  | Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Jób 37, 1-24 |
1 Jób 37, 1 Při tom pomyšlení se mé srdce děsí, jako by mi chtělo z hrudi vyskočit. 2 Jób 37, 2 Jen si poslechněte jeho hlas hromový, dunění, jež z úst mu vychází! 3 Jób 37, 3 Pod celým nebem je nechá znít, i kraje světa svým bleskem ozáří. 4 Jób 37, 4 Vzápětí burácení zní, hřímá svým hlasem vznešeným; když zazní jeho hlas, nic ho nezdrží. 5 Jób 37, 5 Podivuhodně Bůh svým hlasem hřmí, působí divy nad naše chápání. 6 Jób 37, 6 Sněhu poroučí: ‚Padej k zemi,' lijáku velí: ‚Buď průtrží!' 7 Jób 37, 7 Všem lidem tehdy ruku zadrží, aby každý smrtelník znal jeho jednání. 8 Jób 37, 8 I zvěř tehdy zalézá do skrýší a zůstává ležet v peleších. 9 Jób 37, 9 Jen vichřice vychází ze své komnaty a severák s sebou zimu přináší. 10 Jób 37, 10 Bůh tvoří led svým dechnutím, na širých vodách mrznou hladiny. 11 Jób 37, 11 Oblaka vláhou obtíží, mračna rozhání bleskem svým. 12 Jób 37, 12 Ta krouží sem a tam pod jeho vedením, aby plnila jeho příkazy kdekoli na zemi. 13 Jób 37, 13 Ať už jeho zemi nesou trest či slitování, on dá, aby nalezla svůj cíl. 14 Jób 37, 14 Naslouchej tomu, Jobe, zastav se, o Božích divech přemýšlej. 15 Jób 37, 15 Rozumíš, jak Bůh oblaka vede, jak na nich rozsvěcuje blesk? 16 Jób 37, 16 Rozumíš rovnováze mračen, všem divům Toho, jenž zná vše? 17 Jób 37, 17 Ty, který ve svých šatech pečeš se, když pod jižním vánkem ztichne zem, 18 Jób 37, 18 můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze pevné jak zrcadlo z bronzu ulité? 19 Jób 37, 19 Pouč nás tedy, co mu máme říct - pro tmu si neumíme ani řeč připravit! 20 Jób 37, 20 Má se mu oznámit, že chci promluvit? Chce si někdo říkat o vlastní zničení? 21 Jób 37, 21 Do slunce přece také nikdo nehledí, když jasně září na nebi, poté co vítr mraky rozptýlil. 22 Jób 37, 22 Od severu vychází zlatý třpyt, ohromnou slávou Bůh se obklopil! 23 Jób 37, 23 Všemohoucí je nám nedosažitelný; v moci a soudu je veliký, bohatý ve spravedlnosti, nečiní příkoří. 24 Jób 37, 24 Toto je důvod, proč jej lidé ctí, i když ho ani mudrcové nevidí."
| | | Jób 37, 1-24 |
Verš 2
Jen si poslechněte jeho hlas hromový, dunění, jež z úst mu vychází!
Ž 29:3 - Hlas Hospodinův se nese nad vodami, Bůh slávy sám hromem burácí - Hospodin nad vodními spoustami!
Verš 5
Podivuhodně Bůh svým hlasem hřmí, působí divy nad naše chápání.
Jób 5:9 - On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.
Jób 9:10 - On koná věci veliké a tajemné, jeho zázraky jsou nesčetné.
Jób 36:26 - Hle, Bůh je veliký nad naše chápání, jeho léta nelze ani vypočíst!
Verš 6
Sněhu poroučí: ‚Padej k zemi,' lijáku velí: ‚Buď průtrží!'
Ž 147:16 - Sníh jako vlnu prostírá, jíním sype jako popelem.
Verš 10
Bůh tvoří led svým dechnutím, na širých vodách mrznou hladiny.
Jób 38:29 - Z kterého lůna vyšel led? Kdo rodí jíní nebeské,
Ž 147:17 - Své kroupy jak drobky rozhazuje, kdo obstojí, když přijde jeho mráz?
Verš 13
Ať už jeho zemi nesou trest či slitování, on dá, aby nalezla svůj cíl.
Ex 9:18 - Dávej tedy pozor: Zítra touto dobou způsobím hrozné krupobití, jaké v Egyptě nebylo ode dne jeho založení až doteď.
Ex 9:23 - Mojžíš napřáhl svou hůl k nebi a vtom Hospodin spustil hromy a kroupy a k zemi začaly šlehat blesky. To Hospodin chrlil na egyptskou zem kroupy.
1Sam 12:18 - Samuel tedy volal k Hospodinu a Hospodin toho dne seslal hromobití a déšť. Všechen lid pak měl před Hospodinem i před Samuelem velikou bázeň.
Ezd 10:9 - Během tří dnů se všichni muži z Judy a Benjamína sešli do Jeruzaléma. Dvacátého dne devátého měsíce všichni seděli na prostranství před Božím chrámem a chvěli se - kvůli té věci i kvůli dešti.
Jób 36:31 - Takovým způsobem spravuje národy, takto jim opatřuje pokrm v hojnosti.
Verš 18
můžeš s ním roztáhnout mraky po obloze pevné jak zrcadlo z bronzu ulité?
Gn 1:6 - Bůh řekl: "Ať je uprostřed vod obloha, aby oddělovala vody od vod!"
Verš 23
Všemohoucí je nám nedosažitelný; v moci a soudu je veliký, bohatý ve spravedlnosti, nečiní příkoří.
Jób 9:4 - Má hlubokou moudrost a nesmírnou sílu - uspěl snad někdy, kdo stanul proti němu?
Jób 12:13 - Bůh - ten má moudrost a také moc, patří mu prozřetelnost a rozumnost.
Jób 12:16 - Jemu patří síla i schopnosti, jeho je podvedený i podvodník.
Jób 36:5 - Hle, Bůh je mocný a není váhavý, je mocný a v srdci rozhodný.
Ž 99:4 - Král ve své síle právo miluje, vždyť ty jsi rovnost stanovil, právo a spravedlnost v Jákobovi konáš ty.
Job 37,6 - V. 7: "On vtláča na všetkých ľudí svoje znamenie" je voľnejší preklad. – V Palestíne za zimného obdobia trvalejšie sneží iba na vysokých horách. V zime padá hojný dážď, a to aj v priľahlých susedných krajoch Arabskej púšte. Daždivé počasie hatí roľníka v práci. Musí spočinúť od svojej celoročnej obvyklej práce.
Job 37,10 - Ľad sa tvorí taktiež dychom Pánovým – doslovne by znelo: Na dýchnutie Božie sype sa ľadovec. (Dýchnutie Božie podľa súvislosti je studený severný vietor.)
Job 37,23 - Hoci je Boh aj nekonečne mocný, predsa nikdy nezneužíva svoju všemohúcnosť; preto je nemysliteľné, aby sa Boh kruto zahrával s osudom ľudí alebo iných svojich stvorení.
