Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 105, 1-45

1 (BKR) Oslavujte Hospodina, ohlašujte jméno jeho, oznamujte mezi národy skutky jeho.
1 (KAT) ALELUJA. Oslavujte Pána a vzývajte jeho meno, rozhlasujte jeho skutky medzi národmi.

2 (BKR) Zpívejte jemu, žalmy prozpěvujte jemu, rozmlouvejte o všech divných skutcích jeho.
2 (KAT) Spievajte mu a hrajte, rozprávajte o jeho obdivuhodných skutkoch.

3 (BKR) Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.
3 (KAT) Jeho svätým menom sa honoste; nech sa radujú srdcia tých, čo hľadajú Pána.

4 (BKR) Hledejte Hospodina a síly jeho, hledejte tváři jeho ustavičně.
4 (KAT) Hľadajte Pána a jeho moc, hľadajte vždy jeho tvár.

5 (BKR) Rozpomínejte se na divné skutky jeho, kteréž činil, na zázraky jeho a na soudy úst jeho,
5 (KAT) Pamätajte na divy, čo učinil, na jeho znamenia a na výroky jeho úst,

6 (BKR) Símě Abrahamovo, služebníka jeho, synové Jákobovi, vyvolení jeho.
6 (KAT) vy, potomci Abraháma, Pánovho služobníka, synovia Jakuba, vyvoleného Pánovho.

7 (BKR) Onť jest Hospodin Bůh náš, na vší zemi soudové jeho.
7 (KAT) On, Pán, je náš Boh; jeho rozhodnutia platia po celej zemi.

8 (BKR) Pamatuje věčně na smlouvu svou, na slovo, kteréž přikázal až do tisíce pokolení,
8 (KAT) Večne pamätá na svoju zmluvu, na sľub, ktorý dal pokoleniam tisícim,

9 (BKR) Kteréž upevnil s Abrahamem, a na přísahu svou učiněnou Izákovi.
9 (KAT) na zmluvu, čo s Abrahámom uzavrel, na prísahu, ktorou sa Izákovi zaviazal.

10 (BKR) Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,
10 (KAT) Jakubovi to stanovil za zákon, Izraelovi za zmluvu večitú,

11 (BKR) Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,
11 (KAT) keď povedal: „Tebe dám kanaánsku krajinu ako váš podiel dedičný.“

12 (BKR) Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.
12 (KAT) Keď ich bolo ešte neveľa, iba niekoľko, a boli cudzincami v krajine

13 (BKR) Přecházeli zajisté z národu do národu, a z království k jinému lidu.
13 (KAT) a od kmeňa prechodili ku kmeňu, z jedného kráľovstva k inému národu,

14 (BKR) Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:
14 (KAT) nedovolil, aby im ľudia krivdili; i kráľov karhal kvôli nim:

15 (BKR) Nedotýkejte se pomazaných mých, a prorokům mým nečiňte nic zlého.
15 (KAT) „Netýkajte sa mojich pomazaných, neubližujte mojim prorokom.“

16 (BKR) Když přivolav hlad na zemi, všecku hůl chleba polámal,
16 (KAT) Hlad privolal na krajinu a poničil všetku zásobu chleba.

17 (BKR) Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.
17 (KAT) Pred nimi poslal muža, Jozefa, ktorého predali za otroka.

18 (BKR) Jehož nohy sevřeli pouty, železa podniknouti musil,
18 (KAT) Putami jeho nohy zovreli a jeho šiju železom;

19 (BKR) Až do toho času, když se zmínka stala o něm; řeč Hospodinova zkusila ho.
19 (KAT) no potom došlo na jeho slová, Pán dokázal jeho nevinnosť.

20 (BKR) Poslav král, propustiti ho rozkázal, panovník lidu svobodna ho učinil.
20 (KAT) Vyslobodil ho posol kráľovský, prepustil ho vládca národov;

21 (BKR) Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,
21 (KAT) ustanovil ho za pána svojho domu a za správcu všetkého svojho majetku,

22 (BKR) Aby vládl i knížaty jeho podlé své líbosti, a starce jeho vyučoval moudrosti.
22 (KAT) aby poučil jeho kniežatá podľa svojej vôle a jeho starcov učil múdrosti.

