výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(SVD - Arabský - Smith van Dyke)

Jób 30, 1-31

1 (SVD) واما الآن فقد ضحك علي اصاغري اياما الذين كنت استنكف من ان اجعل آبائهم مع كلاب غنمي.
1 (B21) Teď se mi ale vysmívají ti, kdo jsou mladší nežli já - ti, jejichž otcům bych býval nesvěřil ani ovčáckého psa!

2 (SVD) قوة ايديهم ايضا ما هي لي. فيهم عجزت الشيخوخة.
2 (B21) Síla jejich rukou k čemu mi může být? Jejich zmužilost je dávno pryč.

3 (SVD) في العوز والمحل مهزولون عارقون اليابسة التي هي منذ امس خراب وخربة.
3 (B21) Nouzí a hladem vyzáblí vyprahlou zemí se toulají, nocí zkázy a pustoty.

4 (SVD) الذين يقطفون الملاح عند الشيح واصول الرّتم خبزهم.
4 (B21) Mezi křovím sbírají listy lebedy, kořínky jalovce se chtějí nasytit.

5 (SVD) من الوسط يطردون. يصيحون عليهم كما على لص.
5 (B21) Lidé je ze svého středu vyhnali, křičí za nimi jak za zloději.

6 (SVD) للسكن في اودية مرعبة وثقب التراب والصخور.
6 (B21) Ve strmých roklích bydlet musejí, v děrách do země a v jeskyních.

7 (SVD) بين الشيح ينهقون. تحت العوسج ينكبّون.
7 (B21) Hýkají jako osli ve křoví, spolu se choulí pod kopřivy -

8 (SVD) ابناء الحماقة بل ابناء اناس بلا اسم سيطوا من الارض
8 (B21) hlupáci, kteří ani jméno nemají, kteří jsou ze země bičem vyhnáni!

9 (SVD) اما الآن فصرت اغنيتهم واصبحت لهم مثلا.
9 (B21) Teď ale o mně skládají písničky, stal jsem se pro ně příslovím.

10 (SVD) يكرهونني. يبتعدون عني وامام وجهي لم يمسكوا عن البسق.
10 (B21) Už zdálky jsem jim odporný, plivat do tváře se mi nestydí.

11 (SVD) لانه اطلق العنان وقهرني فنزعوا الزمام قدامي.
11 (B21) Když Bůh můj provaz potupně povolil, i oni odhodili všechny zábrany.

12 (SVD) عن اليمين الفروخ يقومون يزيحون رجلي ويعدّون عليّ طرقهم للبوار.
12 (B21) Lůza povstává po mé pravici, nohy mi chtějí podrazit, připravují cesty, aby mě zničili.

13 (SVD) افسدوا سبلي. اعانوا على سقوطي. لا مساعد عليهم.
13 (B21) Mou stezku rozkopali, na mojí zkáze pracují a nikdo jim v tom nebrání.

14 (SVD) ياتون كصدع عريض. تحت الهدّة يتدحرجون.
14 (B21) Širokou průrvou pronikají, jak záplava se valí troskami.

15 (SVD) انقلبت عليّ اهوال. طردت كالريح نعمتي فعبرت كالسحاب سعادتي
15 (B21) Všechny ty hrůzy se na mě vrhly, mou důstojnost jako by vichr uchvátil, jak oblak rozplynulo se mé bezpečí.

16 (SVD) فالآن انهالت نفسي عليّ واخذتني ايام المذلّة.
16 (B21) Teď už mě ale duše opouští, zmocňují se mě dny soužení.

17 (SVD) الليل ينخر عظامي فيّ وعارقيّ لا تهجع.
17 (B21) Bůh ve mně v noci drtí kosti, bolest mě sžírá, nedá se utišit.

18 (SVD) بكثرة الشدة تنكّر لبسي. مثل جيب قميصي حزمتني.
18 (B21) Ohromnou silou mě drží za šaty, v límci košile chce mě uškrtit.

19 (SVD) قد طرحني في الوحل فاشبهت التراب والرماد.
19 (B21) Do bláta mě odmrštil, prachu a popelu jsem podobný.

20 (SVD) اليك اصرخ فما تستجيب لي. اقوم فما تنتبه اليّ.
20 (B21) Křičím k tobě, a ty neodpovídáš; stojím tu, a ty jen přihlížíš.

21 (SVD) تحولت الى جاف من نحوي. بقدرة يدك تضطهدني.
21 (B21) Proměnil ses mi v ukrutníka, veškerou silou na mě útočíš.

22 (SVD) حملتني اركبتني الريح وذوبتني تشوها.
22 (B21) Vysoko ve větru mě unášíš, smýkáš mnou v hrozné vichřici.

23 (SVD) لاني اعلم انك الى الموت تعيدني والى بيت ميعاد كل حيّ.
23 (B21) Vedeš mě na smrt, to jistě vím - do domu určeného všem živým.

24 (SVD) ولكن في الخراب ألا يمد يدا. في البليّة ألا يستغيث عليها
24 (B21) Na zhrouceného přece nikdo ruku nevztáhne, když volá o pomoc ve své pohromě.

25 (SVD) ألم ابك لمن عسر يومه. ألم تكتئب نفسي على المسكين.
25 (B21) Copak jsem nad ubožákem neplakal? Neměl jsem soucit pro chudáka?

