  | Kniha JóbBiblia - Sväté písmo(BKR - Český - Kralický) | Jób 29, 1-25 |
1 (BKR) Ještě dále Job vedl řeč svou, a řekl:
2 (BKR) Ó bych byl jako za časů předešlých, za dnů, v nichž mne Bůh zachovával,
3 (BKR) Dokudž svítil svící svou nad hlavou mou, při jehož světle chodíval jsem v temnostech,
4 (BKR) Tak jako jsem byl za dnů mladosti své, dokudž přívětivost Boží byla v stanu mém,
5 (BKR) Dokudž ještě Všemohoucí byl se mnou, a všudy vůkol mne dítky mé,
6 (BKR) Když šlepěje mé máslem oplývaly, a skála vylévala mi prameny oleje,
7 (BKR) Když jsem vycházel k bráně skrze město, a na ulici strojíval sobě stolici svou.
8 (BKR) Jakž mne spatřovali mládenci, skrývali se, starci pak povstávali a stáli.
9 (BKR) Knížata choulili se v řečech, anobrž ruku kladli na ústa svá.
10 (BKR) Hlas vývod se tratil, a jazyk jejich lnul k dásním jejich.
11 (BKR) Nebo ucho slyše, blahoslavilo mne, a oko vida, posvědčovalo mi,
12 (BKR) Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
13 (BKR) Požehnání hynoucího přicházelo na mne, a srdce vdovy k plésání jsem vzbuzoval.
14 (BKR) V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
15 (BKR) Místo očí býval jsem slepému, a místo noh kulhavému.
16 (BKR) Byl jsem otcem nuzných, a na při, jíž jsem nebyl povědom, vyptával jsem se.
17 (BKR) A tak vylamoval jsem třenovní zuby nešlechetníka, a z zubů jeho vyrážel jsem loupež.
18 (BKR) A protož jsem říkal: V hnízdě svém umru, a jako písek rozmnožím dny.
19 (BKR) Kořen můj rozloží se při vodách, a rosa nocovati bude na ratolestech mých.
20 (BKR) Sláva má mladnouti bude při mně, a lučiště mé v ruce mé obnovovati se.
21 (BKR) Poslouchajíce, čekali na mne, a přestávali na radě mé.
22 (BKR) Po slovu mém nic neměnili, tak na ně dštila řeč má.
23 (BKR) Nebo očekávali mne jako deště, a ústa svá otvírali jako k přívalu žádostivému.
24 (BKR) Žertoval-li jsem s nimi, nevěřili; pročež u vážnosti mne míti neoblevovali.
25 (BKR) Přišel-li jsem kdy k nim, sedal jsem na předním místě, a tak bydlil jsem jako král v vojště, když smutných potěšuje.
| | | Jób 29, 1-25 |
Verš 12
Že vysvobozuji chudého volajícího, a sirotka, i toho, kterýž nemá spomocníka.
Ž 72:12 - Nebo vytrhne nuzného, volajícího a nátisk trpícího, kterýž nemá spomocníka.
Prís 21:13 - Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Verš 14
V spravedlnost jsem se obláčel, a ona ozdobovala mne; jako plášť a koruna byl soud můj.
Iz 59:17 - Nebo oblékl spravedlnost jako pancíř, a lebka spasení na hlavě jeho. Oblékl se v roucho pomsty jako v sukni, a oděl se horlivostí jako pláštěm,
Ef 6:14 - Stůjtež tedy, majíce podpásaná bedra vaše pravdou, a oblečeni jsouce v pancíř spravedlnosti,
1Sol 5:8 - Ale my, synové dne jsouce, střízliví buďme, oblečeni jsouce v pancíř víry a lásky, a v lebku, jenž jest naděje spasení.
Job 29,1 - Niektoré preklady Knihy Jób majú rozdielne číslovanie veršov aj ich poradie. Vidno to i z hlavy 29.
Job 29,25 - Určil som, čo majú robiť, a všetci ma poslúchali vo vykonaní mojich rozkazov, ako to robia vojaci, keď im velí ich kráľovský vojvodca. Ale počínal som si často aj ako otec, ktorý potešuje svoje zarmútené deti.
