výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 104, 1-36

1 (BKR) Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
1 (ROH) Dobroreč, moja duša, Hospodinovi! Hospodine, môj Bože, si veľmi veliký! Obliekol si veličenstvo a nádheru.
1 (B21) Dobrořeč duše má Hospodinu! Jak jsi veliký, Hospodine, Bože můj - oděn jsi slávou a nádherou!

2 (BKR) Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
2 (ROH) Odievaš sa svetlom ako rúchom; rozťahuješ nebesia, ako pokrovec,
2 (B21) Světlem jsi jak pláštěm zahalen, nebe jsi jako plachtu rozestřel!

3 (BKR) Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
3 (ROH) ktorý si kleníš na vodách svoje paláce; ktorý si učinil oblaky svojím vozom; ktorý sa vznášaš na krýdlach vetra;
3 (B21) Svoje paláce jsi nad vodou postavil, jak vozy užíváš husté oblaky, vznášíš se na křídlech větrných.

4 (BKR) Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
4 (ROH) ktorý robíš vetry svojimi posly, svojimi svätoslužobníkmi plápolajúci oheň.
4 (B21) Vichry činíš svými posly, tvými služebníky jsou plameny!

5 (BKR) Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
5 (ROH) Založil si zem na jej stĺpoch tak, že sa nepohne na večné veky.
5 (B21) Zemi jsi založil na jejích sloupech, navěky jí neotřese vůbec nic.

6 (BKR) Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
6 (ROH) Priepasťou si to všetko prikryl ako rúchom. Nad vrchami stály vody.
6 (B21) Jak pláštěm přikryl jsi ji oceánem, vody stály i nad horami.

7 (BKR) K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
7 (ROH) Od tvojho karhania zutekaly; ponáhľaly sa pred hrmotom tvojho hromu.
7 (B21) Před tvojí hrozbou pak rozutekly se, před tvým burácením prchaly.

8 (BKR) (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
8 (ROH) Vystúpily na vrchy; sostúpily do údolí na miesto, ktoré si im založil.
8 (B21) Sahaly k horám, stekly však do údolí,na místo tebou určené.

9 (BKR) Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
9 (ROH) Položil si hranice, aby neprekročily, aby sa nevrátily pokryť zem.
9 (B21) Hranice dals jim, aby je nepřekročily, aby už nikdy nepřikryly zem!

10 (BKR) Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
10 (ROH) Púšťaš pramene riečišťami, aby tiekly pomedzi vrchy.
10 (B21) Ty pouštíš potoky do údolí, aby proudily mezi horami,

11 (BKR) A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
11 (ROH) Napájajú každý živočuch poľný; divokí osli uhášajú svoj smäd.
11 (B21) všechnu polní zvěř aby napájely, divocí osli aby u nich žízeň zahnali,

12 (BKR) Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
12 (ROH) Nad nimi hniezdi vtáctvo nebies; zpomedzi konárov vydávajú svoj hlas.
12 (B21) na jejich březích aby hnízdili ptáci, jejich zpěv aby zněl mezi větvemi.

13 (BKR) Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
13 (ROH) Zvlažuješ vrchy zo svojich výšin; z ovocia tvojich diel sýti sa celá zem.
13 (B21) Ze svých paláců hory napájíš, země se sytí ovocem skutků tvých!

14 (BKR) Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
14 (ROH) Dávaš, aby rástla tráva hovädu a bylina na službu človeka, aby tak vyvodil chlieb zo zeme.
14 (B21) Trávě pro dobytek dáváš růst a také rostlinám k lidskému užitku, aby jim ze země pokrm vyrostl:

15 (BKR) A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
15 (ROH) A víno obveseľuje srdce smrteľného človeka, aby sa skvela tvár nad olej, a pokrm posilňuje srdce človeka.
15 (B21) Víno, jež smrtelníka v srdci oblaží, olej, po němž se obličej rozzáří, a chléb, který člověku dodá sil.

16 (BKR) Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
16 (ROH) Nasycujú sa stromy Hospodinove, cedry Libanona, ktoré posadil,
16 (B21) Hospodin sytí i své stromoví - libanonské cedry, které sám vysadil.

17 (BKR) Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
17 (ROH) kde si vtáci robia svoje hniezda, bocian, ktorý má svoj dom na cyprusoch.
17 (B21) Vrabci si na nich hnízda postaví, čáp si nachází domov na jedli.

18 (BKR) Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
18 (ROH) Vysoké vrchy sú kamzíkom, skaly útočišťom zajačkom.
18 (B21) Vysoké hory patří kamzíkům, skály jsou útočištěm králíků.

19 (BKR) Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
19 (ROH) Učinil mesiac na určenie časov, a slnce zná svoj západ.
19 (B21) Stvořil jsi měsíc, aby časy určoval, i samo slunce ví, kdy má zapadat.

20 (BKR) Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
20 (ROH) Rozkladáš tmu, a je noc, v ktorej sa hemží všetka lesná zver.
20 (B21) Přivádíš tmu a noc se rozhostí, spoustou zvěře se lesy zahemží.

21 (BKR) Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
21 (ROH) Ľvíčatá revú po koristi a idú hľadať svoj pokrm od silného Boha.
21 (B21) Po své kořisti řvou tehdy lvi, aby tak Boha o pokrm žádali.

22 (BKR) Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
22 (ROH) Keď vychádza slnce, zase sa shromažďujú a líhajú do svojich brlohov.
22 (B21) S východem slunce se vrací zpět, aby ulehli ve svých doupatech.

