výhody registrácie

Žalmy

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Ž 104, 1-36

1 (CEP) Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností.
1 (ROH) Dobroreč, moja duša, Hospodinovi! Hospodine, môj Bože, si veľmi veliký! Obliekol si veličenstvo a nádheru.

2 (CEP) Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
2 (ROH) Odievaš sa svetlom ako rúchom; rozťahuješ nebesia, ako pokrovec,

3 (CEP) Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru.
3 (ROH) ktorý si kleníš na vodách svoje paláce; ktorý si učinil oblaky svojím vozom; ktorý sa vznášaš na krýdlach vetra;

4 (CEP) Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy.
4 (ROH) ktorý robíš vetry svojimi posly, svojimi svätoslužobníkmi plápolajúci oheň.

5 (CEP) Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy.
5 (ROH) Založil si zem na jej stĺpoch tak, že sa nepohne na večné veky.

6 (CEP) Propastnou tůň jsi přikryl jako šatem. Nad horami stály vody;
6 (ROH) Priepasťou si to všetko prikryl ako rúchom. Nad vrchami stály vody.

7 (CEP) pohrozils a na útěk se daly, rozutekly se před tvým hromovým hlasem.
7 (ROH) Od tvojho karhania zutekaly; ponáhľaly sa pred hrmotom tvojho hromu.

8 (CEP) Když vystoupila horstva, klesly do údolí, do míst, která jsi jim určil.
8 (ROH) Vystúpily na vrchy; sostúpily do údolí na miesto, ktoré si im založil.

9 (CEP) Mez, kterou jsi stanovil, už nepřekročí, nepřikryjí znovu zemi.
9 (ROH) Položil si hranice, aby neprekročily, aby sa nevrátily pokryť zem.

10 (CEP) Prameny vysíláš do potoků, které mezi horami se vinou.
10 (ROH) Púšťaš pramene riečišťami, aby tiekly pomedzi vrchy.

11 (CEP) Napájejí veškerou zvěř polí, divocí osli tu hasí žízeň.
11 (ROH) Napájajú každý živočuch poľný; divokí osli uhášajú svoj smäd.

12 (CEP) Při nich přebývá nebeské ptactvo, ozývá se v ratolestech.
12 (ROH) Nad nimi hniezdi vtáctvo nebies; zpomedzi konárov vydávajú svoj hlas.

13 (CEP) Ze svých síní zavlažuješ hory, země se sytí ovocem tvého díla.
13 (ROH) Zvlažuješ vrchy zo svojich výšin; z ovocia tvojich diel sýti sa celá zem.

14 (CEP) Dáváš růst trávě pro dobytek i rostlinám, aby je pěstoval člověk, a tak si ze země dobýval chléb.
14 (ROH) Dávaš, aby rástla tráva hovädu a bylina na službu človeka, aby tak vyvodil chlieb zo zeme.

15 (CEP) Dáváš víno pro radost lidskému srdci, až se tvář leskne víc než olej; chléb dodá lidskému srdci síly.
15 (ROH) A víno obveseľuje srdce smrteľného človeka, aby sa skvela tvár nad olej, a pokrm posilňuje srdce človeka.

16 (CEP) Hospodinovy stromy se sytí vláhou, libanónské cedry, které on zasadil.
16 (ROH) Nasycujú sa stromy Hospodinove, cedry Libanona, ktoré posadil,

17 (CEP) A tam hnízdí ptactvo, na cypřiších má domov čáp.
17 (ROH) kde si vtáci robia svoje hniezda, bocian, ktorý má svoj dom na cyprusoch.

18 (CEP) Horské štíty patří kozorožcům, skaliska jsou útočištěm pro damany.
18 (ROH) Vysoké vrchy sú kamzíkom, skaly útočišťom zajačkom.

19 (CEP) Učinil jsi měsíc k určování času, slunce ví, kdy k západu se schýlit.
19 (ROH) Učinil mesiac na určenie časov, a slnce zná svoj západ.

20 (CEP) Přivádíš tmu, noc se snese, celý les se hemží zvěří;
20 (ROH) Rozkladáš tmu, a je noc, v ktorej sa hemží všetka lesná zver.

21 (CEP) lvíčata řvou po kořisti, na Bohu se dožadují stravy.
21 (ROH) Ľvíčatá revú po koristi a idú hľadať svoj pokrm od silného Boha.

22 (CEP) Slunce vychází a stahují se, v doupatech se ukládají k odpočinku.
22 (ROH) Keď vychádza slnce, zase sa shromažďujú a líhajú do svojich brlohov.

23 (CEP) Člověk vyjde za svou prací a koná službu až do večera.
23 (ROH) Tu zase vyjde človek po svojej práci, aby robil až do večera.

24 (CEP) Jak nesčetná jsou tvá díla, Hospodine! Všechno jsi učinil moudře; země je plná tvých tvorů.
24 (ROH) Jaké mnohé a veľké sú tvoje skutky, Hospodine! Všetky si múdre učinil! Zem je plná tvojho imania.

25 (CEP) Tu je veliké a širé moře: hemží se v něm nespočetných živočichů maličkých i velkých,
25 (ROH) Tu hľa, more, veľké a širošíre, kde je hmyzu bez počtu, zvierat malých i veľkých.

26 (CEP) plují po něm lodě. Vytvořil jsi livjátana, aby v něm dováděl.
26 (ROH) Tam chodia lode; tam i leviatán, ktorého si utvoril, aby sa v ňom hral.

27 (CEP) A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm;
27 (ROH) Všetko to tvorstvo očakáva na teba, aby si im dal pokrm, keď tomu čas.

