Kniha Jób

1 (ROH) Vtedy prestali tí traja mužovia odpovedať Jobovi, pretože bol spravedlivý vo svojich očiach.
1 (B21) Ti tři muži už přestali Jobovi odpovídat, protože se stále považoval za spravedlivého.

2 (ROH) Ale tu sa rozpálil hnev Elíhuva, syna Barachéla, Buzitu, z čeľade Rám-ov, na Joba sa rozpálil jeho hnev, pretože ospravedlňoval svoju dušu skôr než Boha.
2 (B21) Avšak Elihu, syn Barachela Buzského z rodu Ramova, vzplanul proti Jobovi hněvem. Hrozně se rozhněval, že se Job považuje za spravedlivějšího než Bůh.

3 (ROH) I na jeho troch priateľov sa rozpálil jeho hnev, pretože nenašli odpovedi a odsudzovali Joba.
3 (B21) Rozhněval se i na jeho tři přátele, že mu neuměli odpovědět tak, aby Joba usvědčili.

4 (ROH) A Elíhu čakal na Joba i na jeho priateľov slovami, pretože boli starší vekom než on.
4 (B21) Dokud mluvili s Jobem, Elihu čekal, protože byli starší než on.

5 (ROH) A vidiac Elíhu, že niet odpovedi v ústach tých troch mužov, rozpálil sa jeho hnev.
5 (B21) Když ale viděl, že ti tři muži už nemají co odpovědět, vzplanul hněvem.

6 (ROH) A tak odpovedal Elíhu, syn Barachéla, Buzitu, a riekol: Ja som mladý vekom, a vy ste starci, preto som sa ostýchal a bál som sa vysloviť s vami to, čo viem,
6 (B21) Elihu, syn Barachela Buzského tehdy řekl: "Já jsem jen mladík a vy jste kmeti, proto jsem byl dosud nesmělý, bál jsem se říci vám své mínění.

7 (ROH) a povedal som: Nech hovorí vek a množstvo rokov, tí nech dajú znať múdrosť.
7 (B21) Říkal jsem si: ‚Ať mluví starší, dříve narození ať učí moudrosti.'

8 (ROH) Ale vidím, že je ona Duch Boží v smrteľnom človekovi, a dych Všemohúceho je to, ktorý robí ľudí rozumnými.
8 (B21) Vše ale na duchu v člověku záleží, dech Všemohoucího dává chápání.

9 (ROH) Nie sú vždy veľkí múdri, ani starci nerozumejú vždycky súdu.
9 (B21) Dříve narození nejsou vždy moudřejší, starší nemusejí mít nejlepší úsudky.

10 (ROH) Preto hovorím: Nože počuj mňa, nech i ja poviem, čo viem!
10 (B21) A proto říkám: Naslouchejte mi, teď zas já vyslovím své mínění.

11 (ROH) Hľa, čakal som na vaše slová; počúval som až na vašu umnosť, dokiaľ nevyzkúmate slov.
11 (B21) Dokud jste mluvili, já jsem čekal, pečlivě jsem naslouchal vašim úvahám. Dokud jste hledali správná slova,

12 (ROH) A bedlivo som vás pozoroval, a hľa, nie je toho, kto by pokarhal Joba, kto by z vás odpovedal na jeho reči.
12 (B21) pozorně jsem vás sledoval. Joba však nikdo z vás usvědčit neuměl, nikdo jste pro něj nenašli odpověď.

13 (ROH) Aby ste nepovedali: Našli sme múdrosť: Silný Bôh ho bude stíhať, nie človek!
13 (B21) Jen neříkejte: ‚Našli jsme moudré řešení, Bůh, a ne člověk ať ho usvědčí!'

14 (ROH) Ale Job neobrátil proti mne reči, ale ani mu neodpoviem vašimi slovami.
14 (B21) Jobovy řeči mi nebyly určeny, já bych však neodpovídal jako vy.

15 (ROH) Zľakli sa; neodpovedajú viacej; pošly im slová.
15 (B21) Zaraženi jsou, bez odpovědi, nemají, co by k tomu dodali!

16 (ROH) A či budem azda čakať, keď nehovoria, keď stoja, neodpovedajú viacej?
16 (B21) To mám čekat dál, když už nic neříkají, když stojí na místě, odpověď nemají?

17 (ROH) Odpoviem i ja svoj diel; poviem i ja to, čo viem.
17 (B21) Je tedy řada na mně, já teď promluvím, teď zas já vyslovím své mínění.

18 (ROH) Lebo som plný slov; soviera ma duch môjho lona.
18 (B21) Jsem totiž přímo přeplněný slovy, duch mi roztahuje všechny vnitřnosti.

19 (ROH) Hľa, moja hruď je ako víno, ktoré nemá prieduchu, jako nové kožice, ide sa rozpuknúť.
19 (B21) Jak víno bez průduchu jsou mé útroby, jak nové měchy plné k prasknutí.

20 (ROH) Budem hovoriť, a uvoľní sa mi; otvorím svoje rty a budem odpovedať.
20 (B21) Musím promluvit, abych si ulevil, otevřu ústa a odpovím!

21 (ROH) Nebudem hľadieť na ničiu osobu ani nebudem pochlebovať človekovi.
21 (B21) Nikomu jistě nebudu stranit, nikomu nechci lichotit.

22 (ROH) Lebo neviem pochlebovať. Rýchle by ma vychvátil ten, ktorý ma učinil!
22 (B21) Lichotit totiž ani neumím - to by mě můj Stvořitel rychle odstranil!