Žalmy

1 (BKR) Žalm Davidův k připomínání.
1 (VUL) PSALMUS. David. Ad commemorandum.
1 (KAT) Dávidov žalm na spomienku.

2 (BKR) Hospodine, v prchlivosti své netresci mne, ani v hněvě svém kárej mne.
2 (VUL) Domine, ne in furore tuo arguas me neque in ira tua corripias me,
2 (KAT) Nekarhaj ma, Pane, v svojom rozhorčení a netrestaj ma v svojom hneve,

3 (BKR) Nebo střely tvé uvázly ve mně, a ruka tvá na mne těžce dolehla.
3 (VUL) quoniam sagittae tuae infixae sunt mihi, et descendit super me manus tua.
3 (KAT) lebo tvoje šípy utkveli vo mne, dopadla na mňa tvoja ruka.

4 (BKR) Nic není celého v těle mém pro tvou hněvivost, nemají pokoje kosti mé pro hřích můj.
4 (VUL) Non est sanitas in carne mea a facie indignationis tuae, non est pax ossibus meis a facie peccatorum meorum.
4 (KAT) Pre tvoje rozhorčenie niet na mojom tele zdravého miesta, pre môj hriech nemajú pokoj moje kosti.

5 (BKR) Nebo nepravosti mé vzešly nad hlavu mou, jako břímě těžké nemožné jsou mi k unesení.
5 (VUL) Quoniam iniquitates meae supergressae sunt caput meum et sicut onus grave gravant me nimis. -
5 (KAT) Hriechy mi prerástli nad hlavu a ťažia ma príliš, sťa veľké bremeno.

6 (BKR) Zahnojily se, a kyší rány mé pro bláznovství mé.
6 (VUL) Putruerunt et corrupti sunt livores mei a facie insipientiae meae.
6 (KAT) Rany mi zapáchajú a hnisajú pre moju nerozumnosť.

7 (BKR) Pohrbený a sklíčený jsem náramně, každého dne v smutku chodím.
7 (VUL) Inclinatus sum et incurvatus nimis; tota die contristatus ingrediebar.
7 (KAT) Zohnutý som a veľmi skľúčený, smutne sa vlečiem celý deň.

8 (BKR) Nebo ledví má plná jsou mrzkosti, a nic není celého v těle mém.
8 (VUL) Quoniam lumbi mei impleti sunt ardoribus, et non est sanitas in carne mea.
8 (KAT) Bedrá mi spaľuje horúčka a moje telo je nezdravé.

9 (BKR) Zemdlen jsem a potřín převelice, řvu pro úzkost srdce svého.
9 (VUL) Afflictus sum et humiliatus sum nimis, rugiebam a gemitu cordis mei.
9 (KAT) Nevládny som a celý dobitý, v kvílení srdca nariekam.

10 (BKR) Pane, před tebou jest všecka žádost má, a vzdychání mé není před tebou skryto.
10 (VUL) Domine, ante te omne desiderium meum, et gemitus meus a te non est absconditus.
10 (KAT) Pane, ty poznáš každú moju túžbu; ani moje vzdychy nie sú skryté pred tebou.

11 (BKR) Srdce mé zmítá se, opustila mne síla má, i to světlo očí mých není se mnou.
11 (VUL) Palpitavit cor meum, dereliquit me virtus mea, et lumen oculorum meorum, et ipsum non est mecum.
11 (KAT) Srdce mi búcha, sila ma opúšťa i svetlo v očiach mi hasne.

12 (BKR) Ti, kteříž mne milovali, a tovaryši moji, štítí se ran mých, a příbuzní moji zdaleka stojí.
12 (VUL) Amici mei et proximi mei procul a plaga mea steterunt, et propinqui mei de longe steterunt.
12 (KAT) Priatelia moji a moji známi odvracajú sa odo mňa pre moju biedu, aj moji príbuzní sa ma stránia.