23 (BKR) Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
23 (ROH) Tu zase vyjde človek po svojej práci, aby robil až do večera.
23 (B21) Za svým úkolem tehdy člověk vyráží, pracuje na něm, než se zešeří.

24 (BKR) Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
24 (ROH) Jaké mnohé a veľké sú tvoje skutky, Hospodine! Všetky si múdre učinil! Zem je plná tvojho imania.
24 (B21) Kolik je, Hospodine, skutků tvých! Všechno jsi moudře učinil - země je plná tvých stvoření!

25 (BKR) V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
25 (ROH) Tu hľa, more, veľké a širošíre, kde je hmyzu bez počtu, zvierat malých i veľkých.
25 (B21) Hle, je tu moře širé a veliké, havěť bezpočtu se hemží v něm - maličcí i velcí tvorové!

26 (BKR) Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
26 (ROH) Tam chodia lode; tam i leviatán, ktorého si utvoril, aby sa v ňom hral.
26 (B21) Plují v něm lodě a také leviatan, jehož jsi stvořil, aby si tam hrál!

27 (BKR) Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
27 (ROH) Všetko to tvorstvo očakáva na teba, aby si im dal pokrm, keď tomu čas.
27 (B21) Ti všichni k tobě vzhlížejí, abys je krmil v čase potřeby.

28 (BKR) Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
28 (ROH) Keď im dávaš, sberajú; keď otváraš svoju ruku, sýtia sa dobrým.
28 (B21) Dáváš jim a oni sbírají, když otevřeš ruku, sytí se hojností.

29 (BKR) Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
29 (ROH) Keď skrývaš svoju tvár, desia sa; keď odnímaš ich ducha, mrú a navracajú sa k svojmu prachu.
29 (B21) Děsí se ale, když svou tvář ukrýváš, hynou, když dech jim odjímáš - navracejí se znovu v prach.

30 (BKR) Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
30 (ROH) A zase, keď posielaš svojho ducha, tvoria sa, a obnovuješ tvár zeme.
30 (B21) Svého Ducha když pošleš, bývají stvořeni, abys tvář země znovu obnovil!

31 (BKR) Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
31 (ROH) Nech je sláva Hospodinova na veky! Nech sa raduje Hospodin vo svojich dielach!
31 (B21) Hospodinova sláva ať trvá věčně, ze svého díla ať se Hospodin raduje!

32 (BKR) On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
32 (ROH) Ktorý keď len pozrie na zem, trasie sa; keď sa dotkne vrchov, kúria sa.
32 (B21) Pod jeho pohledem země třese se, hory dýmají pod jeho dotykem!

33 (BKR) Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
33 (ROH) Spievať budem Hospodinovi, dokiaľ žijem; žalmy budem spievať svojmu Bohu, kým len trvám.
33 (B21) Zpívat budu Hospodinu celý život svůj, žalmy zpívat svému Bohu, dokud jsem tu!

34 (BKR) Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
34 (ROH) Nech mu je príjemné moje premýšľanie, a ja sa budem radovať v Hospodinovi.
34 (B21) Kéž se mu líbí moje myšlenky - Hospodin je přece mojí radostí!

35 (BKR) Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
35 (ROH) Nech vyhynú hriešnici zo zeme a bezbožníci tak, aby ich už nebolo!
35 (B21) Kéž by už hříšníci ze světa zmizeli, kéž by tu darebáci více nebyli! Dobrořeč, duše má, Hospodinu! Haleluja!

36 ----
36 (ROH) Dobroreč, moja duša, Hospodinovi! Hallelujah!
36 ----


Ž 104, 1-36





Verš 1
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Ž 103:1 - Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Ž 146:1 - Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

Verš 2
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Gn 1:6 - Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!
Jób 26:7 - Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.

Verš 3
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Ž 18:10 - Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Iz 19:1 - Břímě Egyptských. Aj, Hospodin béře se na oblaku lehkém, a přitáhne na Egypt. I pohnou se modly Egyptské před tváří jeho, a srdce Egyptských rozplyne se u prostřed něho.
Zjv 14:14 - I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou a v ruce své srp ostrý.

Verš 4
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Heb 1:7 - A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;

Verš 5
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Jób 26:7 - Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
Jób 38:4 - Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Ž 24:2 - Nebo on ji na moři založil, a na řekách upevnil ji.
Ž 78:69 - A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.

Verš 33
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Ž 63:4 - (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,
Ž 146:2 - Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

Verš 21
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Jób 38:39 - Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Iz 31:4 - Nebo tak řekl Hospodin ke mně: Jako když lev řve aneb lvíče nad loupeží svou, proti němuž byl-li by svolán houf pastýřů, křiku jejich se neděsí, aniž se pro hluk jejich koří: tak sstoupí Hospodin zástupů, aby bojoval o horu Sion, a o pahrbek její.

Verš 27
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Ž 145:15 - Oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.

Verš 29
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Ž 30:7 - I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

Z 104 - V žalme máme chválospev na Boha, stvoriteľa vesmíru. Tento hymnus zachováva poriadok Gn 1,1 - 2,3.

Z 104,2 - "Nebesia rozpínaš ako stan". Vesmír sa tu aj inde v SZ opisuje podľa toho, ako sa javí navonok, nie podľa vnútornej povahy vecí (porov. Iz 40,22; Gn 1,6).

Z 104,3 - "Nad vodami", čiže nad nebeským oceánom (horné vody Gn 1,7).

Z 104,26 - Boh predvídal a chcel, aby po mori brázdili lode, aj ony sú potom koniec koncov jeho dielom.

Z 104,31 - "Nech sa teší Pán" - porov. Gn 1,31: "A Boh videl… a bolo to veľmi dobré."