Žalmy

1 (BKR) Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.

2 (BKR) Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.

3 (BKR) Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.

4 (BKR) Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.

5 (BKR) Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.

6 (BKR) I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?

7 (BKR) Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.

8 (BKR) Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,

9 (BKR) (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),

10 (BKR) Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.

11 (BKR) Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.

12 (BKR) Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.

13 (BKR) Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.

14 (BKR) Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.

15 (BKR) Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.

16 (BKR) Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.

17 (BKR) Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.

18 (BKR) Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.

19 (BKR) Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:

20 (BKR) A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]