| Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(B21 - Český - Bible 21) | Jób 32, 1-22 |
1 Jób 32, 1 Ti tři muži už přestali Jobovi odpovídat, protože se stále považoval za spravedlivého. 2 Jób 32, 2 Avšak Elihu, syn Barachela Buzského z rodu Ramova, vzplanul proti Jobovi hněvem. Hrozně se rozhněval, že se Job považuje za spravedlivějšího než Bůh. 3 Jób 32, 3 Rozhněval se i na jeho tři přátele, že mu neuměli odpovědět tak, aby Joba usvědčili. 4 Jób 32, 4 Dokud mluvili s Jobem, Elihu čekal, protože byli starší než on. 5 Jób 32, 5 Když ale viděl, že ti tři muži už nemají co odpovědět, vzplanul hněvem. 6 Jób 32, 6 Elihu, syn Barachela Buzského tehdy řekl: "Já jsem jen mladík a vy jste kmeti, proto jsem byl dosud nesmělý, bál jsem se říci vám své mínění. 7 Jób 32, 7 Říkal jsem si: ‚Ať mluví starší, dříve narození ať učí moudrosti.' 8 Jób 32, 8 Vše ale na duchu v člověku záleží, dech Všemohoucího dává chápání. 9 Jób 32, 9 Dříve narození nejsou vždy moudřejší, starší nemusejí mít nejlepší úsudky. 10 Jób 32, 10 A proto říkám: Naslouchejte mi, teď zas já vyslovím své mínění. 11 Jób 32, 11 Dokud jste mluvili, já jsem čekal, pečlivě jsem naslouchal vašim úvahám. Dokud jste hledali správná slova, 12 Jób 32, 12 pozorně jsem vás sledoval. Joba však nikdo z vás usvědčit neuměl, nikdo jste pro něj nenašli odpověď. 13 Jób 32, 13 Jen neříkejte: ‚Našli jsme moudré řešení, Bůh, a ne člověk ať ho usvědčí!' 14 Jób 32, 14 Jobovy řeči mi nebyly určeny, já bych však neodpovídal jako vy. 15 Jób 32, 15 Zaraženi jsou, bez odpovědi, nemají, co by k tomu dodali! 16 Jób 32, 16 To mám čekat dál, když už nic neříkají, když stojí na místě, odpověď nemají? 17 Jób 32, 17 Je tedy řada na mně, já teď promluvím, teď zas já vyslovím své mínění. 18 Jób 32, 18 Jsem totiž přímo přeplněný slovy, duch mi roztahuje všechny vnitřnosti. 19 Jób 32, 19 Jak víno bez průduchu jsou mé útroby, jak nové měchy plné k prasknutí. 20 Jób 32, 20 Musím promluvit, abych si ulevil, otevřu ústa a odpovím! 21 Jób 32, 21 Nikomu jistě nebudu stranit, nikomu nechci lichotit. 22 Jób 32, 22 Lichotit totiž ani neumím - to by mě můj Stvořitel rychle odstranil!
| | Jób 32, 1-22 |
Verš 8
Vše ale na duchu v člověku záleží, dech Všemohoucího dává chápání.
Jób 12:13 - Bůh - ten má moudrost a také moc, patří mu prozřetelnost a rozumnost.
Jób 38:36 - Kdo moudrost ibisovi dal, kdo vložil rozum do kohouta?
Prís 2:6 - Jen Hospodin přece dává moudrost, poznání a rozumnost pramení z jeho úst.
Kaz 2:26 - Svého oblíbence Bůh obdaří moudrostí, umem a radostí; hříšníku ale svěří úkol hromadit a kupit, co potom musí zanechat Božímu oblíbenci. I to je marnost a honba za větrem.
Dan 1:17 - A Bůh ty čtyři mládence obdaroval znalostí a pochopením veškerého písemnictví a moudrosti. Daniel kromě toho rozuměl všem viděním a snům.
Dan 2:21 - On mění časy a období, sesazuje krále a jiné nastolí. Mudrce obdařuje moudrostí, rozumným dává poznání.
Verš 9
Dříve narození nejsou vždy moudřejší, starší nemusejí mít nejlepší úsudky.
Jób 12:12 - Náleží moudrost jenom kmetům, patří rozumnost k dlouhému věku?
Verš 6
Elihu, syn Barachela Buzského tehdy řekl: "Já jsem jen mladík a vy jste kmeti, proto jsem byl dosud nesmělý, bál jsem se říci vám své mínění.
Jób 32:4 - Dokud mluvili s Jobem, Elihu čekal, protože byli starší než on.
Jób 32:7 - Říkal jsem si: ‚Ať mluví starší, dříve narození ať učí moudrosti.'
Jób 15:10 - Na naší straně jsou kmeti šediví, i tvého otce předčí věkem svým.
Job 32,8 - Vek sám nepostačuje, aby niekto neomylne dosiahol dostatok múdrosti. Aby niekto vedel správne vystihnúť pravú podstatu vecí, na to je potrebný zvláštny Boží dar.