výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Ž 104, 1-35

1 (BKR) Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
1 (VUL) Benedic, anima mea, Domino. Domine Deus meus, magnificatus es vehementer! Maiestatem et decorem induisti,
1 (KAT) Dobroreč, duša moja, Pánovi; Pane, Bože môj, ty si nesmierne veľký. Odel si sa do slávy a veleby,
1 (UKJV) "Bless the LORD, O my soul. O LORD my God, you are very great; you are clothed with honour and majesty. "

2 (BKR) Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
2 (VUL) amictus lumine sicut vestimento. Extendens caelum sicut velum,
2 (KAT) do svetla si sa zahalil ako do rúcha. Nebesia rozpínaš ako stan,
2 (UKJV) Who cover yourself with light as with a garment: who stretch out the heavens like a curtain:

3 (BKR) Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
3 (VUL) qui exstruis in aquis cenacula tua. Qui ponis nubem ascensum tuum, qui ambulas super pennas ventorum.
3 (KAT) nad vodami si buduješ komnaty. Po oblakoch vystupuješ ako po schodoch, na krídlach vánku sa prechádzaš.
3 (UKJV) Who lays the beams of his chambers in the waters: who makes the clouds his chariot: who walks upon the wings of the wind:

4 (BKR) Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
4 (VUL) Qui facis angelos tuos spiritus et ministros tuos ignem urentem.
4 (KAT) Vetry sú tvojimi poslami, ohnivé plamene tvojimi služobníkmi.
4 (UKJV) "Who makes his angels spirits; his ministers a flaming fire: "

5 (BKR) Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
5 (VUL) Qui fundasti terram super stabilitatem suam, non inclinabitur in saeculum saeculi.
5 (KAT) Zem si postavil na jej základoch, nevychýli sa nikdy-nikdy.
5 (UKJV) Who laid the foundations of the earth, that it should not be removed for ever.

6 (BKR) Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
6 (VUL) Abyssus sicut vestimentum operuit eam, super montes stabant aquae.
6 (KAT) Oceán ju prikryl sťa odev, nad vrchmi vody zastali.
6 (UKJV) You covered it with the deep as with a garment: the waters stood above the mountains.

7 (BKR) K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
7 (VUL) Ab increpatione tua fugiunt, a voce tonitrui tui formidant.
7 (KAT) Pred tvojou hrozbou odtiekli, zhrozili sa pred tvojím hlasom hromovým.
7 (UKJV) "At your rebuke they fled; at the voice of your thunder they hasted away. "

8 (BKR) (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
8 (VUL) Ascendunt in montes et descendunt in valles, in locum, quem statuisti eis.
8 (KAT) Vybehli na vrchy, stiekli do údolia, na miesto, ktoré si im vyhradil.
8 (UKJV) "They go up by the mountains; they go down by the valleys unto the place which you have founded for them. "

9 (BKR) Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
9 (VUL) Terminum posuisti, quem non transgredientur, neque convertentur operire terram.
9 (KAT) Položil si hranicu a neprekročia ju, ani viac nepokryjú zem.
9 (UKJV) "You have set a bound that they may not pass over; that they turn not again to cover the earth. "

10 (BKR) Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
10 (VUL) Qui emittis fontes in torrentes; inter medium montium pertransibunt,
10 (KAT) Prameňom dávaš stekať do potokov, čo tečú pomedzi vrchy
10 (UKJV) He sends the springs into the valleys, which run among the hills.

11 (BKR) A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
11 (VUL) potabunt omnes bestias agri, exstinguent onagri sitim suam.
11 (KAT) a napájajú všetku poľnú zver aj divým oslom hasia smäd.
11 (UKJV) They give drink to every beast of the field: the wild asses quench their thirst.

12 (BKR) Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
12 (VUL) Super ea volucres caeli habitabunt, de medio ramorum dabunt voces.
12 (KAT) Popri nich hniezdi nebeské vtáctvo, spomedzi konárov zaznieva ich pieseň.
12 (UKJV) By them shall the fowls of the heaven have their habitation, which sing among the branches.

13 (BKR) Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
13 (VUL) Rigas montes de cenaculis tuis, de fructu operum tuorum satias terram.
13 (KAT) Zo svojich komnát zvlažuješ vrchy, plodmi svojich diel sýtiš zem.
13 (UKJV) He waters the hills from his chambers: the earth is satisfied with the fruit of your works.

14 (BKR) Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
14 (VUL) Producis fenum iumentis et herbam servituti hominum, educens panem de terra
14 (KAT) Tráve dávaš rásť pre ťažný dobytok a byli, aby slúžila človeku. Zo zeme vyvádzaš chlieb
14 (UKJV) "He causes the grass to grow for the cattle, and herb for the service of man: that he may bring forth food out of the earth; "

15 (BKR) A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
15 (VUL) et vinum, quod laetificat cor hominis; exhilarans faciem in oleo, panis autem cor hominis confirmat.
15 (KAT) i víno, čo obveseľuje srdce človeka; olejom rozjasňuješ jeho tvár a chlieb dáva silu srdcu človeka.
15 (UKJV) And wine that makes glad the heart of man, and oil to make his face to shine, and bread which strengthens man's heart.

