výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(KJV - Anglický - King James)

Jób 30, 1-31

1 (KJV) But now they that are younger than I have me in derision, whose fathers I would have disdained to have set with the dogs of my flock.
1 (B21) Teď se mi ale vysmívají ti, kdo jsou mladší nežli já - ti, jejichž otcům bych býval nesvěřil ani ovčáckého psa!

2 (KJV) Yea, whereto might the strength of their hands profit me, in whom old age was perished?
2 (B21) Síla jejich rukou k čemu mi může být? Jejich zmužilost je dávno pryč.

3 (KJV) For want and famine they were solitary; fleeing into the wilderness in former time desolate and waste.
3 (B21) Nouzí a hladem vyzáblí vyprahlou zemí se toulají, nocí zkázy a pustoty.

4 (KJV) Who cut up mallows by the bushes, and juniper roots for their meat.
4 (B21) Mezi křovím sbírají listy lebedy, kořínky jalovce se chtějí nasytit.

5 (KJV) They were driven forth from among men, (they cried after them as after a thief;)
5 (B21) Lidé je ze svého středu vyhnali, křičí za nimi jak za zloději.

6 (KJV) To dwell in the clifts of the valleys, in caves of the earth, and in the rocks.
6 (B21) Ve strmých roklích bydlet musejí, v děrách do země a v jeskyních.

7 (KJV) Among the bushes they brayed; under the nettles they were gathered together.
7 (B21) Hýkají jako osli ve křoví, spolu se choulí pod kopřivy -

8 (KJV) They were children of fools, yea, children of base men: they were viler than the earth.
8 (B21) hlupáci, kteří ani jméno nemají, kteří jsou ze země bičem vyhnáni!

9 (KJV) And now am I their song, yea, I am their byword.
9 (B21) Teď ale o mně skládají písničky, stal jsem se pro ně příslovím.

10 (KJV) They abhor me, they flee far from me, and spare not to spit in my face.
10 (B21) Už zdálky jsem jim odporný, plivat do tváře se mi nestydí.

11 (KJV) Because he hath loosed my cord, and afflicted me, they have also let loose the bridle before me.
11 (B21) Když Bůh můj provaz potupně povolil, i oni odhodili všechny zábrany.

12 (KJV) Upon my right hand rise the youth; they push away my feet, and they raise up against me the ways of their destruction.
12 (B21) Lůza povstává po mé pravici, nohy mi chtějí podrazit, připravují cesty, aby mě zničili.

13 (KJV) They mar my path, they set forward my calamity, they have no helper.
13 (B21) Mou stezku rozkopali, na mojí zkáze pracují a nikdo jim v tom nebrání.

14 (KJV) They came upon me as a wide breaking in of waters: in the desolation they rolled themselves upon me.
14 (B21) Širokou průrvou pronikají, jak záplava se valí troskami.

15 (KJV) Terrors are turned upon me: they pursue my soul as the wind: and my welfare passeth away as a cloud.
15 (B21) Všechny ty hrůzy se na mě vrhly, mou důstojnost jako by vichr uchvátil, jak oblak rozplynulo se mé bezpečí.

16 (KJV) And now my soul is poured out upon me; the days of affliction have taken hold upon me.
16 (B21) Teď už mě ale duše opouští, zmocňují se mě dny soužení.

17 (KJV) My bones are pierced in me in the night season: and my sinews take no rest.
17 (B21) Bůh ve mně v noci drtí kosti, bolest mě sžírá, nedá se utišit.

18 (KJV) By the great force of my disease is my garment changed: it bindeth me about as the collar of my coat.
18 (B21) Ohromnou silou mě drží za šaty, v límci košile chce mě uškrtit.

19 (KJV) He hath cast me into the mire, and I am become like dust and ashes.
19 (B21) Do bláta mě odmrštil, prachu a popelu jsem podobný.

20 (KJV) I cry unto thee, and thou dost not hear me: I stand up, and thou regardest me not.
20 (B21) Křičím k tobě, a ty neodpovídáš; stojím tu, a ty jen přihlížíš.

21 (KJV) Thou art become cruel to me: with thy strong hand thou opposest thyself against me.
21 (B21) Proměnil ses mi v ukrutníka, veškerou silou na mě útočíš.

22 (KJV) Thou liftest me up to the wind; thou causest me to ride upon it, and dissolvest my substance.
22 (B21) Vysoko ve větru mě unášíš, smýkáš mnou v hrozné vichřici.

23 (KJV) For I know that thou wilt bring me to death, and to the house appointed for all living.
23 (B21) Vedeš mě na smrt, to jistě vím - do domu určeného všem živým.

24 (KJV) Howbeit he will not stretch out his hand to the grave, though they cry in his destruction.
24 (B21) Na zhrouceného přece nikdo ruku nevztáhne, když volá o pomoc ve své pohromě.

25 (KJV) Did not I weep for him that was in trouble? was not my soul grieved for the poor?
25 (B21) Copak jsem nad ubožákem neplakal? Neměl jsem soucit pro chudáka?

