Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ž 42, 1-12

1 (CEP) Pro předního zpěváka. Poučující, pro Kórachovce.
1 (KAT) Zbormajstrovi. Poučný chválospev Koreho synov.

2 (CEP) Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!
2 (KAT) Ako jeleň dychtí za vodou z prameňa, tak moja duša, Bože, túži za tebou.

3 (CEP) Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?
3 (KAT) Po Bohu žízni moja duša, po Bohu živom; kedyže už prídem k nemu a uzriem Božiu tvár?

4 (CEP) Slzy jsou chléb můj ve dne i v noci, když se mne každý den ptají: "Kde je tvůj Bůh?"
4 (KAT) Slzy sú mojím chlebom vo dne i v noci, keď sa ma deň čo deň spytujú: „Kdeže je tvoj Boh?“

5 (CEP) Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek.
5 (KAT) Duša sa mi rozplýva pri spomienke, ako som putoval ku vznešenému stánku a vstupoval do domu Božieho s radostným plesaním a s piesňou ďakovnou uprostred zástupov sláviacich sviatky.

6 (CEP) Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jen jemu, své spáse.
6 (KAT) Prečo si smutná, duša moja? A prečo sa chveješ? Dúfaj v Pána, lebo ho ešte budem velebiť, moju spásu a môjho Boha.

7 (CEP) Můj Bože, duše se ve mně tak trpce rmoutí, proto mé vzpomínky za tebou spějí z krajiny jordánské, z chermónských končin, od hory Miseáru.
7 (KAT) Moja duša je skormútená; preto si spomínam na teba pri Jordáne a Hermone a na vrchu Misar.

8 (CEP) Propastná tůně na tůni volá v hukotu peřejí tvých, všechny tvé příboje, tvá vlnobití se přese mne valí.
8 (KAT) Hlbina hlbine sa ozýva na hukot vodopádov; všetky tvoje krútňavy a prívaly prešli ponad mňa.

9 (CEP) Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého,
9 (KAT) Vo dne mi svoju milosť udeľuje Pán. V noci mu zasa ja spievam a modlím sa k Bohu môjho života.

10 (CEP) promlouvám k Bohu, své skále: "Proč na mě zapomínáš, proč musím chodit zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?"
10 (KAT) Hovorím Bohu: „Ty si moja opora; prečo na mňa zabúdaš? A prečo mám chodiť smutný, keď ma sužuje nepriateľ?“

11 (CEP) Smrtelnou ranou mým kostem jsou protivníci, kteří mě tupí, když se mě každý den ptají: "Kde je tvůj Bůh?" [ (Psalms 42:12) Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh. ]
11 (KAT) Sťa by mi kosti drvili, keď ma moji utláčatelia tupia, keď sa ma deň čo deň spytujú: „Kdeže je tvoj Boh?“

12 ----
12 (KAT) Prečo si smutná, duša moja? A prečo sa chveješ? Dúfaj v Pána, lebo ho ešte budem velebiť, spásu mojej tváre a môjho Boha.

Verš 9

Kéž ve dne přikáže Hospodin milosrdenství svému a v noci své písni být se mnou! Modlím se k Bohu života mého,

Ž 35:14 - Choval jsem se, jako by byl postižen můj druh či bratr, byl jsem sehnut, sklíčen smutkem jak truchlící matka.

Ž 38:6 - Páchnou, hnisají mé rány pro mou pošetilost.

Ž 43:2 - Tys přece moje záštita, Bože. Proč zanevřel jsi na mě, proč stále chodit mám zármutkem sklíčen v sevření nepřítele?

Verš 2

Jako laň dychtí po bystré vodě, tak dychtí duše má po tobě, Bože!

Ž 63:1 - Žalm Davidův, když byl v Judské poušti.

Verš 3

Po Bohu žízním, po živém Bohu. Kdy se smím ukázat před Boží tváří?

Ž 80:5 - Hospodine, Bože zástupů, jak dlouho budeš dýmat hněvem při modlitbách svého lidu?

Verš 5

Vzpomínám na to a duši vylévám v sobě, jak jsem se v čele zástupu brával k Božímu domu, jak zvučně plesal a vzdával chválu hlučící dav, když slavil svátek.

Ž 43:5 - Proč se tak trpce rmoutíš, má duše, proč ve mně úzkostně sténáš? Na Boha čekej, opět mu budu vzdávat chválu, jemu, své spáse. On je můj Bůh.

Z 42 - Lenže niekde by sa toto vysvetlenie nezhodovalo s obsahom žalmu, a preto niektorí autori (Herkenne, 11) navrhujú zmysel "nábožná, pobožná pieseň". Autorom žalmu je jeden zo synov Koreho, potomok onoho Koreho, ktorý bol tak prísne potrestaný pre odboj voči Mojžišovi (Nm 16,1 n.). Synovia Koreho boli leviti a za Dávidových časov tvorili skupinu spevákov svätostánku. Jeden z nich, Heman (1 Krn 25,6), bol majstrom chóru. Rodina Kore prežila aj babylonské zajatie, a preto pri označovaní autorstva menom "Koreho synov" nemáme vždy zodpovedanú otázku, kedy ktorý žalm vznikol. V tejto Knihe sa synom Koreho pripisujú žalmy 42 - 49, z Tretej knihy 84 - 85 a 87 - 88. Korachitské žalmy sú obsahove, štýlovo najkrajšie čiastky starozákonnej lyriky; precítenou láskou lipnú ku svätostánku a svätému mestu.Žalmy 42 a 43 sú vlastne jedným žalmom. Rozdelenie jedného žalmu na dva nastalo pravdepodobne z dôvodov liturgických. Ak korachitské žalmy vynikajú krásou obsahu a formy, tento žalm je perlou Druhej knihy žaltára.Kedy žalm vznikol, ťažko určiť. Je isté, že to bolo ešte pred babylonským zajatím, pretože sa v žalme predpokladá jestvovanie svätostánku (42,3 a 43,3), a po Šalamúnovi, lebo je tu reč o Pánovom chráme (42,5).

Z 42,7 - Svoje spomienky a túžbu po svätyni vysiela "od Jordána a Hermonu". Hermon je horstvo asi 30 km dlhé a dosahuje výšku 2760 m. "Misar" je pravdepodobne dnešný Zá'órah, 3 km južne od Bániás, kde je najväčší prameň Jordána. Toto naznačuje, že žalmista sa zdržuje v okolí prameňov Jordána, teda v severnej čiastke Palestíny.

Z 42,8 - Jordán má mnoho vodopádov na svojom hornom toku.