Žalmy

1 (BKR) Dobrořeč duše má Hospodinu. Hospodine Bože můj, velmi jsi veliký, velebnost a krásu jsi oblékl.
1 (KAT) Dobroreč, duša moja, Pánovi; Pane, Bože môj, ty si nesmierne veľký. Odel si sa do slávy a veleby,

2 (BKR) Přioděls se světlem jako rouchem, roztáhls nebesa jako kortýnu.
2 (KAT) do svetla si sa zahalil ako do rúcha. Nebesia rozpínaš ako stan,

3 (BKR) Kterýž sklenul na vodách paláce své, kterýž užívá hustých oblaků místo vozů, a vznáší se na peří větrovém.
3 (KAT) nad vodami si buduješ komnaty. Po oblakoch vystupuješ ako po schodoch, na krídlach vánku sa prechádzaš.

4 (BKR) Kterýž činí posly své duchy, služebníky své oheň plápolající.
4 (KAT) Vetry sú tvojimi poslami, ohnivé plamene tvojimi služobníkmi.

5 (BKR) Založil zemi na sloupích jejich, tak že se nepohne na věky věků.
5 (KAT) Zem si postavil na jej základoch, nevychýli sa nikdy-nikdy.

6 (BKR) Propastí jako rouchem byl jsi ji přioděl, i nad horami stály vody.
6 (KAT) Oceán ju prikryl sťa odev, nad vrchmi vody zastali.

7 (BKR) K žehrání tvému rozběhly se, před hřmotem hromu tvého pospíšily,
7 (KAT) Pred tvojou hrozbou odtiekli, zhrozili sa pred tvojím hlasom hromovým.

8 (BKR) (Vystoupily hory, snížilo se údolí), na místo, kteréž jsi jim založil.
8 (KAT) Vybehli na vrchy, stiekli do údolia, na miesto, ktoré si im vyhradil.

9 (BKR) Meze jsi položil, aby jich nepřestupovaly, ani se navracovaly k přikrývání země.
9 (KAT) Položil si hranicu a neprekročia ju, ani viac nepokryjú zem.

10 (BKR) Kterýž vypouštíš potoky přes údolé, aby tekli mezi horami,
10 (KAT) Prameňom dávaš stekať do potokov, čo tečú pomedzi vrchy

11 (BKR) A nápoj dávali všechněm živočichům polním. Tuť uhašují oslové divocí žízeň svou.
11 (KAT) a napájajú všetku poľnú zver aj divým oslom hasia smäd.

12 (BKR) Při nich hnízdí se ptactvo nebeské, a z prostřed ratolestí hlas svůj vydává.
12 (KAT) Popri nich hniezdi nebeské vtáctvo, spomedzi konárov zaznieva ich pieseň.

13 (BKR) Kterýž svlažuješ hory z výsostí svých, aby ovocem činů tvých sytila se země.
13 (KAT) Zo svojich komnát zvlažuješ vrchy, plodmi svojich diel sýtiš zem.

14 (BKR) Dáváš, aby rostla tráva dobytku, a bylina ku potřebě člověku, abys tak vyvodil chléb z země,
14 (KAT) Tráve dávaš rásť pre ťažný dobytok a byli, aby slúžila človeku. Zo zeme vyvádzaš chlieb

15 (BKR) A víno, jenž obveseluje srdce člověka. Činí, aby se stkvěla tvář od oleje, ano i pokrmem zdržuje život lidský.
15 (KAT) i víno, čo obveseľuje srdce človeka; olejom rozjasňuješ jeho tvár a chlieb dáva silu srdcu človeka.

16 (BKR) Nasyceno bývá i dříví Hospodinovo, cedrové Libánští, kteréž štípil.
16 (KAT) Sýtia sa stromy Pánove aj cédre Libanonu, čo on zasadil.

17 (BKR) Na nichž se ptáci hnízdí, i čáp příbytek svůj má na jedlí.
17 (KAT) Na nich si vrabce hniezda stavajú a na ich vrcholcoch bývajú bociany.