23 (BKR) Potom všel Izrael do Egypta, a Jákob pohostinu byl v zemi Chamově.
23 (KAT) I prišiel Izrael do Egypta a Jakub sa stal hosťom v Chámovej krajine.

24 (BKR) Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.
24 (KAT) Boh tam svoj národ rýchlo rozmnožil a zdatnejším ho urobil od jeho nepriateľov.

25 (BKR) Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.
25 (KAT) Prevrátil im srdcia, že znenávideli jeho ľud a ľstivo zaobchodili s jeho sluhami.

26 (BKR) I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.
26 (KAT) Poslal svojho sluhu Mojžiša a Árona, ktorého si vyvolil.

27 (BKR) Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.
27 (KAT) A oni medzi nimi ohlasovali jeho znamenia a zázraky v Chámovej krajine.

28 (BKR) Poslal tmu, a zatmělo se, aniž odporná byla slovu jeho.
28 (KAT) Zoslal temnoty a zahalil ich, lež oni sa jeho slovám spriečili.

29 (BKR) Obrátil vody jejich v krev, a zmořil ryby v nich.
29 (KAT) Ich vody na krv premenil a pozabíjal ich ryby.

30 (BKR) Vydala země jejich množství žab, i v pokoleních králů jejich.
30 (KAT) Ich krajina sa zahemžila žabami, vnikli až do paláca kráľovho.

31 (BKR) Řekl, i přišla směsice žížal, a stěnice na všecky končiny jejich.
31 (KAT) Rozkázal a prileteli roje múch, všetky končiny zaplavili komáre.

32 (BKR) Dal místo deště krupobití, oheň hořící na zemi jejich,
32 (KAT) Namiesto dažďa im zoslal kamenec, žeravý oheň do ich krajiny.

33 (BKR) Tak že potloukl réví jejich i fíkoví jejich, a zpřerážel dříví v krajině jejich.
33 (KAT) A zbil im révu i figovník, dolámal stromy na ich území.

34 (BKR) Řekl, i přišly kobylky a chroustů nesčíslné množství.
34 (KAT) Rozkázal a prileteli kobylky, nespočetné množstvo sarančí.

35 (BKR) I sežrali všelikou bylinu v krajině jejich, a pojedli úrody země jejich.
35 (KAT) Zožrali všetku zeleň v krajine, zožrali všetku zemskú úrodu.

36 (BKR) Nadto pobil všecko prvorozené v zemi jejich, počátek všeliké síly jejich.
36 (KAT) A pobil všetko prvorodené v Egypte, prvotiny všetkej ich mužnej sily.

37 (BKR) Tedy vyvedl své s stříbrem a zlatem, aniž byl v pokoleních jejich, ješto by se poklesl.
37 (KAT) Potom ich vyviedol so striebrom a zlatom a v ich kmeňoch nebol nik nevládny.

38 (BKR) Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.
38 (KAT) I zaradoval sa Egypt, že už odišli, lebo strach z nich naň doľahol.

39 (BKR) Roztáhl oblak k zastírání jich, a oheň k osvěcování noci.
39 (KAT) Rozostrel oblak, aby ich tak chránil, a oheň, aby im svietil za noci.

40 (BKR) K žádosti přivedl křepelky, a chlebem nebeským sytil je.
40 (KAT) Keď požiadali, zoslal im prepelice a sýtil ich chlebom z neba.

41 (BKR) Otevřel skálu, i tekly vody, a odcházely přes vyprahlá místa jako řeka.
41 (KAT) Otvoril skalu a voda vytryskla, po púšti tiekla sťa rieka.

42 (BKR) Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.
42 (KAT) Lebo pamätal na slová svojho záväzku, ktoré dal Abrahámovi, svojmu služobníkovi.

43 (BKR) Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.
43 (KAT) Vyviedol teda svoj ľud v radosti, vyvolených svojich s plesaním.

