výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ž 139, 1-24

1 (CEP) Pro předního zpěváka. Davidův, žalm. Hospodine, zkoumáš mě a znáš mě.
1 (KAT) Zbormajstrovi. Dávidov žalm. Pane, ty ma skúmaš a vieš o mne všetko;

2 (CEP) Víš o mně, ať sedím nebo vstanu, zdálky je ti jasné, co chci dělat.
2 (KAT) ty vieš, či sedím a či stojím. Už zďaleka vnímaš moje myšlienky:

3 (CEP) Sleduješ mou stezku i místo, kde ležím, všechny moje cesty jsou ti známy.
3 (KAT) či kráčam a či odpočívam, ty ma sleduješ. A všetky moje cesty sú ti známe.

4 (CEP) Ještě nemám slovo na jazyku, a ty, Hospodine, víš už všechno.
4 (KAT) Hoci ešte slovo nemám ani na jazyku, ty, Pane, už vieš, čo chcem povedať.

5 (CEP) Sevřel jsi mě zezadu i zpředu, svou dlaň jsi položil na mě.
5 (KAT) Obklopuješ ma spredu i zozadu a kladieš na mňa svoju ruku.

6 (CEP) Nad mé chápání jsou tyto divy, jsou nedostupné, nestačím na to.
6 (KAT) Obdivuhodná pre mňa je tvoja múdrosť; je taká veľká, že ju nemôžem pochopiť.

7 (CEP) Kam odejdu před tvým duchem, kam uprchnu před tvou tváří?
7 (KAT) Kam môžem ujsť pred tvojím duchom a kam utiecť pred tvojou tvárou?

8 (CEP) Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
8 (KAT) Ak vystúpim na nebesia, ty si tam; ak zostúpim do podsvetia, aj tam si.

9 (CEP) I kdybych vzlétl na křídlech jitřní záře, chtěl přebývat při nejzazším moři,
9 (KAT) I keby som si pripäl krídla zorničky a ocitol sa na najvzdialenejšom mori,

10 (CEP) tvoje ruka mě tam doprovodí, tvá pravice se mě chopí.
10 (KAT) ešte aj tam ma tvoja ruka povedie a podchytí ma tvoja pravica.

11 (CEP) Kdybych řekl: Snad mě přikryje tma, i noc kolem mne se stane světlem.
11 (KAT) Keby som si povedal: „Azda ma tma ukryje a namiesto svetla ma zahalí noc,“

12 (CEP) Žádná tma pro tebe není temná: noc jako den svítí, temnota je jako světlo.
12 (KAT) pre teba ani tmy tmavé nebudú a noc sa rozjasní ako deň. Tebe je tma ako svetlo.

13 (CEP) Tys to byl, kdo utvořil mé ledví, v životě mé matky jsi mě utkal.
13 (KAT) Veď ty si stvoril moje útroby, utkal si ma v živote mojej matky.

14 (CEP) Tobě vzdávám chválu za činy, jež budí bázeň: podivuhodně jsem utvořen, obdivuhodné jsou tvé skutky, toho jsem si plně vědom.
14 (KAT) Chválim ťa, že si ma utvoril tak zázračne; všetky tvoje diela sú hodny obdivu a ja to veľmi dobre viem.

15 (CEP) Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
15 (KAT) Moje údy neboli utajené pred tebou, keď som vznikal v skrytosti, utkávaný v hlbinách zeme.

16 (CEP) Tvé oči mě viděly v zárodku, všechno bylo zapsáno v tvé knize: dny tak, jak se vytvářely, dřív než jediný z nich nastal.
16 (KAT) Tvoje oči ma videli, keď som ešte nebol stvárnený, a v tvojej knihe boli zapísané všetky moje dni, len pomyselné, lebo som ešte ani jeden neprežil.

17 (CEP) Jak si vážím divů, které konáš, Bože! Nesmírný je jejich počet,
17 (KAT) Bože, aké vzácne sú pre mňa tvoje myšlienky a ich počet aký je obrovský.

18 (CEP) sčetl bych je, ale je jich víc než písku. Sotva procitnu, jsem s tebou.
18 (KAT) Keby som ich všetky chcel porátať, je ich viac ako zŕn piesku; a keby som prišiel na koniec, ešte stále som pri tebe.

