Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 132, 1-18

1 (BKR) Píseň stupňů. Pamětliv buď, Hospodine, na Davida i na všecka trápení jeho,
1 (ROH) Hospodine, pamätaj na Dávida, na všetko jeho trápenie,

2 (BKR) Jak se přísahou zavázal Hospodinu, a slib učinil Nejmocnějšímu Jákobovu, řka:
2 (ROH) ktorý prisahal Hospodinovi, dal Všemohúcemu Jakobovmu sľub:

3 (BKR) Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,
3 (ROH) Nevojdem do stánu svojho domu; nevyjdem na posteľ svojho ležišťa;

4 (BKR) Aniž dám očím svým usnouti, ani víčkám svým zdřímati,
4 (ROH) istotne nedám usnúť svojim očiam ani zdriemnuť svojim víčkam,

5 (BKR) Dokudž nenajdu místa Hospodinu, k příbytkům Nejmocnějšímu Jákobovu.
5 (ROH) dokiaľ nenajdem Hospodinovi miesta, príbytku Všemohúcemu Jakobovmu!

6 (BKR) Aj, uslyšavše o ní, že byla v kraji Efratském, našli jsme ji na polích Jaharských.
6 (ROH) Hľa, počuli sme o ňom v Efrate; našli sme ho na poliach Jaara.

7 (BKR) Vejdemeť již do příbytků jeho, a skláněti se budeme u podnoží noh jeho.
7 (ROH) Vojdime do jeho príbytkov; klaňajme sa podnožiu jeho nôh!

8 (BKR) Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.
8 (ROH) Povstaň Hospodine, a idi na miesto svojho odpočinutia, ty i truhla tvojej sily.

9 (BKR) Kněží tvoji ať se zobláčejí v spravedlnost, a svatí tvoji ať vesele prozpěvují.
9 (ROH) Tvoji kňazi nech oblečú spravedlivosť, a tvoji svätí nech plesajú!

10 (BKR) Pro Davida služebníka svého neodvracejž tváři pomazaného svého.
10 (ROH) Pre Dávida, svojho služobníka, neodvráť tvári svojho pomazaného!

11 (BKR) Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.
11 (ROH) Hospodin prisahal Dávidovi a vravel pravdu, od ktorej sa nevráti: Z plodu tvojho života posadím ti na tvoj trón.

12 (BKR) Budou-li ostříhati synové tvoji smlouvy mé a svědectví mých, kterýmž je vyučovati budu, také i synové jejich až na věky seděti budou na stolici tvé.
12 (ROH) Ak budú tvoji synovia ostríhať moju smluvu a moje svedoctvá, ktorým ich budem učiť, budú aj ich synovia sedieť na tvojom tróne až na veky.

13 (BKR) Neboť jest vyvolil Hospodin Sion, oblíbil jej sobě za svůj příbytek, řka:
13 (ROH) Lebo Hospodin si vyvolil Sion, oň si žiada za svoj príbytok, ako povedal:

14 (BKR) Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.
14 (ROH) Toto bude miestom môjho odpočinutia až na veky; tu budem bývať, lebo oň si žiadam.

15 (BKR) Potravu jeho hojným požehnáním rozmnožím, chudé jeho chlebem nasytím,
15 (ROH) Jeho potravu istotne a hojne požehnám; jeho chudobných nasýtim chlebom;

16 (BKR) A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.
16 (ROH) jeho kňazov oblečiem v spasenie, a jeho svätí budú a istotne budú plesať.

17 (BKR) Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.
17 (ROH) Tam dám vyrásť rohu Dávidovmu a pripravím svojmu pomazanému sviecu.

18 (BKR) Nepřátely jeho v hanbu zobláčím, nad ním pak kvésti bude koruna jeho.
18 (ROH) Jeho nepriateľov odejem hanbou, a nad ním bude kvitnúť jeho koruna.

Verš 11

Učinilť jest Hospodin pravdomluvnou přísahu Davidovi, aniž se od ní uchýlí, řka: Z plodu života tvého posadím na trůn tvůj.

