Žalmy

1 (B21) Pro předního zpěváka. Poučný žalm synů Korachových.
1 (ROH) Náčelníkovi speváckeho sboru. Vyučujúci žalm synov Kórachových.

2 (B21) Jako laň prahne po proudící vodě, má duše prahne, Bože, po tobě!
2 (ROH) Ako reve jeleň za potokmi vody, tak reve moja duša k tebe, ó, Bože.

3 (B21) Po Bohu, po živém Bohu, žízní duše má: Kdy už půjdu a spatřím Boží tvář?
3 (ROH) Moja duša žízni túžbou po Bohu, po živom Bohu, a hovorí: Kedy už prijdem a ukážem sa pred tvárou Božou!

4 (B21) Ve dne i v noci jsou mi slzy pokrmem, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!"
4 (ROH) Lebo ta prišlo, že mi je moja slza chlebom vodne i vnoci, keď mi hovoria každý deň: Kdeže je tvoj Bôh?

5 (B21) Duše mě opouští, když na to vzpomínám, jak jsem se zástupy chodíval, do Božího domu se s nimi ubíral se zvučným jásotem a písní chval, když o svátku se zástup radoval.
5 (ROH) Keď sa rozpomínam na to, vylievam v sebe svoju dušu, že som chodieval so zástupom a vodieval som ich až do domu Božieho s hlasom spevu a chvály, slávnostné množstvo.

6 (B21) Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat, on je můj Bůh, má záchrana!
6 (ROH) Prečo si smutná, moja duša, a prečo sa nepokojíš vo mne? Čakaj na Boha lebo ho ešte budem chváliť, rôzne spasenie jeho tvári.

7 (B21) Duše má je ve mně sklíčená, proto na tebe vzpomínám v kraji Jordánu a Hermonu, na vršku Micaru.
7 (ROH) Môj Bože, moja duša smúti vo mne; preto sa rozpomínam na teba zo zeme Jordána, zo zeme výšin Hermona a od vrchu Mic'ára [Mic'ár = Malý].

8 (B21) Hlubina se ozývá hlubině ve hluku tvých peřejí, všechny tvé vlny a tvé příboje se valí přese mě.
8 (ROH) Priepasť priepasti sa ozýva na zvuk tvojich trubíc, plných riavy. Všetok tvoj príboj a všetky tvoje vlny sa valia prezo mňa.

9 (B21) Ve dne kéž Hospodin svou lásku ukáže, v noci kéž jeho píseň se mnou zůstane - tak zní má modlitba k Bohu mého života!
9 (ROH) Avšak vodne prikáže Hospodin svojej milosti, a vnoci bude jeho pieseň u mňa, a modlitba sa bude vznášať k silnému Bohu môjho života.

10 (B21) Zeptám se Boha, skály své: Proč jen jsi na mě zapomněl? Proč kvůli nepřátelským útokům mám chodit ve smutku?
10 (ROH) Poviem silnému Bohu, svojej skale: Prečo si zabudol na mňa? Prečo musím chodiť smutný pre útisk nepriateľa?

11 (B21) V kostech mě drtí výsměch nepřátel, když mi říkají: "Tvůj Bůh? Kde je?!"
11 (ROH) Je to, jako čo by mi lámal kosti, keď sa mi rúhajú moji protivníci, keď mi hovoria deň ako deň: Kde je tvoj Bôh?

12 (B21) Proč jsi sklíčená, duše má, proč jsi ve mně tak ztrápená? Spolehni na Boha - ještě mu budu děkovat; on je můj Bůh, má záchrana!
12 (ROH) Prečo si smutná, moja duša, a prečo sa nepokojíš vo mne? Čakaj na Boha, lebo ho ešte budem chváliť, rôzne spasenie svojej tvári a svojho Boha.