Kniha Jób

1 (BKR) Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
1 (ROH) Učinil som smluvu so svojimi očima, a čo by som mal hľadieť na pannu?
1 (B21) Vstoupil jsem do smlouvy se svýma očima, že se nebudu dívat po dívkách.

2 (BKR) Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
2 (ROH) A jaký je podiel od Boha shora? Alebo jaké dedičstvo od Všemohúceho s výsostí?
2 (B21) Vždyť jaký úděl Bůh z nebe udílí, jaké dává Všemohoucí shůry dědictví,

3 (BKR) Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
3 (ROH) Či nie zahynutie nešľachetnému a pomsta činiteľom neprávosti?
3 (B21) ne-li neštěstí pro zlosyna, ne-li pohromu pachatelům zla?

4 (BKR) Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
4 (ROH) Či on azda nevidí mojich ciest? A počíta všetky moje kroky?
4 (B21) Copak Bůh nehledí na mé cesty, copak nepočítá všechny mé kroky?

5 (BKR) Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
5 (ROH) Jestli som chodil s márnosťou, a jestli moja noha spiechala ku ľsti,
5 (B21) Jestli jsem v životě jednal falešně, jestli jsem kdy pospíchal konat lest -

6 (BKR) Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
6 (ROH) nech ma odváži na váhe spravedlivosti a tak nech pozná Bôh moju bezúhonnosť.
6 (B21) pak ať mě Bůh zváží na váze poctivé, ať se ubezpečí o mé nevině!

7 (BKR) Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
7 (ROH) Jestli sa môj krok odchýlil s cesty, a moje srdce odišlo za mojimi očima, a jestli ľpí na mojich rukách nejaká škvrna;
7 (B21) Jestli má noha z cesty zabloudila, jestli mé srdce odešlo za očima, jestli mi na rukou špína ulpěla -

8 (BKR) Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
8 (ROH) vtedy nech sejem, a iný nech jie, a moje potomstvo nech je vykorenené.
8 (B21) pak ať co zaseji, sní někdo jiný, ať jsou mé ratolesti vykořeněny!

9 (BKR) Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
9 (ROH) Jestli sa dalo zvábiť moje srdce k cudzej žene, alebo jestli som úkladil pri dveriach svojho blížneho,
9 (B21) Jestli jsem se v srdci dal něčí ženou svést, jestli jsem číhal u dveří přítele -

10 (BKR) Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
10 (ROH) vtedy nech melie moja žena inému, a nech sa zohýňajú nad ňou iní.
10 (B21) pak ať má žena pro jiného mele, ať s ní jdou jiní do postele!

11 (BKR) Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
11 (ROH) Lebo je to mrzkosť a je to neprávosť pred sudcov;
11 (B21) Byl by to přece zvrhlý zločin, byl by to trestuhodný hřích,

12 (BKR) Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
12 (ROH) lebo je to oheň, ktorý žerie až do zahynutia a vykorenil by všetku moju úrodu.
12 (B21) byl by to oheň k záhubě spalující, vykořenil by vše, co pěstuji!

13 (BKR) Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
13 (ROH) Keby som bol opovrhol súdom svojho sluhu alebo svojej dievky, keď sa pravotili so mnou,
13 (B21) Copak jsem svému služebníku odepřel právo nebo své služebnici, když měli se mnou spor?

14 (BKR) Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
14 (ROH) čo by som bol urobil, keby bol povstal silný Bôh a keby to bol vyhľadával, čo by som mu bol odpovedal?
14 (B21) Co bych si pak počal Bohu tváří v tvář? Co bych mu odpověděl, až se mě bude ptát?

15 (BKR) Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A nesformoval nás hned v životě jeden a týž?
15 (ROH) Či azda ten, ktorý mňa učinil v živote matky, neučinil i jeho? A či nás oboch neutvoril jeden a ten istý v lone matky?
15 (B21) Nestvořil je v břiše Ten, který stvořil mě? Nezformoval nás jeden a týž v lůně matčině?

16 (BKR) Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
16 (ROH) Ak som uňal z toho, čo si priali chudobní, a dal som hynúť očiam vdovy
16 (B21) Copak jsem nevnímal potřeby chudých, nechal jsem pohasínat oči vdovy?

17 (BKR) A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
17 (ROH) a jedol som sám svoju skyvu, a nejedla z nej i sirota -
17 (B21) Copak jsem jedl svůj chléb sám a sirotkům z něj nedával?

18 (BKR) Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
18 (ROH) Lebo veď mi rástla od mojej mladosti jako otcovi, a od života svojej matky som ju vodil, vdovu -;
18 (B21) Od mého mládí u mě jak u otce vyrůstal, od svého dětství jsem vdovám pomáhal.

19 (BKR) Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
19 (ROH) ak som videl hynúceho bez rúcha a díval som sa na toho, kto nemal čím sa odiať, na chudobného;
19 (B21) Copak jsem přihlížel, jak někdo zmírá bez šatů, jak ubožák nemá ani přikrývku?

20 (BKR) Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
20 (ROH) ak mi nedobrorečily jeho bedrá, a nehrial sa zo strihu mojich oviec;
20 (B21) Copak mi takový ze srdce nežehnal, když se vlnou mých ovcí zahříval?

