  | ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 144, 1-15 |
1 (BKR) Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
1 (B21) Žalm Davidův. Požehnán buď Hospodin, skála má! On učí mé ruce bojovat, mé prsty chystá na zápas.
2 (BKR) Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
2 (B21) On je má láska, můj pevný hrad, mé útočiště, má záchrana. On je můj štít, na něj spoléhám, i národy mi poddává.
3 (BKR) Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
3 (B21) Co je, Hospodine, člověk, že o něm víš, co je lidský tvor, že o něm přemýšlíš?
4 (BKR) Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
4 (B21) Člověk je páře podobný, jeho dny míjejí jako stín.
5 (BKR) Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
5 (B21) Sestup, Hospodine, své nebe rozetni, dotkni se hor, ať dýmají!
6 (BKR) Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
6 (B21) Zasáhni bleskem, nepřátele rozptyl, vyšli své šípy, abys je rozdrtil!
7 (BKR) Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
7 (B21) Vztáhni svou ruku z výšiny, z mohutných vod mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni!
8 (BKR) Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
8 (B21) Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí!
9 (BKR) Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
9 (B21) Novou píseň ti pak, Bože, zazpívám, na desetistrunné loutně zahraju ti žalm.
10 (BKR) Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
10 (B21) Ty umíš vítězství králům darovat, vyprostíš svého služebníka Davida! Od krutého meče
11 (BKR) Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
11 (B21) mě vyprosti, z ruky cizáků mě vytrhni! Ti mají ústa plná lži, křivě přísahají svou pravicí!
12 (BKR) Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
12 (B21) Naši synové ať jsou ve svém mládí jak sazenice zdárně rostoucí; naše dcery ať jsou jako sloupy stavbu paláce zdobící.
13 (BKR) Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
13 (B21) Naše spižírny ať plné jsou, ať oplývají veškerou potravou; naše ovce ať rodí tisíce mladých, desítky tisíc na naše pastviny.
14 (BKR) Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
14 (B21) Náš dobytek ať je obtěžkaný, ať nejsou vpády ani vyhnanství, ať není nářek v našich ulicích.
15 (BKR) Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
15 (B21) Blaze lidu, jenž toto zakouší, blaze lidu, jehož Bůh je Hospodin!
| | | Ž 144, 1-15 |
Verš 1
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2Sam 22:35 - Cvičí ruce mé k boji, tak že lámi lučiště ocelivá rukama svýma.
Ž 18:34 - Činí nohy mé jako laní, a na vysokostech mých postavuje mne.
Verš 2
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
2Sam 22:48 - Bůh silný, kterýž dává mi pomsty a podmaňuje mi lidi.
Ž 18:47 - Živť jest Hospodin, a požehnaná skála má; protož buď vyvyšován Bůh spasení mého,
Verš 3
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
Jób 7:17 - Co jest člověk, že ho sobě tak vážíš, a že tak o něj pečuješ?
Ž 8:4 - Když spatřuji nebesa tvá, dílo prstů tvých, měsíc a hvězdy, kteréž jsi tak upevnil, říkám:
Ž 31:7 - Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
Heb 2:6 - Osvědčilť jest pak na jednom místě jeden, řka: Co jest člověk, že naň pomníš, aneb syn člověka, že na něj patříš.
Verš 4
Člověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
Ž 39:5 - Dej mi znáti, Hospodine, konec života mého, a odměření dnů mých jaké jest, abych věděl, jak dlouho trvati mám.
Ž 62:9 - Naději v něm skládejte všelikého času, ó lidé, vylévejte před oblíčejem jeho srdce vaše, Bůh útočiště naše. Sélah.
Jób 8:9 - (Myť zajisté včerejší jsme, aniž jsme čeho povědomi; k tomu dnové naši jsou jako stín na zemi.)
Jób 14:2 - Jako květ vychází a podťat bývá, a utíká jako stín, a netrvá.
Ž 102:11 - Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
Verš 5
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
Ž 18:9 - Dým vystupoval z chřípí jeho, a oheň zžírající z úst jeho, od něhož se uhlí rozpálilo.
Ž 18:7 - V úzkosti své vzýval jsem Hospodina, a k Bohu svému volal jsem, i vyslyšel z chrámu svého hlas můj, a volání mé před oblíčejem jeho přišlo v uši jeho.
Ž 104:32 - On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
Verš 6
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
2Sam 22:8 - Tedy pohnula se a zatřásla země, základové nebes pohnuli se, a třásli se pro rozhněvání jeho.
Ž 18:14 - I hřímal na nebi Hospodin, a Nejvyšší vydal zvuk svůj, i krupobití a uhlí řeřavé.
1Sam 7:10 - I bylo, že když Samuel obětoval obět zápalnou, Filistinští přiblížili se, aby bojovali proti Izraelovi, ale zahřměl Hospodin hřímáním náramným v ten den nad Filistinskými, a potřel je, i poraženi jsou před tváří Izraele.
Z 144 - Prvá časť žalmu (1-11) je poskladaná z iných žalmov, najmä z 8, 18, 33, 104.
Z 144,1-2 - Kráľ Dávid je pred bojom. Vie však, že ak Pán nebude pomáhať a ak on nezlomí nepriateľa, všetko úsilie by bolo daromné.
Z 144,5-6 - Dúfa, že Pán mimoriadnym spôsobom zasiahne na ochranu svojho ľudu. Má sa to stať za pomoci búrky, v ktorej Pán prejavoval svoju moc a hrôzu.
Z 144,7 - Prívaly, veľké vody sú vo Svätom písme symbolom veľkého nebezpečenstva (Ž 18,17).
Z 144,8 - "Krivoprísažná pravica", pars pro toto, označuje tých, čo falošne a skrivodlivo prisahali. Pri prísahe zdvíhali pravú ruku (Ž 137,5).
Z 144,12-15 - Žalmista prosí o požehnanie, pokoj a blahobyt pre svoj národ.
