Žalmy

1 (BKR) Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
1 (VUL) Benedic, anima mea, Domino. Domine Deus meus, magnificatus es vehementer! Maiestatem et decorem induisti,
1 (KAT) Dobroreč, duša moja, Pánovi; Pane, Bože môj, ty si nesmierne veľký. Odel si sa do slávy a veleby,

2 (BKR) Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
2 (VUL) amictus lumine sicut vestimento. Extendens caelum sicut velum,
2 (KAT) do svetla si sa zahalil ako do rúcha. Nebesia rozpínaš ako stan,

3 (BKR) Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
3 (VUL) qui exstruis in aquis cenacula tua. Qui ponis nubem ascensum tuum, qui ambulas super pennas ventorum.
3 (KAT) nad vodami si buduješ komnaty. Po oblakoch vystupuješ ako po schodoch, na krídlach vánku sa prechádzaš.

4 (BKR) Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
4 (VUL) Qui facis angelos tuos spiritus et ministros tuos ignem urentem.
4 (KAT) Vetry sú tvojimi poslami, ohnivé plamene tvojimi služobníkmi.

5 (BKR) Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
5 (VUL) Qui fundasti terram super stabilitatem suam, non inclinabitur in saeculum saeculi.
5 (KAT) Zem si postavil na jej základoch, nevychýli sa nikdy-nikdy.

6 (BKR) Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
6 (VUL) Abyssus sicut vestimentum operuit eam, super montes stabant aquae.
6 (KAT) Oceán ju prikryl sťa odev, nad vrchmi vody zastali.

7 (BKR) K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
7 (VUL) Ab increpatione tua fugiunt, a voce tonitrui tui formidant.
7 (KAT) Pred tvojou hrozbou odtiekli, zhrozili sa pred tvojím hlasom hromovým.

8 (BKR) (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
8 (VUL) Ascendunt in montes et descendunt in valles, in locum, quem statuisti eis.
8 (KAT) Vybehli na vrchy, stiekli do údolia, na miesto, ktoré si im vyhradil.

9 (BKR) Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
9 (VUL) Terminum posuisti, quem non transgredientur, neque convertentur operire terram.
9 (KAT) Položil si hranicu a neprekročia ju, ani viac nepokryjú zem.

10 (BKR) Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
10 (VUL) Qui emittis fontes in torrentes; inter medium montium pertransibunt,
10 (KAT) Prameňom dávaš stekať do potokov, čo tečú pomedzi vrchy

11 (BKR) A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
11 (VUL) potabunt omnes bestias agri, exstinguent onagri sitim suam.
11 (KAT) a napájajú všetku poľnú zver aj divým oslom hasia smäd.

12 (BKR) Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
12 (VUL) Super ea volucres caeli habitabunt, de medio ramorum dabunt voces.
12 (KAT) Popri nich hniezdi nebeské vtáctvo, spomedzi konárov zaznieva ich pieseň.

13 (BKR) Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
13 (VUL) Rigas montes de cenaculis tuis, de fructu operum tuorum satias terram.
13 (KAT) Zo svojich komnát zvlažuješ vrchy, plodmi svojich diel sýtiš zem.

14 (BKR) Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
14 (VUL) Producis fenum iumentis et herbam servituti hominum, educens panem de terra
14 (KAT) Tráve dávaš rásť pre ťažný dobytok a byli, aby slúžila človeku. Zo zeme vyvádzaš chlieb

15 (BKR) A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
15 (VUL) et vinum, quod laetificat cor hominis; exhilarans faciem in oleo, panis autem cor hominis confirmat.
15 (KAT) i víno, čo obveseľuje srdce človeka; olejom rozjasňuješ jeho tvár a chlieb dáva silu srdcu človeka.

16 (BKR) Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
16 (VUL) Saturabuntur ligna Domini et cedri Libani, quas plantavit.
16 (KAT) Sýtia sa stromy Pánove aj cédre Libanonu, čo on zasadil.

17 (BKR) Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
17 (VUL) Illic passeres nidificabunt, erodii domus in vertice earum.
17 (KAT) Na nich si vrabce hniezda stavajú a na ich vrcholcoch bývajú bociany.

18 (BKR) Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
18 (VUL) Montes excelsi cervis, petrae refugium hyracibus.
18 (KAT) Vysoké štíty patria kamzíkom, v skalách sa skrývajú svište.