21 (BKR) Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
21 (ROH) ak som sa zahnal svojou rukou na sirotu, pretože som videl v bráne svoju pomoc;
21 (B21) Jestli má ruka někdy napadla sirotka, protože jsem viděl, že soud na mě dá -

22 (BKR) Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
22 (ROH) nech odpadne moje plece od svojeho väzu, a moje rameno nech sa vylomí zo svojho kĺbu!
22 (B21) pak ať mi vyrvou paži z ramena, ať je má ruka v lokti zlomena!

23 (BKR) Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
23 (ROH) Lebo išiel na mňa strach pred zkazou silného Boha, a pre jeho velebnosť nemohol som vykonať takú vec.
23 (B21) Božího trestu jsem se přece bál, před jeho vznešeností bych neobstál!

24 (BKR) Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
24 (ROH) Ak som položil zlato za svoju nádej a povedal som čistému zlatu: Moje dúfanie;
24 (B21) Copak jsem snad kdy doufal ve zlato, nazýval jsem drahý kov svou jistotou?

25 (BKR) Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
25 (ROH) ak som sa radoval tomu, že mám veľa majetku, a že moja ruka získala tak mnoho;
25 (B21) Copak mě těšilo, jak velké jmění mám a kolik toho svou rukou vydělám?

26 (BKR) Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
26 (ROH) ak som hľadel na svetlo slnka, že svieti, a na mesiac, ako ta ide spanile,
26 (B21) Copak jsem obdivoval zářící slunce a měsíc putující ve své nádheře,

27 (BKR) Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
27 (ROH) a moje srdce sa dalo tajne zviesť, a moja ruka im posielala bozky mojich úst -
27 (B21) takže bych se v srdci dal tajně svést a rukou jim od úst poslal polibek?

28 (BKR) I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
28 (ROH) Aj to by bola bývala neprávosť pred sudcu, lebo tak by som bol zaprel silného Boha hore -,
28 (B21) I to by byl přece trestuhodný hřích, zrazoval bych tím Boha na nebi!

29 (BKR) Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
29 (ROH) ak som sa radoval záhube svojho nenávistníka a bol som vzrušený radosťou, že ho stihlo zlé -
29 (B21) Copak mě těšilo neštěstí nepřítele, copak jsem jásal, když se mu vedlo zle?

30 (BKR) Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
30 (ROH) Ale nedal som hrešiť svojim ústam kliatbou žiadať jeho dušu -,
30 (B21) Svá ústa jsem nikdy nenechal hřešit tím, že bych na něj svolával kletby.

31 (BKR) Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
31 (ROH) ak nehovorili ľudia môjho stánu, kde kto je vraj, kto by sa nebol najedol jeho mäsa?!
31 (B21) Copak si mí domácí museli stěžovat: ‚Kéž by nám dal trochu masa; máme hlad'?

32 (BKR) Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
32 (ROH) Pohostín nenocoval vonku; svoje dvere som otváral na cestu -,
32 (B21) Vždyť ani cizinec nemusel venku nocovat, své dveře jsem pocestnému otvíral dokořán.

33 (BKR) Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
33 (ROH) ak som prikrýval svoje prestúpenie, ako robieva človek, skrývajúc svoju neprávosť vo svojom lone,
33 (B21) Copak jsem jako Adam skrýval své přestupky? Chtěl jsem svou vinu v srdci utajit?

34 (BKR) A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
34 (ROH) keď som sa azda bál veľkého davu, a desilo ma opovrženie rodín, a mlčal som nevychádzajúc zo dverí -
34 (B21) Měl jsem snad strach před hlučícím davem, bál jsem se posměchu svého kmene, takže jsem mlčel a ani nevycházel ven?

35 (BKR) Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
35 (ROH) Oj, aby som mal toho, kto by ma vypočul! Tu hľa, je moje znamenie! Nech mi odpovie Všemohúci! A písmo aby som mal, ktoré napísal môj protivník!
35 (B21) Kéž by mi někdo poskytl slyšení! Zde je můj podpis. Ať mi Všemohoucí odpoví! Ať můj žalobce předloží svůj spis!

36 (BKR) Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
36 (ROH) Áno, vzal by som ho na svoje plece a ovinul by som si ho sťa korunu!
36 (B21) Rád ho budu nosit na vlastních ramenou, ozdobím se jím jako korunou!

37 (BKR) Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
37 (ROH) Oznámim mu počet svojich krokov a priblížim sa mu jako knieža -,
37 (B21) Všechny své kroky před ním rád vypovím, předstoupím před něj jako princ!

38 (BKR) Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
38 (ROH) ak volá proti mne moja zem a spolu plačú jej brázdy;
38 (B21) Jestli má půda křičí proti mně a její brázdy pláčí společně,

39 (BKR) Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
39 (ROH) ak som jedol jej úrodu bez peňazí, a pre mňa musela vzdychať duša jej držiteľov:
39 (B21) jestli jsem její plody jedl bezplatně a mořil její nájemce -

40 (BKR) Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. [ (Job 31:41) Skonávají se slova Jobova. ]
40 (ROH) miesto pšenice nech vzíde tŕnie a miesto jačmeňa plevel. Dokončili sa slová Jobove.
40 (B21) pak ať mi vzejde bodláčí místo pšenice a plevel místo ječmene!"

41 ----
41 ----
41 (B21) Zde Jobova řeč končí.