Kniha Jób

1 (KAT) Jób pokračoval vo svojich výrokoch:
1 (SVD) وعاد ايوب ينطق بمثله فقال
1 (B21) A Job pokračoval ve své promluvě:

2 (KAT) „Kto dá to, by bol som jak v mesiacoch dávnych a ako v dňoch tých, keď ma sám Boh chránil,
2 (SVD) يا ليتني كما في الشهور السالفة وكالايام التي حفظني الله فيها
2 (B21) "Kéž by mi bylo jako za dávných časů, za dnů, kdy Bůh bděl nade mnou,

3 (KAT) keď nad hlavou mi svietil svojou lampou, keď v jeho svetle šiel som temnotou?
3 (SVD) حين اضاء سراجه على راسي وبنوره سلكت الظلمة.
3 (B21) kdy jeho lampa svítila nad mou hlavou a v jeho světle jsem chodil tmou!

4 (KAT) Jak bývalo mi v dňoch mojej jesene, keď sám Boh ochraňoval môj stan,
4 (SVD) كما كنت في ايام خريفي ورضا الله على خيمتي
4 (B21) Jako tenkrát v mém nejlepším věku, kdy Bůh byl mému stanu přítelem,

5 (KAT) keď ešte Všemohúci býval so mnou, keď moje dietky boli okolo mňa,
5 (SVD) والقدير بعد معي وحولي غلماني
5 (B21) kdy ještě Všemohoucí býval se mnou a mé děti všude kolem mě.

6 (KAT) keď nohy mliekom sa mi temer brodili, keď tvrdá skala tiekla olejom.
6 (SVD) اذ غسلت خطواتي باللبن والصخر سكب لي جداول زيت
6 (B21) Tenkrát se mé kroky koupaly ve smetaně, ze skály prýštily mi proudy oleje.

7 (KAT) Keď k bráne mesta som sa (vtedy) poberal a na námestí som svoj stolec mal,
7 (SVD) حين كنت اخرج الى الباب في القرية واهيّئ في الساحة مجلسي.
7 (B21) Když jsem chodíval k městské bráně, abych své místo na prostranství zaujal,

8 (KAT) zhliadli ma mladí, hneď sa poukrývali, a starci vstali, až sa vzpriamili.
8 (SVD) رآني الغلمان فاختبأوا والاشياخ قاموا ووقفوا.
8 (B21) mládenci ustupovali, jakmile zahlédli mě, kmeti vstávali mi na pozdrav,

9 (KAT) Ba kniežatá aj v svojich rečiach prestali a na ústa si ruku dávali.
9 (SVD) العظماء امسكوا عن الكلام ووضعوا ايديهم على افواههم.
9 (B21) přední mužové své řeči přerušili, ruku si kladli na ústa,

10 (KAT) Zaraz sa stlmil aj predstavených hlas a jazyk im k ďasnu prilipol.
10 (SVD) صوت الشرفاء اختفى ولصقت ألسنتهم باحناكهم.
10 (B21) hlasy hodnostářů umlkaly, jazyk jim přilnul na patra.

11 (KAT) To ucho čulo, hneď mi blahožičilo, to oko zrelo, pre mňa svedčilo.
11 (SVD) لان الاذن سمعت فطوّبتني والعين رأت فشهدت لي.
11 (B21) Kdo mě uslyšel, ten mi blahořečil, kdo jen mě zahlédl, chválil mě,

12 (KAT) Bo keď bedár volal, iste som ho zachránil, aj osirelých, bezpomocných tiež.
12 (SVD) لاني انقذت المسكين المستغيث واليتيم ولا معين له.
12 (B21) chudáka v jeho křiku že vysvobozuji a také sirotka, jenž nemá zastánce.

13 (KAT) Ku mne sa nieslo požehnanie úbohých a radosť lial som vdove do srdca.
13 (SVD) بركة الهالك حلت عليّ وجعلت قلب الارملة يسرّ.
13 (B21) Snášela se na mě žehnání umírajících, vdově jsem vracel radost do srdce.