26 (SVD) حينما ترجيت الخير جاء الشر. وانتظرت النور فجاء الدجى.
26 (B21) Když jsem však čekal dobro, přišlo zlo, namísto světla mě temno přepadlo.

27 (SVD) امعائي تغلي ولا تكف. تقدمتني ايام المذلة.
27 (B21) Mé nitro bouří, nedá se utišit, dostihly mě dny soužení.

28 (SVD) اسوددت لكن بلا شمس. قمت في الجماعة اصرخ.
28 (B21) Nevidím slunce, chodím ve chmurách, přede všemi vstávám a naříkám.

29 (SVD) صرت اخا للذئاب وصاحبا لرئال النعام.
29 (B21) Mé vytí připomíná šakaly, vydávám skřeky se pštrosy.

30 (SVD) حرش جلدي عليّ وعظامي احترّت من الحرارة فيّ.
30 (B21) Kůže na těle mi zčernala, v kostech mi plane horečka.

31 (SVD) صار عودي للنوح ومزماري لصوت الباكين
31 (B21) Truchlivě zvučí moje citera, z mé píšťaly se line pláč.


Jób 30, 1-31





Verš 9
اما الآن فصرت اغنيتهم واصبحت لهم مثلا.
Jób 17:6 - اوقفني مثلا للشعوب وصرت للبصق في الوجه.
Ž 69:12 - ‎يتكلم فيّ الجالسون في الباب واغاني شرّابي المسكر
Nár 3:14 - صرت ضحكة لكل شعبي واغنية لهم اليوم كله.
Nár 3:63 - انظر الى جلوسهم ووقوفهم انا اغنيتهم

Verš 10
يكرهونني. يبتعدون عني وامام وجهي لم يمسكوا عن البسق.
Jób 19:19 - كرهني كل رجالي والذين احببتهم انقلبوا عليّ.

Verš 23
لاني اعلم انك الى الموت تعيدني والى بيت ميعاد كل حيّ.
Heb 9:27 - وكما وضع للناس ان يموتوا مرة ثم بعد ذلك الدينونة

Verš 25
ألم ابك لمن عسر يومه. ألم تكتئب نفسي على المسكين.
Ž 35:13 - ‎اما انا ففي مرضهم كان لباسي مسحا. اذللت بالصوم نفسي. وصلاتي الى حضني ترجع‎.
Rim 12:15 - فرحا مع الفرحين وبكاء مع الباكين.

Verš 29
صرت اخا للذئاب وصاحبا لرئال النعام.
Ž 102:6 - ‎اشبهت قوق البرية. صرت مثل بومة الخرب‎.

Verš 30
حرش جلدي عليّ وعظامي احترّت من الحرارة فيّ.
Ž 119:83 - ‎لاني قد صرت كزق في الدخان. اما فرائضك فلم انسها‎.
Nár 4:8 - صارت صورتهم اشد ظلاما من السواد. لم يعرفوا في الشوارع. لصق جلدهم بعظمهم. صار يابسا كالخشب.
Nár 5:10 - جلودنا اسودّت كتنور من جرى نيران الجوع.

Job 30,1-8 - Jóbova bieda je nateraz taká veľká, že aj ľudia mravne hlboko kleslí a zo spoločnosti takmer vysotení, teda ľudia najpodlejší, dovoľujú si posmievať sa mu.

Job 30,5 - U arabských beduínov (obyvateľov púšte) panoval prísny rodinný poriadok. Pre určité poklesky a previnenia príslušníka čeľade bolo možno potrestať vylúčením z kmeňa.

Job 30,11 - "Ten ma trápi, čo si putá rozviazal" – nie je doslovný preklad nejasnej hebrejskej osnovy. Preklad by mohol znieť aj takto: Uvoľnil povrazec stanu a mňa podvrátil. – Iní zasa s opravou prekladajú: Uvoľnil mi šľachu na luku – mňa upokoril – nechal padnúť ohradu, čo bola predo mnou. Zmysel miesta vyjadruje toľko: Môj protivník priviedol ma až do nebezpečenstva života.

Job 30,12-24 - Ako sa vedia podliaci posmievať, to svätopisec opisuje obrazom vzatým z obliehania mesta. Preto verš 12 prekladajú aj takto: Povstali proti mne, čo ma osočujú; vrhajú sa na mňa – násypmi rovnajú, proti mne budujú chodníky k záhube. – "Do slučky mi nohy lapajú" môže byť vysvetlivka, ktorá sa dostala z okraja knihy do textu. I tento verš Knihy Jób patrí medzi miesta, kde vykladač ostáva takmer bezradne stáť. Skúsil to už sv. Hieronym, ktorý si za drahý peniaz najal na pomoc židovského učenca, keď prekladal túto knihu. Ale priznáva sa, že nebol múdrejší ani potom, keď už spoločne prebrali túto ťažkú osnovu. – Svojvoľne si doplňovať a opravovať osnovu nedovoľuje nám povinná úcta voči posvätným knihám.

Job 30,18 - Miesto prekladajú rozlične: "Mocný násilník rozmetal mi chodník, ten sa podobá odevu môjmu celkom." – I tento text je značne porušený.

Job 30,29 - Žaloby Jóbove vyznievajú bolestne, asi ako zavýjanie niektorých zvierat na púšti. (Pštros má meno "vták smútku", porov. 39,13 n.)