Kniha Jób

1 (KAT) Moje srdce nad tým celkom predesilo sa, že až z miesta svojho ide vyskočiť.
1 (SVD) فلهذا اضطرب قلبي وخفق من موضعه.
1 (B21) Při tom pomyšlení se mé srdce děsí, jako by mi chtělo z hrudi vyskočit.

2 (KAT) Počúvajte teda ten jeho hlas dunivý, aký veľký hukot mu z úst vychádza.
2 (SVD) اسمعوا سماعا رعد صوته والزمزمة الخارجة من فيه.
2 (B21) Jen si poslechněte jeho hlas hromový, dunění, jež z úst mu vychází!

3 (KAT) Svoj blesk vystreľuje po šírych nebesiach až veru po samy zeme končiny.
3 (SVD) تحت كل السموات يطلقها كذا نوره الى اكناف الارض.
3 (B21) Pod celým nebem je nechá znít, i kraje světa svým bleskem ozáří.

4 (KAT) Za ním ozýva sa jeho hlas už dunením, mohutnému hlasu dáva lomoziť, blesky nezadrží, keď čuť jeho hlas.
4 (SVD) بعد يزمجر صوت يرعد بصوت جلاله ولا يؤخرها اذ سمع صوته.
4 (B21) Vzápětí burácení zní, hřímá svým hlasem vznešeným; když zazní jeho hlas, nic ho nezdrží.

5 (KAT) Svojím hlasom hrmí naozaj podivne, robí veľké veci, prečudesné tiež.
5 (SVD) الله يرعد بصوته عجبا. يصنع عظائم لا ندركها.
5 (B21) Podivuhodně Bůh svým hlasem hřmí, působí divy nad naše chápání.

6 (KAT) Veď aj snehu vraví: »Nože, na zem spúšťaj sa!«, dažďom, lejaviciam: »Prudké buďteže!«
6 (SVD) لانه يقول للثلج اسقط على الارض. كذا لوابل المطر وابل امطار عزه.
6 (B21) Sněhu poroučí: ‚Padej k zemi,' lijáku velí: ‚Buď průtrží!'

7 (KAT) On vtláča na všetkých ľudí svoje znamenie, by tak jeho dielo všetci poznali.
7 (SVD) يختم على يد كل انسان ليعلم كل الناس خالقهم.
7 (B21) Všem lidem tehdy ruku zadrží, aby každý smrtelník znal jeho jednání.

8 (KAT) Do skrýše si vlastnej (každé) zviera zalieza, ono sa vo svojej diere zdržuje.
8 (SVD) فتدخل الحيوانات المآوي وتستقر في اوجرتها.
8 (B21) I zvěř tehdy zalézá do skrýší a zůstává ležet v peleších.

9 (KAT) Z južných komôr práve povíchrica prichádza, od severu zasa zima studená.
9 (SVD) من الجنوب تأتي الاعصار ومن الشمال البرد.
9 (B21) Jen vichřice vychází ze své komnaty a severák s sebou zimu přináší.

10 (KAT) Tak sa aj ľad tvorí na Božie dýchnutie, takže celkom stuhne vody hladina.
10 (SVD) من نسمة الله يجعل الجمد وتتضيق سعة المياه.
10 (B21) Bůh tvoří led svým dechnutím, na širých vodách mrznou hladiny.

11 (KAT) A takisto mračno jeho bleskom vystrelí, oblak rozoseje jeho záblesky.
11 (SVD) ايضا بريّ يطرح الغيم. يبدد سحاب نوره.
11 (B21) Oblaka vláhou obtíží, mračna rozhání bleskem svým.

12 (KAT) Tak sa potom vrtia sťaby kolom dokola, podľa jeho plánov v kruhu točia sa. A tak všetko spravia, čokoľvek im prikáže, po obvode celom jeho zeme ver’.
12 (SVD) فهي مدورة متقلبة بادارته لتفعل كل ما يأمر به على وجه الارض المسكونة
12 (B21) Ta krouží sem a tam pod jeho vedením, aby plnila jeho příkazy kdekoli na zemi.

