Kniha Jób

1 (B21) Nakonec Job otevřel ústa a proklínal den, kdy se narodil.
1 (ROH) Potom otvoril Job svoje ústa a zlorečil svojmu dňu.

2 (B21) Job tehdy řekl:
2 (ROH) A tak odpovedal Job a riekol:

3 (B21) "Zhynout měl den, kdy jsem se narodil, i noc, kdy řekli: Chlapce jsme počali!
3 (ROH) Oj, aby bol zahynul deň, v ktorom som sa narodil, a noc, ktorá povedala: Chlapča sa počalo.

4 (B21) Kéž by se zatměl onen den, Bůh na nebi kéž by se po něm nesháněl, kéž vůbec nezačal s úsvitem!
4 (ROH) Nech sa obráti ten deň na tmu; nech sa nepýta po ňom Bôh s hora, ani nech nezasvieti naň svetlosť;

5 (B21) Kéž by ho pohltila černá tma, mračno kéž by ho bylo přikrylo, zatmění kéž by ho přemohlo!
5 (ROH) nech si ho vymenia tma a tôňa smrti, nech prebýva na ňom mrákava, a nech ho predesia čierňavy dňa!

6 (B21) I tu noc měla zachvátit temnota, aby se do roku nemohla počítat, do počtu měsíců aby nevešla!
6 (ROH) Nech ta soberie tú noc mrákota; nech nie je pripojená ku dňom roku, nech nevojde do počtu mesiacov!

7 (B21) Ach ta noc - kéž byla neplodná, radostný výkřik poznat neměla!
7 (ROH) Hľa, aby tá noc bola bývala neplodnou, aby nebolo prišlo do nej plesanie!

8 (B21) Zaklínači dnů ji měli proklínat, ti, kdo jsou připraveni dráždit leviatana.
8 (ROH) Nech ju prekľajú tí, ktorí zlorečia dňu, hotoví zobudiť leviatána!

9 (B21) Kéž tehdy zhasla její Jitřenka, nadarmo kéž by na světlo čekala, paprsky úsvitu vidět neměla!
9 (ROH) Nech sa zatmejú hviezdy jej šera, aby čakajúc na svetlo nedočkala sa ho ani nech neuvidí mihalníc rannej zory,

10 (B21) Své lůno přede mnou měla uzavřít, mé oči ušetřit všeho trápení.
10 (ROH) pretože nezavrela dverí môjho materinského života, aby bola zastrela trápenie od mojich očí.

11 (B21) Proč jsem už v lůnu nezhynul? Proč jsem nezemřel při porodu?
11 (ROH) Prečo som nezomrel, prv ako som sa narodil alebo vyjdúc zo života matky prečo som nezhynul?

12 (B21) Proč tu byl klín, jenž mě přitulil? Proč prsy, z nichž jsem pil?
12 (ROH) Prečo ma kedy vzali na kolená a prečo na prsia, aby som ich požíval?

13 (B21) Byl bych teď ležel a mlčel bych, odpočíval bych v pokoji
13 (ROH) Lebo teraz by som ležal a odpočíval, spal by som a mal by som pokoj,

14 (B21) společně s králi a velmoži, jejichž stavby jsou už troskami,
14 (ROH) s kráľmi a radcami zeme, ktorí si staväli pustiny,

15 (B21) anebo s velmoži, kteří oplývali zlatem, kteří si příbytky naplnili stříbrem!
15 (ROH) alebo s kniežatami, ktoré maly zlato a ktoré naplňovaly svoje domy striebrom.

16 (B21) Proč jsem jak potrat nebyl zahrabán, jako nemluvně, jež světlo nevídá?
16 (ROH) Alebo prečo som nebol jako nedochôdča, skryté, jako nemluvňatá, ktoré nevidely svetla?

17 (B21) Tam už ničemové nikoho netrápí, tam si odpočinou všichni zdeptaní.
17 (ROH) Tam prestávajú bezbožníci zúriť, a tam odpočívajú tí, ktorí ustali v sile od práce.

18 (B21) Také i vězni tam najdou úlevu, neuslyší tam už pokřik biřiců.
18 (ROH) Tam sú spolu bezpeční i väzni, nepočujú hlasu pohoniča.

19 (B21) Malí i velcí jsou tam vedle sebe, otrok je bez pána, na svobodě.
19 (ROH) Malý a veľký sú tam rovní, a sluha je tam prostý svojho pána.

20 (B21) K čemu je dáno světlo ubohým a život zatrpklým;
20 (ROH) Načo dáva Bôh utrápenému svetlo a život, tým, ktorí majú horkosť v duši?!

21 (B21) těm, kteří na smrt marně čekají, ač ji hledají víc než poklady;
21 (ROH) Ktorí očakávajú na smrť, a niet jej, hoci ju hľadajú viac ako skrytých pokladov?

22 (B21) těm, kteří jásají radostí, jakmile hrobu dosáhli?
22 (ROH) Ktorí by sa radovali, až by plesali, veselili by sa, keby našli hrob?

23 (B21) K čemu je to člověku, jenž cestu nevidí a jehož Bůh ze všech stran obklíčil?
23 (ROH) Načo to dáva Bôh človekovi, ktorého cesta je skrytá, a ktorého Bôh ohradil plotom z tŕnia?

24 (B21) Mým denním chlebem je teď jen sténání, můj nářek proudí jako potoky.
24 (ROH) Lebo pred mojím pokrmom prichádza moje vzdychanie, a moje revania sa rozlievajú ako voda,

25 (B21) Stalo se mi to, čeho jsem se bál, potkalo mě to, z čeho jsem měl strach!
25 (ROH) pretože to, čoho som sa strachoval, ma nadišlo, a to, čoho som sa obával, prišlo na mňa.

26 (B21) Nemám pokoj, nemám klid, nemám odpočinutí. Přišlo trápení."
26 (ROH) Nebol som hriešne ubezpečený ani som nemal pokoja ani som neodpočíval, a jednako prišla pohroma.