Verš 3
Jeho svatým jménem chlubte se, ze srdce ať se radují, kdo Hospodina hledají!
Ž 34:2 - Velebit budu Hospodina v každém čase, jeho chválu budu mít na rtech navěky!
Verš 38
Z jejich odchodu měli radost v Egyptě, strach z Izraele totiž svíral je!
Ex 12:33 - Egypťané pak lid pobízeli, aby urychlili jeho odchod ze země, neboť si říkali: "Všichni pomřeme!"
Verš 10
Jákobovi ten výrok potvrdil za věčnou smlouvu pro Izrael:
1Krn 16:17 - Jákobovi ten výrok potvrdil za věčnou smlouvu pro Izrael:
Gn 28:13 - Vtom nad ním stanul Hospodin a řekl: "Já jsem Hospodin, Bůh tvého otce Abrahama a Bůh Izákův. Zemi, na níž ležíš, dám tobě a tvému semeni.
Gn 35:11 - Bůh mu řekl: "Já jsem Všemohoucí Bůh. Ploď se a množ se, a bude z tebe národ, dokonce svazek národů; i králové vyjdou z tvých beder.
Verš 11
"Tobě dám kanaánskou zem, bude tvým dědičným údělem!"
Gn 13:15 - Všechnu zemi, kterou vidíš, dám tobě a tvému semeni až navěky.
Gn 15:18 - V ten den Hospodin vstoupil s Abramem do smlouvy. Řekl: "Tuto zem dávám tvému semeni; od Egyptské řeky až po tu velikou řeku, řeku Eufrat:
Verš 12
Přitom jich tenkrát bylo jen trochu, byli jenom hrstkou cizinců.
1Krn 16:19 - Přitom vás tehdy bylo jen trochu, byli jste tam jen hrstkou cizinců.
Verš 45
aby se řídili jeho pravidly a dodržovali jeho zákony. Haleluja!
Ex 19:4 - ‚Sami jste viděli, co jsem učinil Egypťanům a jak jsem vás nesl na orlích křídlech, abych vás přivedl k sobě.
Dt 4:1 - Nyní tedy, Izraeli, slyš pravidla a zákony, které vás učím dodržovat, abyste byli živi a vešli do země, kterou vám dává Hospodin, Bůh vašich otců, a obsadili ji.
Dt 4:40 - Zachovávej tedy jeho pravidla a přikázání, která ti dnes udílím. Pak se tobě i tvým dětem povede šťastně a budeš mít dlouhý život v zemi, kterou ti navždy dává Hospodin, tvůj Bůh.
Dt 6:21 - odpovíš mu: "V Egyptě jsme byli faraonovými otroky, ale Hospodin nás mocnou rukou z Egypta vyvedl.
Verš 14
nikoho nenechal, aby jim ublížil. I krále kvůli nim varoval:
Gn 35:5 - Potom táhli dál. Boží hrůza padla na města kolem nich, a tak Jákobovi synové nebyli pronásledováni.
Verš 17
poslal před nimi jistého Josefa, jehož prodali jako otroka.
Gn 37:28 - Když je ti midiánští obchodníci míjeli, vytáhli Josefa z jámy a prodali ho Izmaelitům za dvacet šekelů stříbra. Ti tedy Josefa odvedli do Egypta.
Gn 37:36 - Midiánci zatím Josefa v Egyptě prodali faraonovu dvořanu Putifarovi, veliteli stráže.
Gn 45:5 - Netrapte se ale a nehněvejte se na sebe, že jste mě sem prodali. Sám Bůh mě sem poslal před vámi, aby vám zachránil život.
Verš 21
Správcem svého paláce jej učinil - vládl nade vším jeho bohatstvím!
Gn 41:40 - Ty budeš správcem mého domu a všechen můj lid se podrobí tvým rozkazům. Sám tě budu převyšovat jen trůnem."
Verš 43
Svůj lid tehdy vyvedl s veselím, svoje vyvolené s jásáním!