44 (BKR) A dal jim země pohanů, a tak úsilí národů dědičně obdrželi,
44 (KAT) A odovzdal im krajiny pohanov i zaujali majetky národov,

45 (BKR) Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.
45 (KAT) aby zachovávali jeho predpisy a jeho zákon plnili. ALELUJA.

Verš 3

Chlubte se jménem svatým jeho; vesel se srdce těch, kteříž hledají Hospodina.

Ž 34:2 - Dobrořečiti budu Hospodinu každého času, vždycky chvála jeho v ústech mých.

Verš 38

Veselili se Egyptští, když tito vycházeli; nebo byl připadl na ně strach Izraelských.

Ex 12:33 - I nutkali Egyptští lid, aby co nejrychleji vyšli z země; nebo pravili: Všickni již teď zemřeme.

Verš 10

Nebo ji utvrdil Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

1Krn 16:17 - A vystavil ji Jákobovi za ustanovení, Izraelovi za smlouvu věčnou,

Gn 28:13 - A aj, Hospodin stál nad ním, a řekl: Já jsem Hospodin, Bůh Abrahama otce tvého, a Bůh Izákův; zemi tu, na kteréž ty spíš, tobě dám a semeni tvému.

Gn 35:11 - Řekl ještě Bůh jemu: Já jsem Bůh silný všemohoucí; rostiž a množ se; národ, nýbrž množství národů bude z tebe, i králové z bedr tvých vyjdou.

Verš 11

Pravě: Tobě dám zemi Kananejskou za podíl dědictví vašeho,

Gn 13:15 - Nebo všecku zemi, kterouž vidíš, tobě dám a semeni tvému až na věky.

Gn 15:18 - V ten den učinil Hospodin smlouvu s Abramem, řka: Semeni tvému dám zemi tuto, od řeky Egyptské až do řeky té veliké, řeky Eufraten:

Verš 12

Ješto jich byl malý počet, malý počet, a ještě v ní byli pohostinu.

1Krn 16:19 - Ačkoli vás byl malý počet, a maličko byli jste v ní pohostinu.

Verš 45

Aby zachovávali ustanovení jeho, a práv jeho ostříhali. Halelujah.

Ex 19:4 - Sami jste viděli, co jsem učinil Egyptským, a jak jsem vás nesl na křídlách orličích, a přivedl jsem vás k sobě.

Dt 4:1 - Nyní tedy, ó Izraeli, slyš ustanovení a soudy, kteréž já učím vás činiti, abyste živi byli, a vejdouce, dědičně vládli zemí, kterouž Hospodin Bůh otců vašich vám dává.

Dt 4:40 - Protož ostříhej po všecky dny ustanovení a přikázaní jeho, kteráž já dnes přikazuji tobě, aby dobře bylo tobě i synům tvým po tobě, a abys prodlil dnů v zemi, kterouž Hospodin Bůh tvůj dá tobě.

Dt 6:21 - Tedy díš synu svému: Služebníci jsme byli Faraonovi v Egyptě, i vyvedl nás Hospodin z Egypta v ruce silné.

Verš 14

Nedopustil žádnému ublížiti jim, ano i krále pro ně trestal, řka:

Gn 35:5 - I brali se odtud. (A byl strach Boží na městech, kteráž byla vůkol nich, a nehonili synů Jákobových.)

Verš 17

Poslal před nimi muže znamenitého, jenž za služebníka prodán byl, totiž Jozefa.

Gn 37:28 - Když pak mimo ně jeli muži ti, kupci Madianští, vytáhli a vyvedli Jozefa z té čisterny, a prodali jej Izmaelitským za dvadceti stříbrných. Ti zavedli Jozefa do Egypta.

Gn 37:36 - Mezi tím Madianští prodali Jozefa do Egypta Putifarovi, dvořeninu Faraonovu, hejtmanu žoldnéřů.

Gn 45:5 - Protož nyní nermuťte se, a neztěžujte sobě toho, že jste mne sem prodali; nebo pro zachování života vašeho poslal mne Bůh před vámi.