13 (BKR) Ti pak, kteříž stojí o bezživotí mé, osídla lécejí, a kteříž mého zlého hledají, mluví převráceně, a přes celý den lest a chytrost smýšlejí.
13 (VUL) Et laqueos posuerunt, qui quaerebant animam meam; et, qui requirebant mala mihi, locuti sunt insidias et dolos tota die meditabantur.
13 (KAT) Tí, čo mi číhajú na život, nastavujú mi osídla a tí, čo mi stroja záhubu, rozchyrujú o mne výmysly a deň čo deň vymýšľajú úklady.

14 (BKR) Ale já jako hluchý neslyším, a jako němý, kterýž neotvírá úst svých;
14 (VUL) Ego autem tamquam surdus non audiebam et sicut mutus non aperiens os suum;
14 (KAT) Ale ja som sťa hluchý, čo nečuje, ako nemý, čo neotvára ústa.

15 (BKR) Tak jsem, jako člověk, kterýž neslyší, a v jehož ústech není žádného odporu.
15 (VUL) et factus sum sicut homo non audiens et non habens in ore suo redargutiones.
15 (KAT) Podobám sa človekovi, čo nepočuje a čo nevie obvinenie vyvrátiť.

16 (BKR) Nebo na tě, Hospodine, očekávám, ty za mne odpovíš, Pane Bože můj.
16 (VUL) Quoniam in te, Domine, speravi, tu exaudies, Domine Deus meus.
16 (KAT) Pane, pretože v teba dúfam, ty ma vyslyšíš, Pane, Bože môj.

17 (BKR) Nebo jsem řekl: Ať se neradují ze mne, poklesla-li by se noha má, ať se pyšně nepozdvihují nade mnou,
17 (VUL) Quia dixi: “Ne quando supergaudeant mihi; dum commoventur pedes mei, magnificantur super me ”.
17 (KAT) A tak hovorím: „Nech sa už neradujú nado mnou; a keď sa potknem, nech sa nevystatujú nado mňa.“

18 (BKR) Poněvadž k snášení bíd hotov jsem, anobrž bolest má vždycky jest přede mnou.
18 (VUL) Quoniam ego in lapsum paratus sum, et dolor meus in conspectu meo semper.
18 (KAT) Ja, pravda, už takmer padám a na svoju bolesť myslím ustavične.

19 (BKR) A že nepravosti své vyznávám, a pro hřích svůj tesklím.
19 (VUL) Quoniam iniquitatem meam annuntiabo et sollicitus sum de peccato meo.
19 (KAT) Preto vyznávam svoju vinu a pre svoj hriech sa trápim.

20 (BKR) Pročež nepřátelé moji veseli jsouce, silí se, a rozmnožují se ti, kteříž mne bez příčiny nenávidí.
20 (VUL) Inimici autem mei vivunt et confirmati sunt; et multiplicati sunt, qui oderunt me inique.
20 (KAT) Moji nepriatelia sú živí a stále mocnejší, ba ešte pribudlo tých, čo ma nenávidia neprávom.

21 (BKR) A zlým za dobré mi se odplacujíce, činí mi protivenství, proto že dobrého následuji.
21 (VUL) Retribuentes mala pro bonis detrahebant mihi, pro eo quod sequebar bonitatem.
21 (KAT) Za dobro sa mi odplácajú zlom a tupia ma za to, že som konal dobre.

22 (BKR) Neopouštějž mne, Hospodine Bože můj, nevzdalujž se ode mne. [ (Psalms 38:23) Přispěj k spomožení mému, Pane spasení mého. ]
22 (VUL) Ne derelinquas me, Domine; Deus meus, ne discesseris a me.
22 (KAT) Neopúšťaj ma, Pane; Bože môj, nevzďaľuj sa odo mňa.

23 ----
23 (VUL) Festina in adiutorium meum, Domine, salus mea.
23 (KAT) Ponáhľaj sa mi na pomoc, Pane, moja spása.