14 (KAT) Ja spravodlivosť odel som si, ona mňa, mne právo bolo rúchom, turbanom.
14 (SVD) لبست البر فكساني. كجبّة وعمامة كان عدلي.
14 (B21) Jak šatem jsem se halil spravedlností, právo mi bylo pláštěm i turbanem.

15 (KAT) Veď sťa oči bol som (vtedy) slepému a sťaby nohy pre kuľhavého.
15 (SVD) كنت عيونا للعمي وارجلا للعرج.
15 (B21) Byl jsem očima pro slepé a nohama pro chromé,

16 (KAT) Ja otcom bol som všetkým chudobným, aj neznámeho vec som vyšetril.
16 (SVD) اب انا للفقراء ودعوى لم اعرفها فحصت عنها.
16 (B21) otcem jsem býval pro chudé, zasazoval se o právo cizince.

17 (KAT) Zločincovi som rozbil čeľuste a z jeho zubov korisť vyrval som.
17 (SVD) هشمت اضراس الظالم ومن بين اسنانه خطفت الفريسة.
17 (B21) Zlosynům jsem uměl zuby zvyrážet z čelistí jsem jim vyrval úlovek.

18 (KAT) Nuž vravel som si: »V hniezde svojom vydýchnem a sťaby piesok dni si rozmnožím.
18 (SVD) فقلت اني في وكري اسلم الروح ومثل السمندل اكثر اياما.
18 (B21) Říkal jsem si: ‚Umřu v rodinném hnízdě, až mých dnů bude jak písku u moře.

19 (KAT) Môj koreň vlahe otvorený je, mne rosa padá v noci na vetvy.
19 (SVD) أصلي كان منبسطا الى المياه والطل بات على اغصاني.
19 (B21) Mé kořeny budou sahat až k vodě, rosa bude nocovat v mé koruně.

20 (KAT) Aj sláva vo mne nová bude vždy a v mojej ruke luk sa omladí.«
20 (SVD) كرامتي بقيت حديثة عندي وقوسي تجددت في يدي.
20 (B21) Má sláva stále čerstvá zůstane, můj luk stále pevný v ruce mé.'

21 (KAT) Čo ma počúvali, celkom ticho ostali a moju radu s túžbou čakali.
21 (SVD) لي سمعوا وانتظروا ونصتوا عند مشورتي.
21 (B21) Naslouchali mi napjatě, tiše očekávali rady mé.

22 (KAT) Dohovoril som, nerobili námietky a moje slová na nich kvapkali.
22 (SVD) بعد كلامي لم يثنّوا وقولي قطر عليهم.
22 (B21) Neměli co dodat po mém slově, má řeč je svlažovala jako krůpěje.

23 (KAT) Tak čakali ma, ako dážď čakajú, ako po pŕške im ústa dychtili.
23 (SVD) وانتظروني مثل المطر وفغروا افواههم كما للمطر المتأخر.
23 (B21) Čekávali na mě jak na déšť, na jarní vláhu čekali dychtivě.

24 (KAT) Až neverili, keď usmial som sa na nich, svetlu mi z tváre zmiznúť nedali.
24 (SVD) ان ضحكت عليم لم يصدقوا ونور وجهي لم يعبسوا.
24 (B21) Když jsem se usmál na ně, nemohli uvěřit, světlo mé tváře nechtěli zaplašit.

25 (KAT) Im smer som určil, bol som im tiež na čele, sťa kráľ som trónil vo vojsku, kam viedol som ich, tam sa pobrali.
25 (SVD) كنت اختار طريقهم واجلس راسا واسكن كملك في جيش كمن يعزي النائحين
25 (B21) Sedal jsem v jejich čele a udával jim směr, žil jsem jako král ve své družině, jako ten, kdo těší truchlivé.