Verš 21

Ustanovil ho pánem domu svého, a panovníkem všeho vládařství svého,

Gn 41:40 - Ty budeš nad domem mým, a líbati bude tvář tvou všecken lid můj; stolicí toliko královskou vyšší nad tebe budu.

Verš 43

Protož vyvedl lid svůj s radostí, s prozpěvováním vyvolené své.

Ex 14:8 - I zatvrdil Hospodin srdce Faraona krále Egyptského, tak že honil syny Izraelské; synové pak Izraelští vyšli v ruce vyvýšené.

Nm 33:3 - Nejprv z Ramesses jdouce prvního měsíce, v patnáctý den téhož prvního měsíce, nazejtří po slavnosti Fáze vyšli synové Izraelští v ruce silné před očima všech Egyptských,

Verš 24

Kdež rozmnožil Bůh lid svůj náramně, a učinil, aby silnější byl nad nepřátely své.

Ex 1:7 - Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.

Ex 1:9 - Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.

Verš 25

Změnil mysl těchto, aby v nenávisti měli lid jeho, a aby ukládali lest o služebnících jeho.

Ex 1:9 - Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.

Ex 1:12 - Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.

Verš 26

I poslal Mojžíše slouhu svého, a Arona, kteréhož vyvolil.

Ex 3:10 - Protož, nyní poď a pošli tě k Faraonovi; a vyvedeš lid můj, syny Izraelské z Egypta.

Ex 4:12 - Nyní tedy jdi, a já budu v ústech tvých, a naučím tě, co bys mluviti měl.

Verš 27

Kteříž předložili jim slova znamení jeho a zázraků v zemi Chamově.

Ex 7:9 - Když mluviti k vám bude Farao, řka: Ukažte od sebe zázrak, tedy díš Aronovi: Vezmi hůl svou, a povrz před Faraonem, i obrátí se v hada.

Verš 42

Nebo pamětliv byl na slovo svatosti své, k Abrahamovi služebníku svému mluvené.

Gn 15:14 - Však národ, jemuž sloužiti budou, já souditi budu; a potom vyjdou s velikým zbožím.

Z 105 - Témou žalmu sú slová 11. verša: "Tebe dám kanaánsku krajinu ako váš podiel dedičný." Žalmista ďakuje za vernosť a splnenie tohto prísľubu ako aj za mnohé iné dobrodenia, ktoré Boh preukázal svojmu ľudu pred zaujatím tejto krajiny.

Z 105,6 - Izraeliti sa volajú: "potomci Abraháma - synovia Jakuba".

Z 105,15 - "Mojich pomazaných… mojim prorokom" - myslí tu patriarchov, ktorí boli zvláštnym spôsobom zasvätení Bohu a dostali od neho zjavenie (porov. Gn 12,11-20; 20,1-18; 26,7-11).

Z 105,19 - "No potom došlo na jeho slová" (Gn 41,12-14).

Z 105,23 - "Jakub sa stal hosťom v Chámovej krajine", totižto v Egypte (Gn 10,6). Jakubovi potomci nikdy nesplynuli s Egypťanmi.

Z 105,28-38 - Egyptský kráľ sa dlho spriečal vôli Jahveho, nechcel prepustiť Izraelitov zo svojej krajiny. Boh potom zosiela desať rán. Žalmista z nich uvádza niekoľko.

Z 105,39 - Viedol ich viditeľným stĺpom ohňa za noci a oblačným stĺpom cez deň. Na púšti rozostrel "oblak, aby ich tak chránil" pred úpalom slnka (Ex 13,21; 14,19; 40,36 atď.). Reptajúcich netresce, kŕmi ich prepelicami (Ex 16,13; Nm 11,31 n.), dáva im "mannu", chlieb z neba (Ex 16,4; vysvetlenie pozri pri žalme 78,25).

Z 105,44 - Palestínu v tie časy obývali mnohé národy. Izraeliti sa zmocnili kanaánskych miest a dedín, polí a záhrad, viníc a olivových hájov, dobytka a všetkého majetku.