Kniha Jób

1 (BKR) Ještě mluvil Elihu, a řekl:
1 (ROH) A ešte odpovedal Elíhu a riekol:
1 (B21) A Elihu mluvil dál:

2 (BKR) Domníváš-liž se, že jsi to s soudem řekl: Spravedlnost má převyšuje Boží?
2 (ROH) Či to považuješ za súd? Hovoríš: Moja spravedlivosť je nad silného Boha.
2 (B21) "Myslíš si, že máš právo říkat: ‚Jsem spravedlivější než Bůh'?

3 (BKR) Nebo jsi řekl: Co mi prospěje, jaký užitek budu míti, bych i nehřešil?
3 (ROH) Lebo hovoríš: Čo ti to prospeje? Čo mi to pomôže viac, ako keď budem hrešiť?
3 (B21) Říkáš totiž, co prý tím získáš: ‚Co z toho mám, být bez hříchu?'

4 (BKR) Já odpovím tobě místně, i tovaryšům tvým s tebou.
4 (ROH) Ja ti dám odpoveď i tvojim priateľom s tebou.
4 (B21) Na tyhle řeči ti tedy odpovídám a s tebou i tvým přátelům:

5 (BKR) Pohleď na nebe a viz, anobrž spatř oblaky, vyšší, než-lis ty.
5 (ROH) Pozri na nebesia a vidz a pozoruj oblaky! Sú vyššie ako ty.
5 (B21) Podívej se k nebi, jen pohlédni, pozoruj mraky - jsou vyšší, než jsi ty.

6 (BKR) Jestliže bys hřešil, co svedeš proti němu? A byť se i rozmnožily nešlechetnosti tvé, co mu uškodíš?
6 (ROH) Ak budeš hrešiť, čo mu tým urobíš? A jestli bude mnoho tvojich prestúpení, čo mu učiníš?
6 (B21) Když budeš hřešit, co mu způsobíš? Když rozmnožíš své viny, jak mu ublížíš?

7 (BKR) Budeš-li spravedlivý, čeho mu udělíš? Aneb co z ruky tvé vezme?
7 (ROH) Ak budeš spravedlivý, čo mu tým dáš? Alebo čo vezme z tvojej ruky?
7 (B21) Když budeš spravedlivý, jak ho tím obdaříš? Co by si od tebe mohl vzít?

8 (BKR) Každémuť člověku bezbožnost jeho uškodí, a synu člověka spravedlnost jeho prospěje.
8 (ROH) Tvoja bezbožnosť uškodí človekovi jako si ty, a tvoja spravedlivosť prospeje synovi človeka.
8 (B21) Tvá ničemnost škodí člověku jako ty, tvou spravedlnost pocítí jen smrtelník!

9 (BKR) Z množství nátisk trpících, kteréž k tomu přivodí, aby úpěli a křičeli pro ukrutnost povýšených,
9 (ROH) Kričia pre množstvo útisku; volajú o pomoc pre tvrdé rameno mnohí.
9 (B21) Lidé úpějí pod hrozným útlakem, pod vládou mocných křičí o pomoc.

10 (BKR) Žádný neříká: Kde jest Bůh stvořitel můj? Ješto on dává zpěv i v noci.
10 (ROH) Ale človek nepovie: Kde je Bôh, ktorý ma učinil, ktorý dáva piesne vnoci,
10 (B21) Nikdo však neptá se: ‚Co Bůh, můj Stvořitel, který písněmi rozeznívá noc,

11 (BKR) On vyučuje nás nad hovada zemská, a nad ptactvo nebeské moudřejší nás činí.
11 (ROH) ktorý nás vyučuje, aby sme boli rozumnejší ako hovädá zeme, a činí nás múdrejších ako vtáctvo nebies?
11 (B21) který nás vyučuje i skrze dobytek a který nám na ptácích ukazuje moudrost?'

12 (BKR) Tehdáž volají-li pro pýchu zlých, nebývají vyslyšáni.
12 (ROH) Tam potom kričia, ale sa neohlasuje, pre pýchu zlých ľudí.
12 (B21) Když tedy volají a on se nehlásí, je to pro zpupnost těch lidí zlých.

13 (BKR) A jistě žeť ošemetnosti nevyslýchá Bůh silný, a Všemohoucí nepatří na ni.
13 (ROH) Isté je, že silný Bôh nepočuje márnosti, ani Všemohúci nebude hľadieť na to.
13 (B21) Je to marné, Bůh je neslyší, Všemohoucí je pomíjí!

14 (BKR) Mnohem méně, jestliže díš: Nepatříš na to. Sám s sebou vejdi v soud před ním, a doufej v něho.
14 (ROH) A čo ešte, keď hovoríš: Neuvidíš ho. - Súd je pred ním. Očakávaj na neho!
14 (B21) Co teprve, říkáš-li, že ho nikde nevnímáš, že tvá pře leží u něj a ty na něj čekáš,

15 (BKR) Ale nyní poněvadž nic není těch věcí, navštívil jej hněv jeho; nebo nechce znáti hojnosti této veliké.
15 (ROH) Ale teraz istotne navštívi jeho hnev ničotu, a on nepozná nijakej prílišnej spupnosti.
15 (B21) že prý ve svém hněvu nikdy netrestá a že se o ničemnost vůbec nestará!

16 (BKR) A protož marně Job otvírá ústa svá, hloupě rozmnožuje řeči své.
16 (ROH) A Job otvára svoje ústa na márnosť a množí svoje slová bez známosti.
16 (B21) Job si tu však otevírá ústa naprázdno - mluví dál a dál, a přitom neví co!"