Žalmy

1 (BKR) Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm.
1 (VUL) Magistro chori. Filiorum Core. PSALMUS.
1 (KAT) Zbormajstrovi. Žalm Koreho synov.

2 (BKR) Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 (VUL) Audite haec, omnes gentes; auribus percipite, omnes, qui habitatis orbem:
2 (KAT) Čujte to, všetky národy, počúvajte, všetci obyvatelia zeme;

3 (BKR) Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 (VUL) quique humiles et viri nobiles, simul in unum dives et pauper!
3 (KAT) vy všetci, prostí aj vznešení, všetci vospolok, bohatí aj chudobní.

4 (BKR) Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 (VUL) Os meum loquetur sapientiam, et meditatio cordis mei prudentiam.
4 (KAT) Moje ústa hovoria múdrosť a moje srdce uvažuje o tom, čo je rozumné.

5 (BKR) Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 (VUL) Inclinabo in parabolam aurem meam, aperiam in psalterio aenigma meum.
5 (KAT) K prísloviam ucho nakláňam, pri zvukoch lýry vysvetlím svoju záhadu.

6 (BKR) I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 (VUL) Cur timebo in diebus malis, cum iniquitas supplantantium circumdabit me?
6 (KAT) Prečo by som sa mal strachovať v dňoch nešťastných, keď ma obkľučuje zloba tých, čo mi chcú nohy podraziť?

7 (BKR) Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 (VUL) Qui confidunt in virtute sua et in multitudine divitiarum suarum gloriantur.
7 (KAT) Pred tými, čo sa spoliehajú na svoju silu a chvastajú sa nadmerným bohatstvom?

8 (BKR) Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 (VUL) Etenim seipsum non redimet homo; non dabit Deo propitiationem suam.
8 (KAT) Veď sám seba nevykúpi nik, ani nezaplatí Bohu výkupné za seba.

9 (BKR) (Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 (VUL) Nimium est pretium redemptionis animae eius: ad ultimum deficiet,
9 (KAT) Cena za vykúpenie života je príliš vysoká; nikdy nebude stačiť,

10 (BKR) Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 (VUL) ut vivat usque in finem nec videat interitum.
10 (KAT) aby človek žil naveky a zánik neuzrel.

11 (BKR) Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 (VUL) Et videbit sapientes morientes; simul insipiens et stultus peribunt et relinquent alienis divitias suas.
11 (KAT) Veď vidí, že umierajú aj mudrci, rovnako hynie blázon i hlupák a cudzím nechávajú svoje bohatstvo.

12 (BKR) Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 (VUL) Sepulcra eorum domus illorum in aeternum; tabernacula eorum in progeniem et progeniem, etsi vocaverunt nominibus suis terras suas.
12 (KAT) Hroby im budú večnými domami, príbytkami z pokolenia na pokolenie, aj keď krajiny pomenovali podľa svojich mien.

13 (BKR) Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 (VUL) Et homo, cum sit in honore, non permanebit; comparatus est iumentis, quae pereunt, et similis factus est illis.
13 (KAT) Veď človek, aj keď má meno, nebude tu trvalo; je ako lichva, čo hynie; v tom je jej podobný.

14 (BKR) Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. Sélah.
14 (VUL) Haec via illorum, quorum fiducia in semetipsis, et finis eorum, qui complacent in ore suo.
14 (KAT) Taký je osud tých, čo sa spoliehajú na seba, a koniec tých, čo sa vo vlastných slovách kochajú.

15 (BKR) Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě.
15 (VUL) Sicut oves in inferno positi sunt, mors depascet eos; descendent praecipites ad sepulcrum, et figura eorum erit in consumptionem: infernus habitaculum eorum.
15 (KAT) Ako ovce sa ženú do priepasti a smrť je ich pastierom. Padajú strmhlav do hrobu, ich zjav sa pominie: podsvetie im bude príbytkom.

16 (BKR) Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. Sélah.
16 (VUL) Verumtamen Deus redimet animam meam, de manu inferi vere suscipiet me.
16 (KAT) No moju dušu Boh vykúpi, z moci podsvetia ma iste vezme k sebe.

17 (BKR) Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 (VUL) Ne timueris, cum dives factus fuerit homo, et cum multiplicata fuerit gloria domus eius,
17 (KAT) Netráp sa, ak niekto bohatne a ak sa poklad jeho domu zväčšuje.

18 (BKR) Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 (VUL) quoniam, cum interierit, non sumet omnia, neque descendet cum eo gloria eius.
18 (KAT) Lebo keď zomrie, nič si nevezme so sebou, jeho poklad s ním nepôjde.

19 (BKR) Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 (VUL) Cum animae suae in vita ipsius benedixerit: “ Laudabunt te quod benefecisti tibi ”,
19 (KAT) Aj keď si blahoželal za živa: „Budú ťa chváliť, že si si dobre počínal,“

20 (BKR) A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří. [ (Psalms 49:21) Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou. ]
20 (VUL) tamen introibit ad progeniem patrum suorum, qui in aeternum non videbunt lumen.
20 (KAT) predsa k pokoleniu svojich otcov musí zostúpiť a tí už nikdy svetlo neuzrú.

21 ----
21 (VUL) Homo, cum in honore esset, non intellexit; comparatus est iumentis, quae pereunt, et similis factus est illis.
21 (KAT) A keby človek mal čo akú hodnosť, a toto by si nevšímal, je ako lichva, čo hynie; v tom je jej podobný.