  | Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jób 41, 1-25 |
1 Jób 41, 1 Není žádného tak smělého, kdo by jej zbudil, kdož tedy postaví se přede mnou? 2 Jób 41, 2 Kdo mne čím předšel, abych se jemu odplacel? Cožkoli jest pode vším nebem, mé jest. 3 Jób 41, 3 Nebudu mlčeti o údech jeho, a o síle výborného sformování jeho. 4 Jób 41, 4 Kdo odkryl svrchek oděvu jeho? S dvojitými udidly svými kdo k němu přistoupí? 5 Jób 41, 5 Vrata úst jeho kdo otevře? Okolo zubů jeho jest hrůza. 6 Jób 41, 6 Šupiny jeho pevné jako štítové sevřené velmi tuze. 7 Jób 41, 7 Jedna druhé tak blízko jest, že ani vítr nevchází mezi ně. 8 Jób 41, 8 Jedna druhé se přídrží, a nedělí se. 9 Jób 41, 9 Od kýchání jeho zažžehá se světlo, a oči jeho jsou jako záře svitání. 10 Jób 41, 10 Z úst jeho jako pochodně vycházejí, a jiskry ohnivé vyskakují. 11 Jób 41, 11 Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce. 12 Jób 41, 12 Dýchání jeho uhlí rozpaluje, a plamen z úst jeho vychází. 13 Jób 41, 13 V šíji jeho přebývá síla, a před ním utíká žalost. 14 Jób 41, 14 Kusové masa jeho drží se spolu; celistvé jest v něm, aniž se rozdrobuje. 15 Jób 41, 15 Srdce jeho tuhé jest jako kámen, tak tuhé, jako úlomek zpodního žernovu. 16 Jób 41, 16 Vyskýtání jeho bojí se nejsilnější, až se strachem i vyčišťují. 17 Jób 41, 17 Meč stihající jej neostojí, ani kopí, šíp neb i pancíř. 18 Jób 41, 18 Pokládá železo za plevy, ocel za dřevo shnilé. 19 Jób 41, 19 Nezahání ho střela, v stéblo obrací se jemu kamení prakové. 20 Jób 41, 20 Za stéblo počítá střelbu, a posmívá se šermování kopím. 21 Jób 41, 21 Pod ním ostré střepiny, stele sobě na věci špičaté jako na blátě. 22 Jób 41, 22 Působí, aby vřelo v hlubině jako v kotle, a kormoutilo se moře jako v moždíři. 23 Jób 41, 23 Za sebou patrnou činí stezku, až sezdá, že propast má šediny. 24 Jób 41, 24 Žádného není na zemi jemu podobného, aby tak učiněn byl bez strachu. 25 Jób 41, 25 Cokoli vysokého jest, za nic pokládá, jest králem nade všemi šelmami.
| | | Jób 41, 1-25 |
Verš 11
Z chřípí jeho vychází dým, jako z kotla vroucího aneb hrnce.
Rim 11:35 - Nebo kdo prve dal jemu, a budeť mu odplaceno?
Ex 19:5 - Protož nyní, jestliže skutečně poslouchati budete hlasu mého, a ostříhati smlouvy mé, budete mi lid zvláštní mimo všecky lidi, ačkoli má jest všecka země.
Dt 10:14 - Aj, Hospodina Boha tvého jest nebe i nebesa nebes, země a všecky věci, kteréž jsou na ní.
Ž 24:1 - Žalm Davidův. Hospodinova jest země, a plnost její, okršlek země, i ti, kteříž obývají na něm.
Ž 50:12 - Zlačním-li, nic tobě o to nedím; nebo můj jest okršlek zemský i plnost jeho.
1Kor 10:26 - Nebo Páněť jest země i plnost její.
1Kor 10:28 - Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.
Job 41,10 - Oči krokodíla, ktoré pri vynorení z vody sa najprv objavujú, básnicky sú porovnané s rannou zorou. V egyptskom obrazcovom písme pre rannú zoru používa sa ako znak práve oko krokodíla.
Job 41,11 - Básnické vyfarbenie dojmu pri pohľade na obávané zviera.