18 (BKR) Hory vysoké jsou kamsíků, skály útočiště králíků.
18 (KAT) Vysoké štíty patria kamzíkom, v skalách sa skrývajú svište.

19 (BKR) Učinil měsíc k jistým časům, a slunce zná západ svůj.
19 (KAT) Na určovanie času si mesiac utvoril; slnko vie, kedy má zapadať.

20 (BKR) Uvodíš tmu, a bývá noc, v níž vybíhají všickni živočichové lesní:
20 (KAT) Prestieraš tmu a nastáva noc a povylieza všetka lesná zver.

21 (BKR) Lvíčata řvoucí po loupeži, aby hledali od Boha silného pokrmu svého.
21 (KAT) Levíčatá ručia za korisťou a pokrm žiadajú od Boha.

22 (BKR) Když slunce vychází, zase shromažďují se, a v doupatech svých se ukládají.
22 (KAT) Len čo vyjde slnko, utiahnu sa a ukladajú sa v svojich dúpätách.

23 (BKR) Člověk vychází ku práci své, a k dílu svému až do večera.
23 (KAT) Vtedy sa človek ponáhľa za svojím dielom, za svojou prácou až do večera.

24 (BKR) Jak mnozí a velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Všeckys je moudře učinil, plná jest země bohatství tvého.
24 (KAT) Aké mnohoraké sú tvoje diela, Pane! Všetko si múdro urobil. Zem je plná tvojho stvorenstva.

25 (BKR) V moři pak velikém a přeširokém, tamť jsou hmyzové nesčíslní, a živočichové malí i velicí.
25 (KAT) Tu more veľké, dlhé a široké, v ňom sa hemžia plazy bez počtu, živočíchy drobné i obrovské.

26 (BKR) Tuť bárky přecházejí i velryb, kteréhož jsi stvořil, aby v něm hrál.
26 (KAT) Po ňom sa plavia lode i Leviatan, ktorého si stvoril, aby sa v ňom ihral.

27 (BKR) Všecko to na tě očekává, abys jim dával pokrm časem svým.
27 (KAT) Všetko to čaká na teba, že im dáš pokrm v pravý čas.

28 (BKR) Když jim dáváš, sbírají; když otvíráš ruku svou, nasyceni bývají dobrými věcmi.
28 (KAT) Ty im ho dávaš a ony ho zbierajú; otváraš svoju ruku, sýtia sa dobrotami.

29 (BKR) Když skrýváš tvář svou, rmoutí se; když odjímáš ducha jejich, hynou, a v prach svůj se navracejí.
29 (KAT) Len čo odvrátiš svoju tvár, už sa trasú; odnímaš im dych a hneď hynú a vracajú sa do prachu.

30 (BKR) Vysíláš ducha svého, a zase stvořeni bývají, a obnovuješ tvář země.
30 (KAT) Keď zošleš svojho ducha, sú stvorené a obnovuješ tvárnosť zeme.

31 (BKR) Budiž sláva Hospodinova na věky, rozveselujž se Hospodin v skutcích svých.
31 (KAT) Pánova chvála nech trvá naveky; zo svojich diel nech sa teší Pán.

32 (BKR) On když pohledí na zemi, anať se třese; když se dotkne hor, anť se kouří.
32 (KAT) Pozrie sa na zem a rozochvieva ju, dotkne sa vrchov a ony chrlia dym.

33 (BKR) Zpívati budu Hospodinu, dokudž jsem živ; žalmy Bohu svému zpívati budu, pokudž mne stává.
33 (KAT) Po celý život chcem spievať Pánovi a svojmu Bohu hrať, kým len budem žiť.

34 (BKR) Libé bude přemyšlování mé o něm, jáť rozveselím se v Hospodinu.
34 (KAT) Kiež sa mu moja pieseň zapáči; a ja sa budem tešiť v Pánovi.

35 (BKR) Ó by hříšníci vyhynuli z země, a bezbožných aby již nebylo. Dobrořeč duše má Hospodinu. Halelujah.
35 (KAT) Nech zo zeme zmiznú hriešnici a zločincov nech už niet. Dobroreč, duša moja, Pánovi. ALELUJA.