الشمس.
8 (B21) Ať se rozplynou, ať zmizí jako vody, šípy, jež vystřelili, ať ztratí se!
9 (SVD) قبل ان تشعر قدوركم بالشوك نيئا او محروقا يجرفهم.
9 (B21) Ať jsou jak slimák, co ve slizu se plazí, jak potracený plod, jenž slunce neviděl!
10 (SVD) يفرح الصدّيق اذ راى النقمة. يغسل خطواته بدم الشرير.
10 (B21) Než z jejich trní vzroste husté křoví, zaživa je smete prudká vichřice.
11 (SVD) ويقول الانسان ان للصديق ثمرا. انه يوجد اله قاض في الارض
11 (B21) Poctivý pak se šťastně dočká pomsty, v krvi bídáka si nohy umyje.
12 ----
12 (B21) A lidé řeknou: "Tak tedy poctiví dojdou odměny, tak tedy Bůh vskutku soudí zem!"
| | Ž 58, 1-12 |
Verš 4
لهم حمة مثل حمة الحيّة. مثل الصلّ الاصم يسد اذنه
Ž 140:3 - سنوا ألسنتهم كحية حمة الافعوان تحت شفاههم. سلاه.
Z 58 - Žalmista oslovuje nespravodlivých sudcov spôsobom dávnych prorokov a zvoláva na nich Božiu spravodlivosť.
Z 58,2 - V hebr. texte čítame "'élim - bohovia, mocnári". Vo Svätom písme sa tak volali nielen "sudcovia", lež aj králi, kňazi, predstavitelia Božej moci a autority (Ž 82,1.6; porov. aj Jn 10,34 a inde). Hoci zastupujú Boha, predsa všetko robia ako tí, čo vidia len seba, ktorým nezáleží na spravodlivosti, ale skôr na postavení a osobných výhodách, robia to ako "zlosynovia".