Ex 14:8 - Hospodin posílil odhodlání egyptského krále faraona, aby pronásledoval Izraelity, kteří se opovážili odejít.
Nm 33:3 - Patnáctého dne prvního měsíce, ráno po Hodu beránka, vytáhli synové Izraele z Ramesesu. Před očima celého Egypta směle vyrazili na cestu.
Verš 24
Svůj lid tam Hospodin velmi rozplodil, bylo jich víc, než jejich protivníci unesli!
Ex 1:7 - Synové Izraele však byli plodní a nesmírně se rozrůstali, množili a rozmáhali, takže se jimi naplnila země.
Ex 1:9 - Ten řekl svému lidu: "Izraelský lid je pro nás příliš veliký a mocný!
Verš 25
Nechal je nenávidět jeho lid, na jeho služebníky aby vymýšleli lsti.
Ex 1:9 - Ten řekl svému lidu: "Izraelský lid je pro nás příliš veliký a mocný!
Ex 1:12 - Čím více jej však utiskovali, tím více rostl a tím více se rozmáhal. Egypťany jímala z Izraelitů hrůza,
Verš 26
Poslal k nim svého služebníka Mojžíše se svým vyvoleným, Áronem.
Ex 3:10 - Nyní tedy pojď, pošlu tě k faraonovi a ty vyvedeš můj lid, syny Izraele, z Egypta!"
Ex 4:12 - Nuže, pojď. Já sám budu při tvých ústech a budu tě učit, co máš říkat."
Verš 27
Ti jim předváděli jeho znamení, v Chamově zemi konali zázraky!
Ex 7:9 - "Když vás farao vyzve: ‚Prokažte se nějakým divem,' řekneš Áronovi: ‚Vezmi svou hůl, hoď ji před faraona a promění se v hada.'"
Verš 42
Pamatoval na to, co svatě zaslíbil svému služebníku Abrahamovi.
Gn 15:14 - Já však také budu soudit národ, jemuž budou otročit, a tak odtud potom vyjdou s velikým jměním.
Z 105 - Témou žalmu sú slová 11. verša: "Tebe dám kanaánsku krajinu ako váš podiel dedičný." Žalmista ďakuje za vernosť a splnenie tohto prísľubu ako aj za mnohé iné dobrodenia, ktoré Boh preukázal svojmu ľudu pred zaujatím tejto krajiny.
Z 105,6 - Izraeliti sa volajú: "potomci Abraháma - synovia Jakuba".
Z 105,15 - "Mojich pomazaných… mojim prorokom" - myslí tu patriarchov, ktorí boli zvláštnym spôsobom zasvätení Bohu a dostali od neho zjavenie (porov. Gn 12,11-20; 20,1-18; 26,7-11).
Z 105,19 - "No potom došlo na jeho slová" (Gn 41,12-14).
Z 105,23 - "Jakub sa stal hosťom v Chámovej krajine", totižto v Egypte (Gn 10,6). Jakubovi potomci nikdy nesplynuli s Egypťanmi.
Z 105,28-38 - Egyptský kráľ sa dlho spriečal vôli Jahveho, nechcel prepustiť Izraelitov zo svojej krajiny. Boh potom zosiela desať rán. Žalmista z nich uvádza niekoľko.
Z 105,39 - Viedol ich viditeľným stĺpom ohňa za noci a oblačným stĺpom cez deň. Na púšti rozostrel "oblak, aby ich tak chránil" pred úpalom slnka (Ex 13,21; 14,19; 40,36 atď.). Reptajúcich netresce, kŕmi ich prepelicami (Ex 16,13; Nm 11,31 n.), dáva im "mannu", chlieb z neba (Ex 16,4; vysvetlenie pozri pri žalme 78,25).
Z 105,44 - Palestínu v tie časy obývali mnohé národy. Izraeliti sa zmocnili kanaánskych miest a dedín, polí a záhrad, viníc a olivových hájov, dobytka a všetkého majetku.