13 (KAT) Ak chce kárať azda, svoju vôľu vyplní, či byť milosrdný, aj to dosiahne.
13 (SVD) سواء كان للتأديب او لارضه او للرحمة يرسلها
13 (B21) Ať už jeho zemi nesou trest či slitování, on dá, aby nalezla svůj cíl.

14 (KAT) Ty, Jób, týmto veciam, nože, sluchu dopraj už! Povstaň, Božím divom venuj pozornosť!
14 (SVD) انصت الى هذا يا ايوب وقف وتأمل بعجائب الله.
14 (B21) Naslouchej tomu, Jobe, zastav se, o Božích divech přemýšlej.

15 (KAT) Chápeš, ako to Boh nado všetkým panuje, ako oblak jeho bleskom zažiari?
15 (SVD) أتدرك انتباه الله اليها او اضاءة نور سحابه.
15 (B21) Rozumíš, jak Bůh oblaka vede, jak na nich rozsvěcuje blesk?

16 (KAT) Chápeš vari aj tú rovnováhu oblakov? To div toho, čo je múdry nesmierne.
16 (SVD) أتدرك موازنة السحاب معجزات الكامل المعارف.
16 (B21) Rozumíš rovnováze mračen, všem divům Toho, jenž zná vše?

17 (KAT) Ty, čo šaty sa ti celkom rozhorúčia hneď, sotva zem na južnom vetre zastane.
17 (SVD) كيف تسخن ثيابك اذا سكنت الارض من ريح الجنوب.
17 (B21) Ty, který ve svých šatech pečeš se, když pod jižním vánkem ztichne zem,

18 (KAT) Hádam chceš s ním mračná po oblohe rozostrieť, pevné zrkadlo jak z kovu bieleho?
18 (SVD) هل صفّحت معه الجلد الممكّن كالمرآة المسبوكة.
18 (B21) můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze pevné jak zrcadlo z bronzu ulité?

19 (KAT) Daj mi teda vedieť, čo mu máme povedať, pre tmu nám nemožno viac už rokovať.
19 (SVD) علّمنا ما نقول له اننا لا نحسن الكلام بسبب الظلمة.
19 (B21) Pouč nás tedy, co mu máme říct - pro tmu si neumíme ani řeč připravit!

20 (KAT) Či sa mu oznámi, kedy budem hovoriť, že hovorí ktosi, aj to dozvie sa?
20 (SVD) هل يقص عليه كلامي اذا تكلمت. هل ينطق الانسان لكي يبتلع.
20 (B21) Má se mu oznámit, že chci promluvit? Chce si někdo říkat o vlastní zničení?

21 (KAT) Ani svetlo uzrieť teraz veru nemožno, oblaky ho totiž celkom zatmili. Lenže vietor vanie, už ich zasa rozháňa,
21 (SVD) والآن لا يرى النور الباهر الذي هو في الجلد ثم تعبر الريح فتنقّيه.
21 (B21) Do slunce přece také nikdo nehledí, když jasně září na nebi, poté co vítr mraky rozptýlil.

22 (KAT) od severu ide zlato akoby, kolo Boha vidno slávu úžasnú.
22 (SVD) من الشمال يأتي ذهب. عند الله جلال مرهب.
22 (B21) Od severu vychází zlatý třpyt, ohromnou slávou Bůh se obklopil!

23 (KAT) Všemohúceho my nikdy nedosiahneme: Mocou preveľký je, súdom takisto, ochrancom je práva, neutiskuje.
23 (SVD) القدير لا ندركه. عظيم القوة والحق وكثير البر. لا يجاوب.
23 (B21) Všemohoucí je nám nedosažitelný; v moci a soudu je veliký, bohatý ve spravedlnosti, nečiní příkoří.

24 (KAT) Preto sa ho ľudia (všetci) musia obávať, ani srdcom múdrych on si nevšíma.“
24 (SVD) لذلك فلتخفه الناس. كل حكيم القلب لا يراعي
24 (B21) Toto je důvod, proč jej lidé ctí, i když ho ani mudrcové nevidí."