Kniha Jób

1 (BKR) Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
1 (ROH) Potom otvoril Job svoje ústa a zlorečil svojmu dňu.
1 (B21) Nakonec Job otevřel ústa a proklínal den, kdy se narodil.

2 (BKR) Nebo mluvě Job, řekl:
2 (ROH) A tak odpovedal Job a riekol:
2 (B21) Job tehdy řekl:

3 (BKR) Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
3 (ROH) Oj, aby bol zahynul deň, v ktorom som sa narodil, a noc, ktorá povedala: Chlapča sa počalo.
3 (B21) "Zhynout měl den, kdy jsem se narodil, i noc, kdy řekli: Chlapce jsme počali!

4 (BKR) Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
4 (ROH) Nech sa obráti ten deň na tmu; nech sa nepýta po ňom Bôh s hora, ani nech nezasvieti naň svetlosť;
4 (B21) Kéž by se zatměl onen den, Bůh na nebi kéž by se po něm nesháněl, kéž vůbec nezačal s úsvitem!

5 (BKR) Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
5 (ROH) nech si ho vymenia tma a tôňa smrti, nech prebýva na ňom mrákava, a nech ho predesia čierňavy dňa!
5 (B21) Kéž by ho pohltila černá tma, mračno kéž by ho bylo přikrylo, zatmění kéž by ho přemohlo!

6 (BKR) Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
6 (ROH) Nech ta soberie tú noc mrákota; nech nie je pripojená ku dňom roku, nech nevojde do počtu mesiacov!
6 (B21) I tu noc měla zachvátit temnota, aby se do roku nemohla počítat, do počtu měsíců aby nevešla!

7 (BKR) Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
7 (ROH) Hľa, aby tá noc bola bývala neplodnou, aby nebolo prišlo do nej plesanie!
7 (B21) Ach ta noc - kéž byla neplodná, radostný výkřik poznat neměla!

8 (BKR) Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
8 (ROH) Nech ju prekľajú tí, ktorí zlorečia dňu, hotoví zobudiť leviatána!
8 (B21) Zaklínači dnů ji měli proklínat, ti, kdo jsou připraveni dráždit leviatana.

9 (BKR) Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
9 (ROH) Nech sa zatmejú hviezdy jej šera, aby čakajúc na svetlo nedočkala sa ho ani nech neuvidí mihalníc rannej zory,
9 (B21) Kéž tehdy zhasla její Jitřenka, nadarmo kéž by na světlo čekala, paprsky úsvitu vidět neměla!

10 (BKR) Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
10 (ROH) pretože nezavrela dverí môjho materinského života, aby bola zastrela trápenie od mojich očí.
10 (B21) Své lůno přede mnou měla uzavřít, mé oči ušetřit všeho trápení.

11 (BKR) Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
11 (ROH) Prečo som nezomrel, prv ako som sa narodil alebo vyjdúc zo života matky prečo som nezhynul?
11 (B21) Proč jsem už v lůnu nezhynul? Proč jsem nezemřel při porodu?

12 (BKR) Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
12 (ROH) Prečo ma kedy vzali na kolená a prečo na prsia, aby som ich požíval?
12 (B21) Proč tu byl klín, jenž mě přitulil? Proč prsy, z nichž jsem pil?

13 (BKR) Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
13 (ROH) Lebo teraz by som ležal a odpočíval, spal by som a mal by som pokoj,
13 (B21) Byl bych teď ležel a mlčel bych, odpočíval bych v pokoji

14 (BKR) S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
14 (ROH) s kráľmi a radcami zeme, ktorí si staväli pustiny,
14 (B21) společně s králi a velmoži, jejichž stavby jsou už troskami,

15 (BKR) Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
15 (ROH) alebo s kniežatami, ktoré maly zlato a ktoré naplňovaly svoje domy striebrom.
15 (B21) anebo s velmoži, kteří oplývali zlatem, kteří si příbytky naplnili stříbrem!

16 (BKR) Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
16 (ROH) Alebo prečo som nebol jako nedochôdča, skryté, jako nemluvňatá, ktoré nevidely svetla?
16 (B21) Proč jsem jak potrat nebyl zahrabán, jako nemluvně, jež světlo nevídá?

17 (BKR) Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
17 (ROH) Tam prestávajú bezbožníci zúriť, a tam odpočívajú tí, ktorí ustali v sile od práce.
17 (B21) Tam už ničemové nikoho netrápí, tam si odpočinou všichni zdeptaní.

18 (BKR) Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
18 (ROH) Tam sú spolu bezpeční i väzni, nepočujú hlasu pohoniča.
18 (B21) Také i vězni tam najdou úlevu, neuslyší tam už pokřik biřiců.

19 (BKR) Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
19 (ROH) Malý a veľký sú tam rovní, a sluha je tam prostý svojho pána.
19 (B21) Malí i velcí jsou tam vedle sebe, otrok je bez pána, na svobodě.

20 (BKR) Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
20 (ROH) Načo dáva Bôh utrápenému svetlo a život, tým, ktorí majú horkosť v duši?!
20 (B21) K čemu je dáno světlo ubohým a život zatrpklým;

21 (BKR) Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
21 (ROH) Ktorí očakávajú na smrť, a niet jej, hoci ju hľadajú viac ako skrytých pokladov?
21 (B21) těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady;

22 (BKR) Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
22 (ROH) Ktorí by sa radovali, až by plesali, veselili by sa, keby našli hrob?
22 (B21) těm, kteří jásají radostí, jakmile hrobu dosáhli?

23 (BKR) Člověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
23 (ROH) Načo to dáva Bôh človekovi, ktorého cesta je skrytá, a ktorého Bôh ohradil plotom z tŕnia?
23 (B21) K čemu je to člověku, jenž cestu nevidí a jehož Bůh ze všech stran obklíčil?

24 (BKR) Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
24 (ROH) Lebo pred mojím pokrmom prichádza moje vzdychanie, a moje revania sa rozlievajú ako voda,
24 (B21) Mým denním chlebem je teď jen sténání, můj nářek proudí jako potoky.

25 (BKR) To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
25 (ROH) pretože to, čoho som sa strachoval, ma nadišlo, a to, čoho som sa obával, prišlo na mňa.
25 (B21) Stalo se mi to, čeho jsem se bál, potkalo mě to, z čeho jsem měl strach!

26 (BKR) Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
26 (ROH) Nebol som hriešne ubezpečený ani som nemal pokoja ani som neodpočíval, a jednako prišla pohroma.
26 (B21) Nemám pokoj, nemám klid, nemám odpočinutí. Přišlo trápení."