2Sam 7:12 - Když se vyplní dnové tvoji, a usneš s otci svými, vzbudím símě tvé po tobě, kteréž vyjde z života tvého, a utvrdím království jeho.

1Kr 8:25 - Nyní tedy, ó Hospodine, Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, kterýž by seděl na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, aby chodili přede mnou, jakž jsi ty chodil přede mnou.

2Krn 6:16 - Nyní tedy, ó Hospodine Bože Izraelský, naplniž služebníku svému, Davidovi otci mému, což jsi mluvil jemu, řka: Nebudeť vyhlazen muž z rodu tvého od tváři mé, aby neměl seděti na stolici Izraelské, jestliže toliko ostříhati budou synové tvoji cesty své, chodíce v zákoně mém, tak jakož jsi ty chodil přede mnou.

Lk 1:69 - A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

Verš 16

A kněží jeho v spasení zobláčím, a svatí jeho vesele prozpěvovati budou.

2Krn 6:41 - Aj, nyní povstaň, ó Hospodine Bože, k odpočinutí svému, ty i truhla síly tvé; kněží tvoji, Hospodine Bože, nechť jsou oblečeni v spasení, a svatí tvoji ať se veselí v dobrých věcech.

Verš 3

Jistě že nevejdu do stánku domu svého, a nevstoupím na postel ložce svého,

1Krn 15:1 - Když pak sobě nastavěl domů v městě Davidově, a připravil místo pro truhlu Boží, a roztáhl jí stánek,

Verš 14

Toť bude obydlí mé až na věky, tuť přebývati budu, nebo jsem sobě to oblíbil.

Ž 132:8 - Povstaniž, Hospodine, a vejdi do odpočinutí svého, ty i truhla velikomocnosti tvé.

Ž 68:16 - Hoře veliké, hoře v Bázan, hoře pahrbkovaté, hoře v Bázan.

Verš 17

Tuť způsobím, aby zkvetl roh Davidův; připravím svíci pomazanému svému.

Lk 1:69 - A vyzdvihl nám roh spasení v domu Davida, služebníka svého,

Z 132 - Žalm je mesiášsky, verše 11 a 12 sa v plnom zmysle vyplnia len na Mesiášovi. V žalme sa jasne rozlišuje Dávidova osoba od jeho potomka, Mesiáša.

Z 132,2 - "Mocný Jakubov" je pomenovanie Boha (Gn 49,24; Iz 49,26; 60,16).

Z 132,3 - 2 Sam 7,1-2; 1 Krn 17,1.

Z 132,6 - "Počuli sme, že archa je v Efrate" - keď mal Dávid preniesť archu zmluvy z Kirjatiarimu na Sion, zvesť o tom sa rozšírila po jeho kráľovstve. Počuli totižto, že je neďaleko Betlehema, odkiaľ pochádzal Dávid, v kraji Efrata. V žalme sa hovorí: "Našli sme ju na jaarských nivách", čo je to isté ako Kirjatiarim. Odtiaľ Dávid preniesol v slávnostnom sprievode archu na Sion (1 Sam 7,1; 2 Sam 6,2).

Z 132,8 - Slová sú známe už z Mojžišových čias. Izraeliti sa ich modlili vždy, keď sa archa pohýnala na cestu po púšti (Nm 10,35.36; Ž 68,2). Odteraz už nebude putovať z miesta na miesto, lebo odvtedy, čo ju odniesli zo Šíla (1 Sam 4,3 n.), nemala pevný príbytok.

Z 132,11 - "Dávidovi sa Pán zaviazal prísahou"- tieto slová sú paralelné so slovami 2. verša. Vzťahujú sa na Boží sľub, ktorý dal Pán Dávidovi skrze proroka Nátana v čase, keď Pán odkázal, aby mu Dávid nestaval chrám (2 Sam 7,5-16; Ž 89,4-5.29-38).

Z 132,17 - Tento verš sa nedá vysvetliť inakšie ako o Mesiášovi. Tak ho chápe celá katolícka tradícia.

Z 132,18 - Na hlave mesiášskeho kráľa bude naveky žiariť Pánov "diadém". Mesiáš bude kráľom Izraela.