| ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 39, 1-13 |
1 Ž 39, 1 Přednímu zpěváku Jedutunovi, žalm Davidův. 2 Ž 39, 2 Řekl jsem: Ostříhati budu cest svých, abych nezhřešil jazykem svým; pojmu v uzdu ústa svá, dokudž bude bezbožník přede mnou. 3 Ž 39, 3 Mlčením byl jsem k němému podobný, umlčel jsem se i spravedlivého odporu, ale bolest má více zbouřena jest. 4 Ž 39, 4 Hořelo ve mně srdce mé, roznícen jest oheň v přemyšlování mém, tak že jsem mluvil jazykem svým, řka: 5 Ž 39, 5 Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám. 6 Ž 39, 6 Aj, na dlaň odměřil jsi mi dnů, a věk můj jest jako nic před tebou, a jistě žeť není než pouhá marnost každý člověk, jakkoli pevně stojící. Sélah. 7 Ž 39, 7 Jistě tak pomíjí člověk jako stín, nadarmo zajisté kvaltuje se; shromažďuje, a neví, kdo to pobéře. 8 Ž 39, 8 Načež bych tedy nyní očekával, Pane? Očekávání mé jest na tebe. 9 Ž 39, 9 A protož ode všech přestoupení mých vysvoboď mne, za posměch bláznu nevystavuj mne. 10 Ž 39, 10 Oněměl jsem, a neotevřel úst svých, proto že jsi ty učinil to. 11 Ž 39, 11 Odejmi ode mne metlu svou, nebo od švihání ruky tvé docela zhynul jsem. 12 Ž 39, 12 Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah. 13 Ž 39, 13 Vyslyšiž modlitbu mou, Hospodine, a volání mé přijmi v uši své; neodmlčujž se kvílení mému, nebo jsem příchozí a podruh u tebe, jako i všickni otcové moji. [ (Psalms 39:14) Ponechej mne, ať se posilím, prvé než bych se odebral, a již zde více nebyl. ]
| | Ž 39, 1-13 |
Verš 12
Ty, když žehráním pro nepravost tresceš člověka, hned jako mol k zetlení přivodíš zdárnost jeho; marnost zajisté jest všeliký člověk. Sélah.
Lv 25:23 - Země pak nebude prodávána v manství; nebo má jest země, a vy jste příchozí a podruzi u mne.
1Krn 29:15 - Nebo my příchozí jsme před tebou a hosté, jako i všickni otcové naši; dnové naši jsou jako stín běžící po zemi beze vší zástavy.
Ž 119:19 - Příchozí jsem na tom světě, neukrývejž přede mnou přikázaní svých.
Heb 11:13 - Podle víry zemřeli ti všickni, nevzavše zaslíbení, ale zdaleka je viděvše, jim i věřili, i je vítali, a vyznávali, že jsou hosté a příchozí na zemi.
1Pt 2:11 - Nejmilejší, prosímť vás, abyste jakožto příchozí a pohostinní zdržovali se od tělesných žádostí, kteréž rytěřují proti duši,
Verš 5
Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
Ž 62:9 - Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.
Ž 144:4 - Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Z 39 - Dávidovo autorstvo žalmu potvrdzuje aj 13. verš tohto žalmu, kde sa doslova cituje úryvok z Dávidovho prejavu, ktorý mal k ľudu z príležitosti prípravných prác na stavbu chrámu (1 Krn 29,15). V nadpise sa spomína levita Jedutun, ktorý bol jedným z význačných spevákov za časov Dávidových. Menoval sa Heman (1 Krn 16,41; 25,1 n.; 2 Krn 5,12; 35,15).