Kniha Jób

1 (BKR) Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1 (ROH) Učinil som smluvu so svojimi očima, a čo by som mal hľadieť na pannu?

2 (BKR) Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2 (ROH) A jaký je podiel od Boha shora? Alebo jaké dedičstvo od Všemohúceho s výsostí?

3 (BKR) Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3 (ROH) Či nie zahynutie nešľachetnému a pomsta činiteľom neprávosti?

4 (BKR) Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4 (ROH) Či on azda nevidí mojich ciest? A počíta všetky moje kroky?

5 (BKR) Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5 (ROH) Jestli som chodil s márnosťou, a jestli moja noha spiechala ku ľsti,

6 (BKR) Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6 (ROH) nech ma odváži na váhe spravedlivosti a tak nech pozná Bôh moju bezúhonnosť.

7 (BKR) Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7 (ROH) Jestli sa môj krok odchýlil s cesty, a moje srdce odišlo za mojimi očima, a jestli ľpí na mojich rukách nejaká škvrna;

8 (BKR) Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8 (ROH) vtedy nech sejem, a iný nech jie, a moje potomstvo nech je vykorenené.

9 (BKR) Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9 (ROH) Jestli sa dalo zvábiť moje srdce k cudzej žene, alebo jestli som úkladil pri dveriach svojho blížneho,

10 (BKR) Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10 (ROH) vtedy nech melie moja žena inému, a nech sa zohýňajú nad ňou iní.

11 (BKR) Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11 (ROH) Lebo je to mrzkosť a je to neprávosť pred sudcov;

12 (BKR) Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12 (ROH) lebo je to oheň, ktorý žerie až do zahynutia a vykorenil by všetku moju úrodu.

13 (BKR) Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13 (ROH) Keby som bol opovrhol súdom svojho sluhu alebo svojej dievky, keď sa pravotili so mnou,

14 (BKR) Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14 (ROH) čo by som bol urobil, keby bol povstal silný Bôh a keby to bol vyhľadával, čo by som mu bol odpovedal?

15 (BKR) Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15 (ROH) Či azda ten, ktorý mňa učinil v živote matky, neučinil i jeho? A či nás oboch neutvoril jeden a ten istý v lone matky?

16 (BKR) Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16 (ROH) Ak som uňal z toho, čo si priali chudobní, a dal som hynúť očiam vdovy

17 (BKR) A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17 (ROH) a jedol som sám svoju skyvu, a nejedla z nej i sirota -

18 (BKR) Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18 (ROH) Lebo veď mi rástla od mojej mladosti jako otcovi, a od života svojej matky som ju vodil, vdovu -;

19 (BKR) Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19 (ROH) ak som videl hynúceho bez rúcha a díval som sa na toho, kto nemal čím sa odiať, na chudobného;

20 (BKR) Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20 (ROH) ak mi nedobrorečily jeho bedrá, a nehrial sa zo strihu mojich oviec;

21 (BKR) Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21 (ROH) ak som sa zahnal svojou rukou na sirotu, pretože som videl v bráne svoju pomoc;

22 (BKR) Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22 (ROH) nech odpadne moje plece od svojeho väzu, a moje rameno nech sa vylomí zo svojho kĺbu!

23 (BKR) Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23 (ROH) Lebo išiel na mňa strach pred zkazou silného Boha, a pre jeho velebnosť nemohol som vykonať takú vec.

24 (BKR) Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24 (ROH) Ak som položil zlato za svoju nádej a povedal som čistému zlatu: Moje dúfanie;

25 (BKR) Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25 (ROH) ak som sa radoval tomu, že mám veľa majetku, a že moja ruka získala tak mnoho;

26 (BKR) Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26 (ROH) ak som hľadel na svetlo slnka, že svieti, a na mesiac, ako ta ide spanile,

27 (BKR) Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27 (ROH) a moje srdce sa dalo tajne zviesť, a moja ruka im posielala bozky mojich úst -

28 (BKR) I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28 (ROH) Aj to by bola bývala neprávosť pred sudcu, lebo tak by som bol zaprel silného Boha hore -,

29 (BKR) Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29 (ROH) ak som sa radoval záhube svojho nenávistníka a bol som vzrušený radosťou, že ho stihlo zlé -

30 (BKR) Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30 (ROH) Ale nedal som hrešiť svojim ústam kliatbou žiadať jeho dušu -,

31 (BKR) Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31 (ROH) ak nehovorili ľudia môjho stánu, kde kto je vraj, kto by sa nebol najedol jeho mäsa?!

32 (BKR) Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32 (ROH) Pohostín nenocoval vonku; svoje dvere som otváral na cestu -,

33 (BKR) Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33 (ROH) ak som prikrýval svoje prestúpenie, ako robieva človek, skrývajúc svoju neprávosť vo svojom lone,

34 (BKR) A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34 (ROH) keď som sa azda bál veľkého davu, a desilo ma opovrženie rodín, a mlčal som nevychádzajúc zo dverí -

35 (BKR) Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35 (ROH) Oj, aby som mal toho, kto by ma vypočul! Tu hľa, je moje znamenie! Nech mi odpovie Všemohúci! A písmo aby som mal, ktoré napísal môj protivník!

36 (BKR) Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36 (ROH) Áno, vzal by som ho na svoje plece a ovinul by som si ho sťa korunu!

37 (BKR) Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37 (ROH) Oznámim mu počet svojich krokov a priblížim sa mu jako knieža -,

38 (BKR) Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38 (ROH) ak volá proti mne moja zem a spolu plačú jej brázdy;

39 (BKR) Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39 (ROH) ak som jedol jej úrodu bez peňazí, a pre mňa musela vzdychať duša jej držiteľov:

40 (BKR) Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]
40 (ROH) miesto pšenice nech vzíde tŕnie a miesto jačmeňa plevel. Dokončili sa slová Jobove.