Žalmy

1 (BKR) Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův.
1 (VUL) Magistro chori, Idithun. PSALMUS. David.
1 (KAT) Zbormajstrovi. Jedutunovi. Dávidov žalm.
1 (UKJV) I said, I will take heed to my ways, that I sin not with my tongue: I will keep my mouth with a bridle, while the wicked is before me.

2 (BKR) Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou.
2 (VUL) Dixi: “ Custodiam vias meas, ut non delinquam in lingua mea; ponam ori meo custodiam, donec consistit peccator adversum me ”.
2 (KAT) Povedal som: „Budem dávať pozor na svoje správanie, aby som nezhrešil jazykom. K svojim ústam postavím stráž, dokiaľ je hriešnik predo mnou.“
2 (UKJV) "I was dumb with silence, I held my peace, even from good; and my sorrow was stirred. "

3 (BKR) Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest.
3 (VUL) Tacens obmutui et silui absque ullo bono, et dolor meus renovatus est.
3 (KAT) Ako nemý som zatíchol a zamĺkol, šťastia zbavený, bolesť sa mi však znova ozvala.
3 (UKJV) My heart was hot within me, while I was musing the fire burned: then spoke I with my tongue,

4 (BKR) Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka:
4 (VUL) Concaluit cor meum intra me, et in meditatione mea exarsit ignis.
4 (KAT) Srdce sa mi rozpálilo v hrudi a pri rozjímaní vzplanul vo mne oheň.
4 (UKJV) LORD, make me to know mine end, and the measure of my days, what it is: that I may know how frail I am.

5 (BKR) Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
5 (VUL) Locutus sum in lingua mea: “ Notum fac mihi, Domine, finem meum; et numerum dierum meorum quis est, ut sciam quam brevis sit vita mea ”.
5 (KAT) A môj jazyk preriekol: „Daj mi poznať, Pane, môj koniec i aký je ešte počet mojich dní; nech si uvedomím, aký je krátky môj život.“
5 (UKJV) "Behold, you have made my days as an handbreadth; and mine age is as nothing before you: verily every man at his best state is altogether vanity. Selah. "

6 (BKR) Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah.
6 (VUL) Ecce paucorum palmorum fecisti dies meos, et spatium vitae meae tamquam nihilum ante te. Etenim universa vanitas omnis homo constitutus est.
6 (KAT) Hľa na pár piadí si mi dní nameral a dĺžka môjho žitia je ako nič pred tebou. Veru, len zdaním je bytie človeka,
6 (UKJV) Surely every man walks in a vain show: surely they are disquieted in vain: he heaps up riches, and knows not who shall gather them.

7 (BKR) Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře.
7 (VUL) Etenim ut imago pertransit homo. Etenim vanitas est et concitatur; thesaurizat et ignorat quis congregabit ea.
7 (KAT) každý sa mihne ako vidina. Naozaj len nadarmo sa pachtí a lopotí, poklady zháňa, hoc nevie, kto ich zoberie.
7 (UKJV) And now, Lord, what wait I for? my hope is in you.

8 (BKR) Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe.
8 (VUL) Et nunc quae est exspectatio mea, Domine? Spes mea apud te est.
8 (KAT) A teraz, Pane, ešte čo mám čakať? Ty si moja nádej.
8 (UKJV) Deliver me from all my transgressions: make me not the reproach of the foolish.

9 (BKR) A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne.
9 (VUL) Ab omnibus iniquitatibus meis erue me, opprobrium insipienti ne ponas me.
9 (KAT) Zo všetkých mojich neprávostí ma vysloboď a nevystav ma hlupákovi na posmech.
9 (UKJV) "I was dumb, I opened not my mouth; because you did it. "

10 (BKR) Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to.
10 (VUL) Obmutui et non aperiam os meum, quoniam tu fecisti.
10 (KAT) Onemel som, neotvorím ústa, lebo si to ty urobil.
10 (UKJV) Remove your stroke away from me: I am consumed by the blow of your hand.

11 (BKR) Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem.
11 (VUL) Amove a me plagas tuas: ab ictu manus tuae ego defeci.
11 (KAT) Odním odo mňa svoje tresty, bo hyniem pod úderom tvojej ruky.
11 (UKJV) When you with rebukes do correct man for iniquity, you make his beauty to consume away like a moth: surely every man is vanity. Selah.

12 (BKR) Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
12 (VUL) In increpationibus, propter iniquitatem, corripuisti hominem, et tabescere fecisti, sicut tinea, desiderabilia eius. Etenim vanitas omnis homo.
12 (KAT) Trestami za hriechy naprávaš človeka. Ako moľ ničíš, čo má najcennejšie; veru, každý človek je len márna vidina.
12 (UKJV) "Hear my prayer, O LORD, and give ear unto my cry; hold not your peace at my tears: for I am a stranger with you, and a sojourner, as all my fathers were. "

13 (BKR) Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. [ (Psalms 39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl. ]
13 (VUL) Exaudi orationem meam, Domine, et clamorem meum auribus percipe. Ad lacrimas meas ne obsurdescas, quoniam advena ego sum apud te, peregrinus sicut omnes patres mei.
13 (KAT) Pane, vyslyš moju modlitbu, nakloň sluch k môjmu volaniu. Nebuď mlčanlivý k mojim slzavým nárekom; veď u teba som iba hosť, len pútnik, ako všetci moji otcovia.
13 (UKJV) O spare me, that I may recover strength, before I go behind, and be no more.

14 ----
14 (VUL) Avertere a me, ut refrigerer, priusquam abeam et non sim amplius.
14 (KAT) Odvráť odo mňa svoj prísny pohľad, aby som pookrial, skôr, než odídem a než ma viac nebude.
14 ----