16 (BKR) Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
16 (VUL) Saturabuntur ligna Domini et cedri Libani, quas plantavit.
16 (KAT) Sýtia sa stromy Pánove aj cédre Libanonu, čo on zasadil.
16 (UKJV) "The trees of the LORD are full of sap; the cedars of Lebanon, which he has planted; "

17 (BKR) Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
17 (VUL) Illic passeres nidificabunt, erodii domus in vertice earum.
17 (KAT) Na nich si vrabce hniezda stavajú a na ich vrcholcoch bývajú bociany.
17 (UKJV) Where the birds make their nests: as for the stork, the fir trees are her house.

18 (BKR) Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
18 (VUL) Montes excelsi cervis, petrae refugium hyracibus.
18 (KAT) Vysoké štíty patria kamzíkom, v skalách sa skrývajú svište.
18 (UKJV) "The high hills are a refuge for the wild goats; and the rocks for the conies. "

19 (BKR) Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
19 (VUL) Fecit lunam ad tempora signanda, sol cognovit occasum suum.
19 (KAT) Na určovanie času si mesiac utvoril; slnko vie, kedy má zapadať.
19 (UKJV) He appointed the moon for seasons: the sun knows his going down.

20 (BKR) Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
20 (VUL) Posuisti tenebras, et facta est nox: in ipsa reptabunt omnes bestiae silvae,
20 (KAT) Prestieraš tmu a nastáva noc a povylieza všetka lesná zver.
20 (UKJV) You make darkness, and it is night: wherein all the beasts of the forest do creep forth.

21 (BKR) Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
21 (VUL) catuli leonum rugientes, ut rapiant et quaerant a Deo escam sibi.
21 (KAT) Levíčatá ručia za korisťou a pokrm žiadajú od Boha.
21 (UKJV) The young lions roar after their prey, and seek their food from God.

22 (BKR) Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
22 (VUL) Oritur sol, et congregantur et in cubilibus suis recumbunt.
22 (KAT) Len čo vyjde slnko, utiahnu sa a ukladajú sa v svojich dúpätách.
22 (UKJV) The sun arises, they gather themselves together, and lay them down in their dens.

23 (BKR) Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
23 (VUL) Exit homo ad opus suum et ad operationem suam usque ad vesperum.
23 (KAT) Vtedy sa človek ponáhľa za svojím dielom, za svojou prácou až do večera.
23 (UKJV) Man goes forth unto his work and to his labour until the evening.

24 (BKR) Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
24 (VUL) Quam multiplicata sunt opera tua, Domine! Omnia in sapientia fecisti, impleta est terra creatura tua.
24 (KAT) Aké mnohoraké sú tvoje diela, Pane! Všetko si múdro urobil. Zem je plná tvojho stvorenstva.
24 (UKJV) O LORD, how manifold are your works! in wisdom have you made them all: the earth is full of your riches.

25 (BKR) V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
25 (VUL) Hoc mare magnum et spatiosum et latum: illic reptilia, quorum non est numerus, animalia pusilla cum magnis;
25 (KAT) Tu more veľké, dlhé a široké, v ňom sa hemžia plazy bez počtu, živočíchy drobné i obrovské.
25 (UKJV) So is this great and wide sea, wherein are things creeping innumerable, both small and great beasts.

26 (BKR) Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
26 (VUL) illic naves pertransibunt, Leviathan, quem formasti ad ludendum cum eo.
26 (KAT) Po ňom sa plavia lode i Leviatan, ktorého si stvoril, aby sa v ňom ihral.
26 (UKJV) There go the ships: there is that leviathan (p. sea serpent), whom you have made to play therein.

27 (BKR) Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
27 (VUL) Omnia a te exspectant, ut des illis escam in tempore suo.
27 (KAT) Všetko to čaká na teba, že im dáš pokrm v pravý čas.
27 (UKJV) "These wait all upon you; that you may give them their food in due season. "

28 (BKR) Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
28 (VUL) Dante te illis, colligent, aperiente te manum tuam, implebuntur bonis.
28 (KAT) Ty im ho dávaš a ony ho zbierajú; otváraš svoju ruku, sýtia sa dobrotami.
28 (UKJV) That you give them they gather: you open your hand, they are filled with good.

29 (BKR) Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
29 (VUL) Avertente autem te faciem, turbabuntur; auferes spiritum eorum, et deficient et in pulverem suum revertentur.
29 (KAT) Len čo odvrátiš svoju tvár, už sa trasú; odnímaš im dych a hneď hynú a vracajú sa do prachu.
29 (UKJV) You hide your face, they are troubled: you take away their breath, they die, and return to their dust.

30 (BKR) Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
30 (VUL) Emittes spiritum tuum, et creabuntur, et renovabis faciem terrae.
30 (KAT) Keď zošleš svojho ducha, sú stvorené a obnovuješ tvárnosť zeme.
30 (UKJV) You send forth your spirit, they are created: and you renew the face of the earth.