19 (BKR) Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
19 (VUL) Fecit lunam ad tempora signanda, sol cognovit occasum suum.
19 (KAT) Na určovanie času si mesiac utvoril; slnko vie, kedy má zapadať.

20 (BKR) Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
20 (VUL) Posuisti tenebras, et facta est nox: in ipsa reptabunt omnes bestiae silvae,
20 (KAT) Prestieraš tmu a nastáva noc a povylieza všetka lesná zver.

21 (BKR) Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
21 (VUL) catuli leonum rugientes, ut rapiant et quaerant a Deo escam sibi.
21 (KAT) Levíčatá ručia za korisťou a pokrm žiadajú od Boha.

22 (BKR) Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
22 (VUL) Oritur sol, et congregantur et in cubilibus suis recumbunt.
22 (KAT) Len čo vyjde slnko, utiahnu sa a ukladajú sa v svojich dúpätách.

23 (BKR) Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
23 (VUL) Exit homo ad opus suum et ad operationem suam usque ad vesperum.
23 (KAT) Vtedy sa človek ponáhľa za svojím dielom, za svojou prácou až do večera.

24 (BKR) Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
24 (VUL) Quam multiplicata sunt opera tua, Domine! Omnia in sapientia fecisti, impleta est terra creatura tua.
24 (KAT) Aké mnohoraké sú tvoje diela, Pane! Všetko si múdro urobil. Zem je plná tvojho stvorenstva.

25 (BKR) V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
25 (VUL) Hoc mare magnum et spatiosum et latum: illic reptilia, quorum non est numerus, animalia pusilla cum magnis;
25 (KAT) Tu more veľké, dlhé a široké, v ňom sa hemžia plazy bez počtu, živočíchy drobné i obrovské.

26 (BKR) Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
26 (VUL) illic naves pertransibunt, Leviathan, quem formasti ad ludendum cum eo.
26 (KAT) Po ňom sa plavia lode i Leviatan, ktorého si stvoril, aby sa v ňom ihral.

27 (BKR) Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
27 (VUL) Omnia a te exspectant, ut des illis escam in tempore suo.
27 (KAT) Všetko to čaká na teba, že im dáš pokrm v pravý čas.

28 (BKR) Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
28 (VUL) Dante te illis, colligent, aperiente te manum tuam, implebuntur bonis.
28 (KAT) Ty im ho dávaš a ony ho zbierajú; otváraš svoju ruku, sýtia sa dobrotami.

29 (BKR) Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
29 (VUL) Avertente autem te faciem, turbabuntur; auferes spiritum eorum, et deficient et in pulverem suum revertentur.
29 (KAT) Len čo odvrátiš svoju tvár, už sa trasú; odnímaš im dych a hneď hynú a vracajú sa do prachu.

30 (BKR) Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
30 (VUL) Emittes spiritum tuum, et creabuntur, et renovabis faciem terrae.
30 (KAT) Keď zošleš svojho ducha, sú stvorené a obnovuješ tvárnosť zeme.

31 (BKR) Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
31 (VUL) Sit gloria Domini in saeculum; laetetur Dominus in operibus suis.
31 (KAT) Pánova chvála nech trvá naveky; zo svojich diel nech sa teší Pán.

32 (BKR) On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
32 (VUL) Qui respicit terram et facit eam tremere, qui tangit montes, et fumigant.
32 (KAT) Pozrie sa na zem a rozochvieva ju, dotkne sa vrchov a ony chrlia dym.

33 (BKR) Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
33 (VUL) Cantabo Domino in vita mea, psallam Deo meo quamdiu sum.
33 (KAT) Po celý život chcem spievať Pánovi a svojmu Bohu hrať, kým len budem žiť.

34 (BKR) Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
34 (VUL) Iucundum sit ei eloquium meum, ego vero delectabor in Domino.
34 (KAT) Kiež sa mu moja pieseň zapáči; a ja sa budem tešiť v Pánovi.

35 (BKR) Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
35 (VUL) Deficiant peccatores a terra et iniqui, ita ut non sint. Benedic, anima mea, Domino.
35 (KAT) Nech zo zeme zmiznú hriešnici a zločincov nech už niet. Dobroreč, duša moja, Pánovi. ALELUJA.