28 (CEP) rozdáváš jim a oni si berou, otevřeš ruku a nasytí se dobrým.
28 (ROH) Keď im dávaš, sberajú; keď otváraš svoju ruku, sýtia sa dobrým.

29 (CEP) Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí.
29 (ROH) Keď skrývaš svoju tvár, desia sa; keď odnímaš ich ducha, mrú a navracajú sa k svojmu prachu.

30 (CEP) Sesíláš-li svého ducha, jsou stvořeni znovu, a tak obnovuješ tvářnost země.
30 (ROH) A zase, keď posielaš svojho ducha, tvoria sa, a obnovuješ tvár zeme.

31 (CEP) Hospodinova sláva potrvá věčně! Hospodin se bude radovat ze svého díla.
31 (ROH) Nech je sláva Hospodinova na veky! Nech sa raduje Hospodin vo svojich dielach!

32 (CEP) Shlédne na zemi a ta se třese, dotkne se hor a kouří se z nich.
32 (ROH) Ktorý keď len pozrie na zem, trasie sa; keď sa dotkne vrchov, kúria sa.

33 (CEP) Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.
33 (ROH) Spievať budem Hospodinovi, dokiaľ žijem; žalmy budem spievať svojmu Bohu, kým len trvám.

34 (CEP) Kéž mu je příjemné moje přemítání! Hospodin je moje radost.
34 (ROH) Nech mu je príjemné moje premýšľanie, a ja sa budem radovať v Hospodinovi.

35 (CEP) Kéž hříšníci vymizí ze země, kéž svévolníci nejsou! Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Haleluja.
35 (ROH) Nech vyhynú hriešnici zo zeme a bezbožníci tak, aby ich už nebolo!

36 ----
36 (ROH) Dobroreč, moja duša, Hospodinovi! Hallelujah!


Ž 104, 1-36





Verš 1
Dobrořeč, má duše, Hospodinu! Hospodine, Bože můj, jsi neskonale velký, oděl ses velebnou důstojností.
Ž 103:1 - Davidův. Dobrořeč, má duše, Hospodinu, celé nitro mé, jeho svatému jménu!
Ž 146:1 - Haleluja. Chval, duše má, Hospodina!

Verš 2
Halíš se světlem jak pláštěm, rozpínáš nebesa jako stanovou plachtu.
Gn 1:6 - I řekl Bůh: "Buď klenba uprostřed vod a odděluj vody od vod!"
Jób 26:7 - On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi,

Verš 3
Mezi vodami si kleneš síně, z mračen si vůz činíš a vznášíš se na perutích větru.
Ž 18:10 - Sklonil nebesa a sestupoval, pod nohama černé mračno.
Iz 19:1 - Výnos o Egyptu: Hle, Hospodin jede na rychlém oblaku a vjíždí do Egypta. Egyptské modly se před ním kymácejí, Egypt svou odvahu nadobro ztratil.
Zjv 14:14 - A viděl jsem, hle, bílý oblak, a na oblaku sedí někdo jako Syn člověka, na hlavě má korunu ze zlata a v ruce ostrý srp.

Verš 4
Z vichrů si činíš své posly, z ohnivých plamenů sluhy.
Heb 1:7 - O andělích je řečeno: 'Jeho andělé jsou vanutí větru a jeho služebníci plápolající oheň.'

Verš 5
Zemi jsi založil na pilířích, aby se nehnula navěky a navždy.
Jób 26:7 - On roztáhl sever nad pustotou, nad nicotou zavěsil zemi,
Jób 38:4 - Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom.
Ž 24:2 - To on základ na mořích jí kladl, pevně ji usadil nad vodními proudy.
Ž 78:69 - Svou svatyni vybudoval jak výšiny nebes, navěky ji založil jak zemi.

Verš 33
Budu zpívat Hospodinu po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, dokud budu.
Ž 63:4 - tvé milosrdenství je lepší než život, mé rty tě chválí zpěvem.
Ž 146:2 - Hospodina budu chválit po celý svůj život, svému Bohu zpívat žalmy, co živ budu.

Verš 21
lvíčata řvou po kořisti, na Bohu se dožadují stravy.
Jób 38:39 - Můžeš ulovit pro lva kořist a uspokojit lačnost lvíčat,
Iz 31:4 - Hospodin mi pravil toto: "Jako vrčí lev a lvíče nad úlovkem, i kdyby proti němu svolali všechny pastýře - jejich křik ho nepoděsí, před jejich halasem se nebude krčit -, tak sestoupí Hospodin zástupů k boji na horu Sijón, na její pahorek.

Verš 27
A to vše s nadějí vzhlíží k tobě, že jim dáš v pravý čas pokrm;
Ž 145:15 - Oči všech s nadějí vzhlížejí k tobě a ty jim v pravý čas dáváš pokrm,

Verš 29
Skryješ-li tvář, propadají děsu, odejmeš-li jejich ducha, hynou, v prach se navracejí.
Ž 30:7 - V dobách pohody jsem řekl: Mnou nikdy nic neotřese.

Z 104 - V žalme máme chválospev na Boha, stvoriteľa vesmíru. Tento hymnus zachováva poriadok Gn 1,1 - 2,3.

Z 104,2 - "Nebesia rozpínaš ako stan". Vesmír sa tu aj inde v SZ opisuje podľa toho, ako sa javí navonok, nie podľa vnútornej povahy vecí (porov. Iz 40,22; Gn 1,6).

Z 104,3 - "Nad vodami", čiže nad nebeským oceánom (horné vody Gn 1,7).

Z 104,26 - Boh predvídal a chcel, aby po mori brázdili lode, aj ony sú potom koniec koncov jeho dielom.

Z 104,31 - "Nech sa teší Pán" - porov. Gn 1,31: "A Boh videl… a bolo to veľmi dobré."