Kniha Jób

1 (B21) Nikdo proti němu nemá žádnou naději, pouhý pohled na něj člověka porazí.
1 (ROH) Hľa, nádej človeka na neho je klamná. Alebo či sa dokonca už i na jeho pohľad rúti na zem?

2 (B21) Nikdo se neosmělí, aby ho vydráždil - kdo by se tedy proti mně postavil?
2 (ROH) Nikto nie je taký smelý, ani len aby ho zobudil. A kde kto potom sa postaví predo mnou?!

3 (B21) Kdo mě chce vyzvat, ať mu zaplatím? Všechno pod nebem je mým vlastnictvím!
3 (ROH) Kto ma kedy predišiel voľačím, aby som odplatil? Čokoľvek je pod všetkými nebesami, je moje.

4 (B21) Nechci pomlčet o jeho údech, o jeho síle a skvělé postavě:
4 (ROH) Nebudem mlčať o jeho údoch o sile a kráse jeho ustrojenia.

5 (B21) Kdo ho z jeho pláště vysvlékne? Kdo pronikne jeho dvojité pancíře?
5 (ROH) Kto odkryje povrch jeho rúcha? S dvojitou svojou úzdou kto pristúpi?

6 (B21) Vrata jeho tlamy kdopak rozevře? Jeho zuby všude kolem šíří děs!
6 (ROH) Kto otvorí vráta jeho tvári? Okolo jeho zubov je strach.

7 (B21) Řady šupin si nese na hřbetě, jako pečetí jsou pevně spojené.
7 (ROH) Pýchou ryhy jeho štítov; každý je privrený jako tesná pečať.

8 (B21) Jedna přiléhá ke druhé, ani vzduch mezi nimi neprojde.
8 (ROH) Jeden prilieha k druhému tak, že vzduch nevojde medzi ne.

9 (B21) Jsou k sobě navzájem těsně semknuté, drží pohromadě, nic nerozdělí je.
9 (ROH) Každý ľne pevne k druhému; držia sa spolu a neodstávajú od seba.

10 (B21) Když si odfrkne, jako když třeskne blesk, úsvit se rozzáří pod jeho pohledem.
10 (ROH) Jeho kýchanie žiari svetlom a jeho oči sú jako riasy rannej zory.

11 (B21) Z jeho tlamy září pochodeň, roj jisker létá kolem něj.
11 (ROH) Z jeho úst vychádzajú fakle; uletujú ohnivé iskry.

12 (B21) Dým se mu valí od nozder, jako když rákos hoří pod kotlem.
12 (ROH) Z jeho chriapov vychádza dym; je to jako vrúci kotol a horiaca sitina.

13 (B21) Svým dechem rozžhaví uhlí řeřavé, jeho tlama šlehá plamenem!
13 (ROH) Jeho dych rozpaľuje uhlie, a plameň vychádza z jeho úst.

14 (B21) Síly je plná jeho šíje a předchází ho děs.
14 (ROH) V jeho šiji prebýva sila, a pred ním výskoky uteká strach.

15 (B21) Svaly mu pevně drží na těle, tvrdé jak slitina - nezachvějí se.
15 (ROH) Kusy jeho mäsa pevne sa držia. Všetko je na ňom ako uliate, ani sa nepohne.

16 (B21) Srdce má tvrdé na kámen, jak spodní žernov tvrdé je.
16 (ROH) Jeho srdce je uliate jako z kameňa, a je uliate, pevné jako spodný žernov.

17 (B21) Když se zvedne, bojí se i bohové, když sebou trhne, jsou strachy bez sebe.
17 (ROH) Jeho dvihnutia sa boja i najsilnejší; zlyhajú od zdrtenia.

18 (B21) Zasáhnout ho mečem je zcela zbytečné, stejně tak kopím, šípem či oštěpem.
18 (ROH) Keby ho niekto dostihol mečom, jeho meč neostojí, ani kopija ani strela ani pancier.

19 (B21) Železo je pro něj slámě podobné, bronz považuje za dřevo trouchnivé.
19 (ROH) Považuje železo za slamu, za hnilé drevo meď.

20 (B21) Šípy ho nezaženou na útěk, kamenů z praku si všímá jako plev.
20 (ROH) Strela z luku ho nepohne na útek; kamene z praku sa mu obrátia na plevy.

21 (B21) Za stébla slámy považuje kyje, mávání šavlí směje se.
21 (ROH) Kyjak považuje za suché steblo; smeje sa šramotu kopije.

22 (B21) Ostré střepy mu rostou na břiše, stopu nechává jak brány blátem vláčené.
22 (ROH) Pod ním je ostrie črepu; stelie hrot, ako čo by to bolo na blato.

23 (B21) Hlubina kvůli němu jako v kotli vře, moře pění jak voňavkářův kelímek.
23 (ROH) Pôsobí, aby vrela hlbina jako hrniec; robí more nádobou strojenej masti.

24 (B21) Ve vodě za ním brázda třpytí se, jako by šediny narostly hlubině.
24 (ROH) Za ním svieti draha; považuje priepasť za bezvládne šediny.

25 (B21) Nikdo na zemi mu není podoben - je stvořen zcela bez bázně.
25 (ROH) Nie je mu podobného na zemi; ktorý by bol učinený tak, bez strachu.

26 (B21) Na všechno povýšené svrchu dívá se, všem pyšným šelmám kraluje!"
26 (ROH) Smele pozrie na čokoľvek vysoké; je kráľom nad všetkými šelmami.