19 (CEP) Kéž bys, Bože, skolil svévolníka. Pryč ode mne, vy, kdo proléváte krev!
19 (KAT) Kiež by si, Bože, zabil hriešnikov; vzdiaľte sa odo mňa, muži krvilační.

20 (CEP) Dovolávají se tě při svých pletichách, zneužívají tvé jméno tvoji protivníci.
20 (KAT) Oni zlomyseľne hovoria o tebe, márnivo sa dvíhajú nad teba.

21 (CEP) Nemám nenávidět, Hospodine, ty, kdo nenávidí tebe? S odporem pohlížet na ty, kdo se proti tobě zvedli?
21 (KAT) Či nemám mať v nenávisti tých, čo nenávidia teba, Pane, a s odporom sa odvracať od tých, čo povstávajú proti tebe?

22 (CEP) Nenávidím je, rozhodně nenávidím, jsou to také moji nepřátelé.
22 (KAT) Skrz-naskrz ich nenávidím, stali sa mi nepriateľmi.

23 (CEP) Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
23 (KAT) Skúmaj ma, Bože, a poznaj moje srdce; skúmaj ma a všímaj si moje cesty.

24 (CEP) hleď, zda jsem nesešel na cestu trápení, a po cestě věčnosti mě veď!
24 (KAT) Pozri, či nejdem bludnou cestou, a veď ma po ceste k večnosti.


Ž 139, 1-24





Verš 8
Zamířím-li k nebi, jsi tam, a když si ustelu v podsvětí, také tam budeš.
Jób 26:6 - Podsvětí je před ním obnaženo, říše zkázy nepřikryta.
Am 9:2 - I kdyby se prokopali do podsvětí, má ruka je odtud vezme. Kdyby vystoupili na nebesa, strhnu je odtud.
Heb 4:13 - Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat.

Verš 23
Bože, zkoumej mě, ty znáš mé srdce, zkoušej mě, ty znáš můj neklid,
Jób 31:6 - ať mě Bůh zváží na vážkách spravedlnosti a pozná mou bezúhonnost.
Ž 26:2 - Hospodine, zkoumej mě a podrob zkoušce, protřib moje ledví a mé srdce!

Verš 15
Tobě nezůstala skryta jediná z mých kostí, když jsem byl v skrytosti tvořen a hněten v nejhlubších útrobách země.
Jób 10:8 - Tvé ruce mě ztvárnily a udělaly se vším všudy, a teď najednou mě hubíš.
Jób 10:10 - Což jsi mě nenalil do nádoby jako mléko a jako sýr nenechal srazit?
Kaz 11:5 - Jako nevíš, jaká je cesta větru, jak v životě těhotné vznikají kosti, tak neznáš dílo Boha, který to všechno koná.

Z 139,2 - Pán vie o všetkom, čo žalmista robí.

Z 139,4 - Pán pozná myšlienky človeka (2b), preto je len zrejmé, že pozná aj ľudské slová, ktoré sú vyjadrením myšlienky. Pán ich pozná prv, než zaznejú z ľudských úst.

Z 139,9 - Keby žalmista rýchlosťou svetla zutekal na východ -"zornička" - alebo keby sa vychytil a býval na západe - "na najvzdialenejšom mori" - pred Božou prítomnosťou neutečie.

Z 139,12 - Tieto slová sú asi exegetická glosa, ktorá sa dostala z marga do textu.

Z 139,13-14 - Pán utvoril útroby človeka - dosl. obličky (Ž 26,2). "Obličky" sa považovali za sídlo myšlienok a citov (Ž 7,10; Prís 23,16 atď.). Pán "utkal" žalmistu - a každého človeka - ako nejaký tkáč z nervov, žíl, kostí, mäsa a kože v lone jeho matky. Vznik a vývoj ľudského plodu v materskom živote Semiti považovali za najväčší div a tajomstvo (Kaz 11,5). A Pánovi nie je ani to neznáme, ba naopak, on je pôvodcom tohto tajomstva. To, čo je neprístupné ľudskému oku, Pán vidí, vie o tom, lebo to sám pôsobí.

Z 139,18 - Stále mu ostáva celý Pán na rozjímanie a na rozprávanie - "ešte stále som pri tebe".