Kniha Jób

1 (ROH) Hľa, nádej človeka na neho je klamná. Alebo či sa dokonca už i na jeho pohľad rúti na zem?
1 (B21) Nikdo proti němu nemá žádnou naději, pouhý pohled na něj člověka porazí.

2 (ROH) Nikto nie je taký smelý, ani len aby ho zobudil. A kde kto potom sa postaví predo mnou?!
2 (B21) Nikdo se neosmělí, aby ho vydráždil - kdo by se tedy proti mně postavil?

3 (ROH) Kto ma kedy predišiel voľačím, aby som odplatil? Čokoľvek je pod všetkými nebesami, je moje.
3 (B21) Kdo mě chce vyzvat, ať mu zaplatím? Všechno pod nebem je mým vlastnictvím!

4 (ROH) Nebudem mlčať o jeho údoch o sile a kráse jeho ustrojenia.
4 (B21) Nechci pomlčet o jeho údech, o jeho síle a skvělé postavě:

5 (ROH) Kto odkryje povrch jeho rúcha? S dvojitou svojou úzdou kto pristúpi?
5 (B21) Kdo ho z jeho pláště vysvlékne? Kdo pronikne jeho dvojité pancíře?

6 (ROH) Kto otvorí vráta jeho tvári? Okolo jeho zubov je strach.
6 (B21) Vrata jeho tlamy kdopak rozevře? Jeho zuby všude kolem šíří děs!

7 (ROH) Pýchou ryhy jeho štítov; každý je privrený jako tesná pečať.
7 (B21) Řady šupin si nese na hřbetě, jako pečetí jsou pevně spojené.

8 (ROH) Jeden prilieha k druhému tak, že vzduch nevojde medzi ne.
8 (B21) Jedna přiléhá ke druhé, ani vzduch mezi nimi neprojde.

9 (ROH) Každý ľne pevne k druhému; držia sa spolu a neodstávajú od seba.
9 (B21) Jsou k sobě navzájem těsně semknuté, drží pohromadě, nic nerozdělí je.

10 (ROH) Jeho kýchanie žiari svetlom a jeho oči sú jako riasy rannej zory.
10 (B21) Když si odfrkne, jako když třeskne blesk, úsvit se rozzáří pod jeho pohledem.

11 (ROH) Z jeho úst vychádzajú fakle; uletujú ohnivé iskry.
11 (B21) Z jeho tlamy září pochodeň, roj jisker létá kolem něj.

12 (ROH) Z jeho chriapov vychádza dym; je to jako vrúci kotol a horiaca sitina.
12 (B21) Dým se mu valí od nozder, jako když rákos hoří pod kotlem.

13 (ROH) Jeho dych rozpaľuje uhlie, a plameň vychádza z jeho úst.
13 (B21) Svým dechem rozžhaví uhlí řeřavé, jeho tlama šlehá plamenem!

14 (ROH) V jeho šiji prebýva sila, a pred ním výskoky uteká strach.
14 (B21) Síly je plná jeho šíje a předchází ho děs.

15 (ROH) Kusy jeho mäsa pevne sa držia. Všetko je na ňom ako uliate, ani sa nepohne.
15 (B21) Svaly mu pevně drží na těle, tvrdé jak slitina - nezachvějí se.

16 (ROH) Jeho srdce je uliate jako z kameňa, a je uliate, pevné jako spodný žernov.
16 (B21) Srdce má tvrdé na kámen, jak spodní žernov tvrdé je.

17 (ROH) Jeho dvihnutia sa boja i najsilnejší; zlyhajú od zdrtenia.
17 (B21) Když se zvedne, bojí se i bohové, když sebou trhne, jsou strachy bez sebe.

18 (ROH) Keby ho niekto dostihol mečom, jeho meč neostojí, ani kopija ani strela ani pancier.
18 (B21) Zasáhnout ho mečem je zcela zbytečné, stejně tak kopím, šípem či oštěpem.

19 (ROH) Považuje železo za slamu, za hnilé drevo meď.
19 (B21) Železo je pro něj slámě podobné, bronz považuje za dřevo trouchnivé.

20 (ROH) Strela z luku ho nepohne na útek; kamene z praku sa mu obrátia na plevy.
20 (B21) Šípy ho nezaženou na útěk, kamenů z praku si všímá jako plev.

21 (ROH) Kyjak považuje za suché steblo; smeje sa šramotu kopije.
21 (B21) Za stébla slámy považuje kyje, mávání šavlí směje se.

22 (ROH) Pod ním je ostrie črepu; stelie hrot, ako čo by to bolo na blato.
22 (B21) Ostré střepy mu rostou na břiše, stopu nechává jak brány blátem vláčené.

23 (ROH) Pôsobí, aby vrela hlbina jako hrniec; robí more nádobou strojenej masti.
23 (B21) Hlubina kvůli němu jako v kotli vře, moře pění jak voňavkářův kelímek.

24 (ROH) Za ním svieti draha; považuje priepasť za bezvládne šediny.
24 (B21) Ve vodě za ním brázda třpytí se, jako by šediny narostly hlubině.

25 (ROH) Nie je mu podobného na zemi; ktorý by bol učinený tak, bez strachu.
25 (B21) Nikdo na zemi mu není podoben - je stvořen zcela bez bázně.

26 (ROH) Smele pozrie na čokoľvek vysoké; je kráľom nad všetkými šelmami.
26 (B21) Na všechno povýšené svrchu dívá se, všem pyšným šelmám kraluje!"