| ŽalmyBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Ž 102, 1-28 |
1 Ž 102, 1 Modlitba chudého, když sevřín jsa, před Hospodinem vylévá žádosti své. 2 Ž 102, 2 Hospodine, slyš modlitbu mou, a volání mé přijdiž k tobě. 3 Ž 102, 3 Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne. 4 Ž 102, 4 Nebo mizejí jako dým dnové moji, a kosti mé jako ohniště vypáleny jsou. 5 Ž 102, 5 Poraženo jest jako bylina, a usvadlo srdce mé, tak že jsem chleba svého jísti zapomenul. 6 Ž 102, 6 Od hlasu lkání mého přilnuly kosti mé k kůži mé. 7 Ž 102, 7 Podobný jsem učiněn pelikánu na poušti, jsem jako výr na pustinách. 8 Ž 102, 8 Bdím, a jsem jako vrabec osamělý na střeše. 9 Ž 102, 9 Každý den utrhají mi nepřátelé moji, a posměvači moji proklínají mnou. 10 Ž 102, 10 Nebo jídám popel jako chléb, a k nápoji svému slz přiměšuji, 11 Ž 102, 11 Pro rozhněvání tvé a zažžený hněv tvůj; nebo zdvihna mne, hodils mnou. 12 Ž 102, 12 Dnové moji jsou jako stín nachýlený, a já jako tráva usvadl jsem. 13 Ž 102, 13 Ale ty, Hospodine, na věky zůstáváš, a památka tvá od národu až do pronárodu. 14 Ž 102, 14 Ty povstana, smiluješ se nad Sionem, nebo čas jest učiniti milost jemu, a čas uložený přišel. 15 Ž 102, 15 Nebo líbost mají služebníci tvoji v kamení jeho, a nad prachem jeho slitují se, 16 Ž 102, 16 Aby se báli pohané jména Hospodinova, a všickni králové země slávy tvé, 17 Ž 102, 17 Když by Hospodin vzdělal Sion, a ukázal se v slávě své, 18 Ž 102, 18 Když by popatřil k modlitbě poníženého lidu, nepohrdaje modlitbou jejich. 19 Ž 102, 19 Budeť to zapsáno pro budoucí potomky, a lid, kterýž má stvořen býti, chváliti bude Hospodina, 20 Ž 102, 20 Že shlédl s výsosti svatosti své. Hospodin s nebe na zemi že popatřil, 21 Ž 102, 21 Aby vyslyšel vzdychání vězňů, a rozvázal ty, kteříž již k smrti oddání byli, 22 Ž 102, 22 Aby vypravovali na Sionu jméno Hospodinovo, a chválu jeho v Jeruzalémě, 23 Ž 102, 23 Když se spolu shromáždí národové a království, aby sloužili Hospodinu. 24 Ž 102, 24 Ztrápilť jest na cestě sílu mou, ukrátil dnů mých, 25 Ž 102, 25 Až jsem řekl: Můj Bože, nebeř mne u prostřed dnů mých; od národu zajisté až do pronárodu jsou léta tvá, 26 Ž 102, 26 I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa. 27 Ž 102, 27 Onať pominou, ty pak zůstáváš; všecky ty věci jako roucho zvetšejí, jako oděv změníš je, a změněny budou. 28 Ž 102, 28 Ty pak jsi tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou. [ (Psalms 102:29) Synové služebníků tvých bydliti budou, a símě jejich zmocní se před tebou. ]
| | Ž 102, 1-28 |
Verš 26
I prvé nežlis založil zemi, a dílo rukou svých, nebesa.
Heb 1:12 - A jako oděv svineš je, i budouť změněna. Ale ty jsi vždycky tentýž, a léta tvá nikdy nepřestanou.
Verš 3
Neskrývej tváři své přede mnou, v den ssoužení mého nakloň ke mně ucha svého; když k tobě volám, rychle vyslyš mne.
Ž 37:20 - Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Z 102 - Nadpis modlitby vystihuje obsah žalmu, ktorý pravdepodobne vznikol na konci babylonského zajatia (pozri verše 14.15.17.21.29). Je to piaty žalm medzi kajúcimi.
Z 102,7 - Vyvolený ľud je teraz ako "pelikán", ktorý ako stelesnený smútok vie celé dni stáť na jednom mieste, alebo ako "kuvik", ktorý blúdi po "zrúcaninách" za noci, obávajúc sa denného svetla.
Z 102,19 - "Obnovený ľud" - ľud z pohanov a Izraelitov - Cirkev (Ž 22,32).
Z 102,24 - Žalmista prosí Pána o milosť dlhšieho života, aby videl vyslobodenie a slávu obnoveného Siona.