26 (KJV) When I looked for good, then evil came unto me: and when I waited for light, there came darkness.
26 (B21) Když jsem však čekal dobro, přišlo zlo, namísto světla mě temno přepadlo.

27 (KJV) My bowels boiled, and rested not: the days of affliction prevented me.
27 (B21) Mé nitro bouří, nedá se utišit, dostihly mě dny soužení.

28 (KJV) I went mourning without the sun: I stood up, and I cried in the congregation.
28 (B21) Nevidím slunce, chodím ve chmurách, přede všemi vstávám a naříkám.

29 (KJV) I am a brother to dragons, and a companion to owls.
29 (B21) Mé vytí připomíná šakaly, vydávám skřeky se pštrosy.

30 (KJV) My skin is black upon me, and my bones are burned with heat.
30 (B21) Kůže na těle mi zčernala, v kostech mi plane horečka.

31 (KJV) My harp also is turned to mourning, and my organ into the voice of them that weep.
31 (B21) Truchlivě zvučí moje citera, z mé píšťaly se line pláč.


Jób 30, 1-31





Verš 9
And now am I their song, yea, I am their byword.
Jób 17:6 - He hath made me also a byword of the people; and aforetime I was as a tabret.
Ž 69:12 - They that sit in the gate speak against me; and I was the song of the drunkards.
Nár 3:14 - I was a derision to all my people; and their song all the day.
Nár 3:63 - Behold their sitting down, and their rising up; I am their musick.

Verš 10
They abhor me, they flee far from me, and spare not to spit in my face.
Jób 19:19 - All my inward friends abhorred me: and they whom I loved are turned against me.

Verš 23
For I know that thou wilt bring me to death, and to the house appointed for all living.
Heb 9:27 - And as it is appointed unto men once to die, but after this the judgment:

Verš 25
Did not I weep for him that was in trouble? was not my soul grieved for the poor?
Ž 35:13 - But as for me, when they were sick, my clothing was sackcloth: I humbled my soul with fasting; and my prayer returned into mine own bosom.
Rim 12:15 - Rejoice with them that do rejoice, and weep with them that weep.

Verš 29
I am a brother to dragons, and a companion to owls.
Ž 102:6 - I am like a pelican of the wilderness: I am like an owl of the desert.

Verš 30
My skin is black upon me, and my bones are burned with heat.
Ž 119:83 - For I am become like a bottle in the smoke; yet do I not forget thy statutes.
Nár 4:8 - Their visage is blacker than a coal; they are not known in the streets: their skin cleaveth to their bones; it is withered, it is become like a stick.
Nár 5:10 - Our skin was black like an oven because of the terrible famine.

Job 30,1-8 - Jóbova bieda je nateraz taká veľká, že aj ľudia mravne hlboko kleslí a zo spoločnosti takmer vysotení, teda ľudia najpodlejší, dovoľujú si posmievať sa mu.

Job 30,5 - U arabských beduínov (obyvateľov púšte) panoval prísny rodinný poriadok. Pre určité poklesky a previnenia príslušníka čeľade bolo možno potrestať vylúčením z kmeňa.

Job 30,11 - "Ten ma trápi, čo si putá rozviazal" – nie je doslovný preklad nejasnej hebrejskej osnovy. Preklad by mohol znieť aj takto: Uvoľnil povrazec stanu a mňa podvrátil. – Iní zasa s opravou prekladajú: Uvoľnil mi šľachu na luku – mňa upokoril – nechal padnúť ohradu, čo bola predo mnou. Zmysel miesta vyjadruje toľko: Môj protivník priviedol ma až do nebezpečenstva života.

Job 30,12-24 - Ako sa vedia podliaci posmievať, to svätopisec opisuje obrazom vzatým z obliehania mesta. Preto verš 12 prekladajú aj takto: Povstali proti mne, čo ma osočujú; vrhajú sa na mňa – násypmi rovnajú, proti mne budujú chodníky k záhube. – "Do slučky mi nohy lapajú" môže byť vysvetlivka, ktorá sa dostala z okraja knihy do textu. I tento verš Knihy Jób patrí medzi miesta, kde vykladač ostáva takmer bezradne stáť. Skúsil to už sv. Hieronym, ktorý si za drahý peniaz najal na pomoc židovského učenca, keď prekladal túto knihu. Ale priznáva sa, že nebol múdrejší ani potom, keď už spoločne prebrali túto ťažkú osnovu. – Svojvoľne si doplňovať a opravovať osnovu nedovoľuje nám povinná úcta voči posvätným knihám.

Job 30,18 - Miesto prekladajú rozlične: "Mocný násilník rozmetal mi chodník, ten sa podobá odevu môjmu celkom." – I tento text je značne porušený.

Job 30,29 - Žaloby Jóbove vyznievajú bolestne, asi ako zavýjanie niektorých zvierat na púšti. (Pštros má meno "vták smútku", porov. 39,13 n.)