Kniha Jób

1 (ROH) A Job odpovedal a riekol:
1 (B21) Job na to řekl:

2 (ROH) Oj, aby bola dobre odvážená moja nevoľa, a moje utrpenie, aby razom zdvihli na váhe!
2 (B21) "Kéž by se má muka dala zvážit, na váhy kéž by se vešla bída má!

3 (ROH) Lebo by to bolo teraz ťažšie nad piesok morí, a preto sú aj moje slová nerozmyslené.
3 (B21) Byla by těžší, než je písek v moři - to proto slovy se téměř zalykám.

4 (ROH) Lebo strely Všemohúceho väzia vo mne, ktorých jed pije môj duch; hrôzy Božie postavily sa do šíku proti mne.
4 (B21) Šípy Všemohoucího se do mě zabodly, jejich jed se mi vpíjí do ducha, Boží hrůzy mě obkličují ze všech stran.

5 (ROH) Či azda reve divoký osol nad mladistvou trávou? Alebo či ručí vôl nad svojím krmom, slaným a miešaným?
5 (B21) Hýká snad osel, když má dost trávy? Bučí snad vůl, když má krmení?

6 (ROH) Či sa jie voľačo nechutné bez soli? Či je nejaká chuť v bielku vajca?
6 (B21) Copak se jí mdlé jídlo bez soli? Copak má nějakou chuť sliz?

7 (ROH) A teraz práve to, čoho sa nechcela dotknúť moja duša, je ako mojím pokrmom v nemoci.
7 (B21) Tyto věci se mi z duše protiví, z takového jídla je mi k zvracení!

8 (ROH) Oj, aby sa naplnila moja žiadosť, a aby to, čo očakávam, dal Bôh!
8 (B21) Kéž by se mé přání konečně splnilo, kéž by Bůh naplnil mou naději -

9 (ROH) Totiž, žeby sa ľúbilo Bohu, aby ma rozdrtil, aby vystrel svoju ruku a vyťal ma!
9 (B21) že by mě Bůh ráčil rozmáčknout, mávnutím ruky mě zahubit.

10 (ROH) A mal by som ešte vždy útechu a vyskočil by som v bolesti, ktorej nešetrí, lebo som nezatajil slov Najsvätejšieho.
10 (B21) Pak by mi mohlo sloužit k útěše, i když se svíjím v krutých bolestech, že slovům Svatého jsem se nevzepřel.

11 (ROH) Čo je moja sila, aby som dúfal, a čo je môj koniec, aby som znášal trpezlivo?
11 (B21) Copak mám sílu, abych to vydržel? Copak mě ještě něco čeká v životě?

12 (ROH) Či je moja sila silou kameňa? Alebo či je moje telo z medi?
12 (B21) Copak je má síla z kamene? Copak je mé tělo bronzové?

13 (ROH) Isté je, že niet pre mňa pomoci vo mne, a to, čo by prospelo, je zahnané odo mňa.
13 (B21) Copak si mohu nějak pomoci? Teď, když mě úspěch opustil?

14 (ROH) Hynúcemu prisluší milosrdenstvo od jeho priateľa, keby hneď i bázeň Všemohúceho bol opustil.
14 (B21) Kdo není oddaný svému příteli, úctu k Všemohoucímu opouští.

15 (ROH) Moji bratia zklamali jako potok, jako riečište potokov, ktoré ta pošly,
15 (B21) Mí bratři jsou však zrádní jako bystřiny, jak řečiště, jež brzy vymizí.

16 (ROH) kalné od ľadu, v ktorých sa ukryl sneh;
16 (B21) Když taje led a sníh, kalným proudem se rozvodní,

17 (ROH) v čase, keď sú ožehané slnkom, vysychajú; keď býva horúco, miznú zo svojho miesta.
17 (B21) v době sucha se však vytratí, v horku se vypaří a jsou pryč.

18 (ROH) Krútia sa stezky ich ciest, odchádzajú na pustinu a hynú.
18 (B21) Jejich cesty se klikatí, míří do pustin, kde zmírají.

19 (ROH) Pozrú sa karavány z Témy, putujúce zástupy zo Šeby, ktoré sa nadejaly na ne!
19 (B21) Karavany z Temy je hledají, výpravy ze Sáby v ně doufají,

20 (ROH) Budú sa hanbiť, že v ne dúfaly; prijdú až ta a budú sa stydieť!
20 (B21) jejich důvěra je ale zamrzí - když k nim dorazí, čeká je zklamání.

21 (ROH) Lebo vy ste ním teraz, takým potokom: vidíte strašnú vec a bojíte sa.
21 (B21) Právě tak k ničemu jste teď vy: Vidíte hrůzu a jste zděšeni.

22 (ROH) Či som povedal: Dajte mi!? Alebo: Uplaťte zo svojho majetku za mňa
22 (B21) Řekl jsem snad: ‚Dejte mi něco,' nebo: ‚Vyplaťte mě ze svého'?

23 (ROH) a vysloboďte ma z ruky protivníka a vykúpte ma z ruky ukrutníkov?
23 (B21) ‚Vysvoboďte mě od nepřítele,' nebo: ‚Od tyranů mě zachraňte'?

24 (ROH) Poučte ma, a ja budem mlčať, a vysvetlite mi, v čom som blúdil!
24 (B21) Poučte mě, a zmlknu hned, v čem jsem pochybil, mi ukažte.

25 (ROH) Aké prenikavé sú slová pravdy! Ale čo nakára vaše káranie?!
25 (B21) Jak mohou zraňovat slova upřímná! Co vaše důkazy mohou dokázat?

26 (ROH) Či zamýšľate kárať slová? Lebo veď do vetra idú slová zúfalého!
26 (B21) To, co jsem řekl, mi chcete vytýkat? Copak jen do větru mluví ubožák?

27 (ROH) Áno, o sirotu hádžete los a jednáte sa o svojho priateľa.
27 (B21) Vy byste ale i o sirotka losovali, vlastního přítele byste prodali!

28 (ROH) A tak teraz nech sa vám chce pozrieť na mňa, a istotne nebudem luhať do vašej tvári.
28 (B21) Pohleďte na mě, prosím vás - copak bych vám do očí lhal?

29 (ROH) Vráťte sa, prosím, a zkúste, nech nie je neprávosti! Vráťte sa a zkúste ešte, moja spravedlivosť leží v tom!
29 (B21) Přestaňte! Nepáchejte křivdu! Přestaňte! Jsem přece v právu!

30 (ROH) Či je na mojom jazyku neprávosť? Či nerozozná moje ďasno zkazy?
30 (B21) Copak jsem řekl něco špatného? Copak nepoznám, co by mě zničilo?