Žalmy

1 (BKR) Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své.
1 (VUL) Preces afflicti, qui defessus angorem suum ante Dominum profundit.
1 (KAT) Modlitba utláčaného, ktorý v súžení prednáša Pánovi svoje žiale.

2 (BKR) Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě.
2 (VUL) Domine, exaudi orationem meam, et clamor meus ad te veniat.
2 (KAT) Pane, vyslyš moju modlitbu a moje volanie nech dôjde ku tebe.

3 (BKR) Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
3 (VUL) Non abscondas faciem tuam a me; in quacumque die tribulor, inclina ad me aurem tuam. In quacumque die invocavero te, velociter exaudi me.
3 (KAT) Neskrývaj svoju tvár predo mnou; v deň môjho súženia nakloň ku mne svoj sluch. Kedykoľvek ťa budem vzývať, čím skôr ma vypočuj.

4 (BKR) Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou.
4 (VUL) Quia defecerunt sicut fumus dies mei, et ossa mea sicut cremium aruerunt.
4 (KAT) Lebo moje dni sa tratia ako dym a kosti mám rozpálené sťa pahreba.

5 (BKR) Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul.
5 (VUL) Percussum est ut fenum et aruit cor meum, etenim oblitus sum comedere panem meum.
5 (KAT) Moje srdce je zdeptané ako tráva a vysychá, takže zabúdam jesť svoj chlieb.

6 (BKR) Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé.
6 (VUL) A voce gemitus mei adhaesit os meum carni meae.
6 (KAT) Od samého náreku som iba kosť a koža.

7 (BKR) Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách.
7 (VUL) Similis factus sum pellicano solitudinis, factus sum sicut nycticorax in ruinis.
7 (KAT) Som ako pelikán na púšti, ako kuvik uprostred zrúcanín.

8 (BKR) Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše.
8 (VUL) Vigilavi et factus sum sicut passer solitarius in tecto.
8 (KAT) Nemôžem spať a som ako osamelý vrabec na streche.

9 (BKR) Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou.
9 (VUL) Tota die exprobrabant mihi inimici mei, exardescentes in me per me iurabant.
9 (KAT) Moji nepriatelia ma potupujú každý deň, preklínajú ma tí, čo zúria proti mne.

10 (BKR) Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji,
10 (VUL) Quia cinerem tamquam panem manducabam et potum meum cum fletu miscebam,
10 (KAT) Veď popol jedávam ako chlieb a nápoj miešam so slzami;

11 (BKR) Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou.
11 (VUL) a facie irae et increpationis tuae, quia elevans allisisti me.
11 (KAT) to pre tvoj hnev a výčitky, lebo ty si ma najprv vyzdvihol a potom odsotil.

12 (BKR) Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem.
12 (VUL) Dies mei sicut umbra declinaverunt, et ego sicut fenum arui.
12 (KAT) Moje dni sú ako tieň, ktorý sa nakláňa, a ja schnem sťa tráva.

13 (BKR) Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu.
13 (VUL) Tu autem, Domine, in aeternum permanes, et memoriale tuum in generationem et generationem.
13 (KAT) Ale ty, Pane, trváš večne a spomienka na teba z pokolenia na pokolenie.

14 (BKR) Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel.
14 (VUL) Tu exsurgens misereberis Sion, quia tempus miserendi eius, quia venit tempus,
14 (KAT) Vstaň a zľutuj sa nad Sionom, lebo už je čas, aby si sa nad ním zľutoval, lebo už je tu ten čas.

15 (BKR) Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se,
15 (VUL) quoniam placuerunt servis tuis lapides eius, et pulveris eius miserentur.
15 (KAT) Veď tvoji služobníci milujú jeho kamene a ľútostia nad jeho troskami.

16 (BKR) Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé,
16 (VUL) Et timebunt gentes nomen tuum, Domine, et omnes reges terrae gloriam tuam,
16 (KAT) Tvojho mena, Pane, budú sa báť pohania a tvojej slávy všetci zemskí králi;

17 (BKR) Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své,
17 (VUL) quia aedificavit Dominus Sion et apparuit in gloria sua.
17 (KAT) lebo Pán vystaví Sion a zjaví sa vo svojej sláve.

18 (BKR) Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich.
18 (VUL) Respexit in orationem inopum et non sprevit precem eorum.
18 (KAT) Zhliadne na modlitbu núdznych a nepohrdne ich prosbami.

19 (BKR) Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina,
19 (VUL) Scribantur haec pro generatione altera, et populus, qui creabitur, laudabit Dominum.
19 (KAT) Nech sa to zaznačí pre pokolenie budúce a obnovený ľud oslávi Pána.

20 (BKR) Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil,
20 (VUL) Quia prospexit de excelso sanctuario suo, Dominus de caelo in terram aspexit,
20 (KAT) Veď Pán hľadí zo svojej vznešenej svätyne a z nebies pozerá na zem;

21 (BKR) Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli,
21 (VUL) ut audiret gemitus compeditorum, ut solveret filios mortis;
21 (KAT) čuje nárek zajatých a odsúdeným na smrť vracia slobodu,

22 (BKR) Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě,
22 (VUL) ut annuntient in Sion nomen Domini et laudem eius in Ierusalem,
22 (KAT) aby na Sione hlásali meno Pánovo a v Jeruzaleme jeho slávu,

23 (BKR) Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu.
23 (VUL) cum congregati fuerint populi in unum et regna, ut serviant Domino.
23 (KAT) keď sa tam zídu vospolok národy a kráľovstvá, aby slúžili Pánovi.

24 (BKR) Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých,
24 (VUL) Humiliavit in via virtutem meam, abbreviavit dies meos. Dicam: “ Deus meus,
24 (KAT) Cestou mi sily podlomil a skrátil moje dni. Hovorím: „Bože môj,

25 (BKR) Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá,
25 (VUL) ne auferas me in dimidio dierum meorum; in generationem et generationem sunt anni tui.
25 (KAT) neber ma v polovici mojich dní; tvoje roky trvajú z pokolenia na pokolenie.

26 (BKR) I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
26 (VUL) Initio terram fundasti; et opera manuum tuarum sunt caeli.
26 (KAT) Na začiatku si stvoril zem, aj nebesia sú dielom tvojich rúk.

27 (BKR) Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou.
27 (VUL) Ipsi peribunt, tu autem permanes; et omnes sicut vestimentum veterascent, et sicut opertorium mutabis eos, et mutabuntur.
27 (KAT) Ony sa pominú, ale ty zostaneš; rozpadnú sa sťa odev, vymeníš ich ako rúcho a zmenia sa.

28 (BKR) Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]
28 (VUL) Tu autem idem ipse es, et anni tui non deficient.
28 (KAT) Ale ty ostávaš vždy ten istý a tvoje roky sú bez konca.

29 ----
29 (VUL) Filii servorum tuorum habitabunt, et semen eorum in conspectu tuo firmabitur ”.
29 (KAT) Deti tvojich služobníkov budú bývať v bezpečí a ich potomstvo bude pevné pred tebou.“