výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 131, 1-3

1 (BKR) Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.
1 (VUL) Canticum ascensionum. David. Domine, non est exaltatum cor meum, neque elati sunt oculi mei, neque ambulavi in magnis neque in mirabilibus super me.
1 (KAT) Dávidova pútnická pieseň. Pane, moje srdce sa nevystatuje, moje oči nehľadia povýšene. Neženiem sa za veľkými vecami ani za divmi pre mňa nedosiahnuteľnými.
1 (UKJV) Lord, my heart is not haughty, nor mine eyes lofty: neither do I exercise myself in great matters, or in things too high for me.

2 (BKR) Zdali jsem nepoložil a neupokojil duše své, jako dítě ostavené od matky své? Ostavenému podobná byla ve mně duše má.
2 (VUL) Vere pacatam et quietam feci animam meam; sicut ablactatus in sinu matris suae, sicut ablactatus, ita in me est anima mea.
2 (KAT) Ale ja som svoju dušu upokojil a utíšil. Ako nasýtené dieťa v matkinom náručí, ako nasýtené dieťa, tak je moja duša vo mne.
2 (UKJV) Surely I have behaved and quieted myself, as a child that is weaned of his mother: my soul is even as a weaned child.

3 (BKR) Doufej, ó Izraeli, v Hospodina, od tohoto času až na věky.
3 (VUL) Speret Israel in Domino ex hoc nunc et usque in saeculum.
3 (KAT) Dúfaj, Izrael, v Pána odteraz až naveky.
3 (UKJV) Let Israel hope in the LORD from henceforth and for ever.


Ž 131, 1-3





Verš 1
Píseň stupňů, Davidova. Hospodine, nepozdvihlotě se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se vydal v věci veliké, aneb vyšší nad to, než mi náleží.
2Krn 32:25 - Ale Ezechiáš nebyl vděčen dobrodiní sobě učiněného, nebo pozdvihlo se srdce jeho. Pročež povstala proti němu prchlivost, i proti Judovi a Jeruzalému.
Prís 16:5 - Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
Ž 101:5 - Škodícího jazykem bližnímu svému tajně, tohoť vytnu; očí vysokých a mysli naduté nikoli nebudu moci trpěti.
Prís 6:17 - Očí vysokých, jazyka lživého, a rukou vylévajících krev nevinnou,

Z 131 - Žalmista, rozcítený a naplnený zbožnosťou voči Pánovi, zrieka sa hĺbania veľkých a neprístupných právd. Uspokojený a utíšený sa odovzdáva do Božej opatery ako dieťa, keď odpočíva na lone svojej matky. Obsah tohto žalmu nám pripomína slová sv. Augustína, ktorý po svojich trpkých životných skúškach zvolal: "Nespokojné je naše srdce, kým nespočinie v tebe" (Vyznania 1,1, PL 32,661).