Verš 3
honoste se jeho svatým jménem, ať se zaraduje srdce těch, kteří hledají Hospodina!
Ž 34:2 - Dobrořečit budu Hospodinu v každém čase, z úst mi bude znít vždy jeho chvála.
Verš 38
Egypt se radoval, že už táhnou, neboť strach z nich na něj padl.
Ex 12:33 - Egypťané naléhali na lid a spěchali s jeho propuštěním ze země, protože si říkali: "Všichni pomřeme!"
Verš 10
stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:
1Krn 16:17 - stanovil ji Jákobovi jako nařízení, Izraeli jako smlouvu věčnou:
Gn 28:13 - Nad ním stojí Hospodin a praví: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému potomstvu.
Gn 35:11 - Dále mu Bůh řekl: "Já jsem Bůh všemohoucí. Ploď a množ se; vzejde z tebe národ a společenství pronárodů, i králové vzejdou z tvých beder.
Verš 11
"Dám ti kenaanskou zemi za dědičný úděl!"
Gn 13:15 - neboť celou tu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému potomstvu až navěky.
Gn 15:18 - V ten den uzavřel Hospodin s Abramem smlouvu: "Tvému potomstvu dávám tuto zemi od řeky Egyptské až k řece veliké, řece Eufratu,
Verš 12
Na počet jich byla malá hrstka, byli tam jen hosty.
1Krn 16:19 - Na počet vás byla malá hrstka, byli jste tam hosty.
Verš 45
aby dbali na jeho nařízení a zachovávali jeho zákony. Haleluja.
Ex 19:4 - Vy sami jste viděli, co jsem učinil Egyptu. Nesl jsem vás na orlích křídlech a přivedl vás k sobě.
Dt 4:1 - Nyní tedy, Izraeli, slyš nařízení a práva, která vás učím dodržovat, abyste zůstali naživu a mohli obsadit zemi, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců.
Dt 4:40 - Dbej na jeho nařízení a příkazy, které ti dnes udílím, aby se vedlo dobře tobě i tvým synům po tobě a abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti pro všechny dny dává Hospodin, tvůj Bůh.
Dt 6:21 - odvětíš svému synu: "Byli jsme faraónovými otroky v Egyptě a Hospodin nás vyvedl z Egypta pevnou rukou.
Verš 14
On však nedovolil nikomu, aby je utlačoval, káral kvůli nim i krále:
Gn 35:5 - Potom táhli dál. Na okolní města padl děs Boží; proto Jákobovy syny nepronásledovali.
Verš 17
vyslal už před nimi muže, Josefa, který byl prodán do otroctví.
Gn 37:28 - Když midjánští obchodníci jeli kolem, vytáhli Josefa z cisterny a prodali ho Izmaelcům za dvacet šekelů stříbra. Ti přivedli Josefa do Egypta.
Gn 37:36 - A Medanci ho prodali do Egypta faraónovu dvořanu Potífarovi, veliteli tělesné stráže.
Gn 45:5 - Avšak netrapte se teď a nevyčítejte si, že jste mě sem prodali, neboť mě před vámi vyslal Bůh pro zachování života.
Verš 21
Učinil ho pánem svého domu, vládcem veškerého svého jmění,
Gn 41:40 - Budeš správcem mého domu a všechen můj lid bude poslouchat tvé rozkazy. Budu tě převyšovat jen trůnem."
Verš 43
Vyvedl svůj lid - a veselili se, svoje vyvolené - a plesali.
Ex 14:8 - Hospodin zatvrdil srdce faraóna, krále egyptského, a ten Izraelce pronásledoval. Ale Izraelci navzdory všemu vyšli.
Nm 33:3 - V prvním měsíci, patnáctého dne prvého měsíce, vytáhli z Ramesesu. Druhého dne po hodu beránka vyšli Izraelci navzdory všemu před očima celého Egypta,
Verš 24
Hospodin velice rozplodil svůj lid, dopřál mu, aby zdatností předčil protivníky,
Ex 1:7 - Ale Izraelci se rozplodili, až se to jimi hemžilo, převelice se rozmnožili a byli velice zdatní; byla jich plná země.
Ex 1:9 - Ten řekl svému lidu: "Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my.
Verš 25
jejichž srdce změnil, takže začali jeho lid nenávidět a záludně jednat s jeho služebníky.
Ex 1:9 - Ten řekl svému lidu: "Hle, izraelský lid je početnější a zdatnější než my.
Ex 1:12 - Avšak jakkoli jej ujařmovali, množil se a rozmáhal dále, takže měli z Izraelců hrůzu.
Verš 26
Poslal k nim Mojžíše, svého služebníka, s Áronem, jehož si zvolil.
Ex 3:10 - Nuže pojď, pošlu tě k faraónovi a vyvedeš můj lid, Izraelce, z Egypta."
Ex 4:12 - Nyní jdi, já sám budu s tvými ústy a budu tě učit, co máš mluvit!"
Verš 27
Jeho znamení jim předváděli, zázraky v Chámově zemi.
Ex 7:9 - "Až k vám farao promluví: »Prokažte se nějakým zázrakem«, řekneš Áronovi: »Vezmi svou hůl a hoď ji před faraóna«, a stane se drakem."
Verš 42
Neboť pamatoval na své svaté slovo a na Abrahama, svého služebníka.
Gn 15:14 - Avšak proti pronárodu, jemuž budou otročit, povedu při. Potom odejdou s velkým jměním.
Z 105 - Témou žalmu sú slová 11. verša: "Tebe dám kanaánsku krajinu ako váš podiel dedičný." Žalmista ďakuje za vernosť a splnenie tohto prísľubu ako aj za mnohé iné dobrodenia, ktoré Boh preukázal svojmu ľudu pred zaujatím tejto krajiny.
Z 105,6 - Izraeliti sa volajú: "potomci Abraháma - synovia Jakuba".
Z 105,15 - "Mojich pomazaných… mojim prorokom" - myslí tu patriarchov, ktorí boli zvláštnym spôsobom zasvätení Bohu a dostali od neho zjavenie (porov. Gn 12,11-20; 20,1-18; 26,7-11).
Z 105,19 - "No potom došlo na jeho slová" (Gn 41,12-14).
Z 105,23 - "Jakub sa stal hosťom v Chámovej krajine", totižto v Egypte (Gn 10,6). Jakubovi potomci nikdy nesplynuli s Egypťanmi.
Z 105,28-38 - Egyptský kráľ sa dlho spriečal vôli Jahveho, nechcel prepustiť Izraelitov zo svojej krajiny. Boh potom zosiela desať rán. Žalmista z nich uvádza niekoľko.
Z 105,39 - Viedol ich viditeľným stĺpom ohňa za noci a oblačným stĺpom cez deň. Na púšti rozostrel "oblak, aby ich tak chránil" pred úpalom slnka (Ex 13,21; 14,19; 40,36 atď.). Reptajúcich netresce, kŕmi ich prepelicami (Ex 16,13; Nm 11,31 n.), dáva im "mannu", chlieb z neba (Ex 16,4; vysvetlenie pozri pri žalme 78,25).
Z 105,44 - Palestínu v tie časy obývali mnohé národy. Izraeliti sa zmocnili kanaánskych miest a dedín, polí a záhrad, viníc a olivových hájov, dobytka a všetkého majetku.