31 (BKR) Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
31 (VUL) Sit gloria Domini in saeculum; laetetur Dominus in operibus suis.
31 (KAT) Pánova chvála nech trvá naveky; zo svojich diel nech sa teší Pán.
31 (UKJV) The glory of the LORD shall endure for ever: the LORD shall rejoice in his works.

32 (BKR) On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
32 (VUL) Qui respicit terram et facit eam tremere, qui tangit montes, et fumigant.
32 (KAT) Pozrie sa na zem a rozochvieva ju, dotkne sa vrchov a ony chrlia dym.
32 (UKJV) He looks on the earth, and it trembles: he touches the hills, and they smoke.

33 (BKR) Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
33 (VUL) Cantabo Domino in vita mea, psallam Deo meo quamdiu sum.
33 (KAT) Po celý život chcem spievať Pánovi a svojmu Bohu hrať, kým len budem žiť.
33 (UKJV) I will sing unto the LORD as long as I live: I will sing praise to my God while I have my being.

34 (BKR) Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
34 (VUL) Iucundum sit ei eloquium meum, ego vero delectabor in Domino.
34 (KAT) Kiež sa mu moja pieseň zapáči; a ja sa budem tešiť v Pánovi.
34 (UKJV) My meditation of him shall be sweet: I will be glad in the LORD.

35 (BKR) Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
35 (VUL) Deficiant peccatores a terra et iniqui, ita ut non sint. Benedic, anima mea, Domino.
35 (KAT) Nech zo zeme zmiznú hriešnici a zločincov nech už niet. Dobroreč, duša moja, Pánovi. ALELUJA.
35 (UKJV) Let the sinners be consumed out of the earth, and let the wicked be no more. Bless you the LORD, O my soul. Praise all of you the LORD.


Ž 104, 1-35





Verš 1
Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
Ž 103:1 - Davidův. Dobrořeč duše má Hospodinu, a všecky vnitřnosti mé jménu svatému jeho.
Ž 146:1 - Halelujah. Chval, duše má, Hospodina.

Verš 2
Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
Gn 1:6 - Řekl také Bůh: Buď obloha u prostřed vod, a děl vody od vod!
Jób 26:7 - Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.

Verš 3
Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
Ž 18:10 - Nakloniv nebes, sstoupil, a mrákota byla pod nohami jeho.
Iz 19:1 - Břímě Egyptských. Aj, Hospodin béře se na oblaku lehkém, a přitáhne na Egypt. I pohnou se modly Egyptské před tváří jeho, a srdce Egyptských rozplyne se u prostřed něho.
Zjv 14:14 - I pohleděl jsem, a aj, oblak bělostkvoucí, a na tom oblaku seděl podobný Synu člověka, maje na hlavě své korunu zlatou a v ruce své srp ostrý.

Verš 4
Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
Heb 1:7 - A o andělích zajisté dí: Kterýž činí anděly své duchy, a služebníky své plamen ohně;

Verš 5
Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
Jób 26:7 - Ontě roztáhl půlnoční stranu nad prázdnem, zavěsil zemi na ničemž.
Jób 38:4 - Kdes byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, jestliže máš rozum.
Ž 24:2 - Nebo on ji na moři založil, a na řekách upevnil ji.
Ž 78:69 - A vystavěl sobě, jako hrad vysoký, svatyni svou, jako zemi, kterouž utvrdil na věky.

Verš 33
Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
Ž 63:4 - (Neboť jest lepší milosrdenství tvé,nežli život), aby tě chválili rtové moji,
Ž 146:2 - Chváliti budu Hospodina, dokud jsem živ, žalmy zpívati Bohu svému, dokud mne stává.

Verš 21
Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
Jób 38:39 - Honíš-liž ty lvu loupež? A hltavost lvíčat naplňuješ-liž,
Iz 31:4 - Nebo tak řekl Hospodin ke mně: Jako když lev řve aneb lvíče nad loupeží svou, proti němuž byl-li by svolán houf pastýřů, křiku jejich se neděsí, aniž se pro hluk jejich koří: tak sstoupí Hospodin zástupů, aby bojoval o horu Sion, a o pahrbek její.

Verš 27
Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
Ž 145:15 - Oči všechněch v tebe doufají, a ty dáváš jim pokrm jejich v čas příhodný.

Verš 29
Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
Ž 30:7 - I jáť jsem řekl, když mi se šťastně vedlo: Nepohnu se na věky.

Z 104 - V žalme máme chválospev na Boha, stvoriteľa vesmíru. Tento hymnus zachováva poriadok Gn 1,1 - 2,3.

Z 104,2 - "Nebesia rozpínaš ako stan". Vesmír sa tu aj inde v SZ opisuje podľa toho, ako sa javí navonok, nie podľa vnútornej povahy vecí (porov. Iz 40,22; Gn 1,6).

Z 104,3 - "Nad vodami", čiže nad nebeským oceánom (horné vody Gn 1,7).

Z 104,26 - Boh predvídal a chcel, aby po mori brázdili lode, aj ony sú potom koniec koncov jeho dielom.

Z 104,31 - "Nech sa teší Pán" - porov. Gn 1,31: "A Boh videl… a bolo to veľmi dobré."