výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(BKR - Český - Kralický)

Jób 28, 1-28

1 (BKR) Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
1 (ROH) Lebo striebro má svoj prameň a zlato miesto, kde ho čistia;
1 (B21) Stříbro má své naleziště, zlato má místo, kde čistí se.

2 (BKR) Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
2 (ROH) železo sa berie z prachu, a rozpustený kameň dáva meď.
2 (B21) Železo lidé těží ze země a kámen taví v měď.

3 (BKR) Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
3 (ROH) Človek kladie koniec tme a zkúma vo všetky konce hlbiny hľadajúc kameň mrákoty a tône smrti.
3 (B21) Vytlačují tmu za nové hranice, pronikají každou krajní mez, po rudě pátrají v černé tmě.

4 (BKR) Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
4 (ROH) Lomí dol hlboko od toho, kto býva hore; tí, ktorých zabudla noha, visia, vzdialení súc od ľudí kolíšu sa sem a ta.
4 (B21) Šachty razí, kam poutník nezavítá, kam ani nezabloudí noha člověka, spouští se na laně, kde není živáčka.

5 (BKR) Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
5 (ROH) Čo do zeme, z nej pochádza chlieb, a pod ňou sa prevracia čosi jako oheň.
5 (B21) Země na povrchu skýtá chleba, v jejích hlubinách však sálá žár.

6 (BKR) V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
6 (ROH) Miesto safíra sú jej kamene, rôzneho prachu, ktorý má zlato,
6 (B21) Safír se ukrývá v jejích skalách, blyští se tam zlatý prach.

7 (BKR) K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
7 (ROH) chodníka, ktorého nezná orol, ani ho neuzrie oko sokola;
7 (B21) Stezku tam nezná dravý pták, nespatřilo ji oko jestřába.

8 (BKR) Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
8 (ROH) nešliapala po ňom mladá zver; nekráčal po ňom lev.
8 (B21) Nekráčí po ní pyšná šelma, lev nikdy nezavítá tam.

9 (BKR) K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
9 (ROH) Človek vystrel svoju ruku po kremeni; podvracia vrchy od koreňa;
9 (B21) Lidé však na křemen vztahují ruku, hory vyvracejí z kořenů.

10 (BKR) Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
10 (ROH) rúbe prietoky cez skaly, a všetko, čo je drahé, uvidí jeho oko;
10 (B21) Ve skále dokáží razit štolu, očima pátrají po každém klenotu.

11 (BKR) Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
11 (ROH) hatí rieky, aby sa nevylialy, a vyvodí skryté veci na svetlo ...
11 (B21) Zahradit umějí prosakující vodu, skryté poklady vynášejí ke světlu.

12 (BKR) Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
12 (ROH) Ale kde sa najde múdrosť? A kde je miesto rozumnosti?
12 (B21) Kde se však moudrost nalézá? A rozumnost kde přebývá?

13 (BKR) Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
13 (ROH) Smrteľný človek nezná jej ceny, ani sa nenajde v zemi živých.
13 (B21) Člověk netuší, kudy k ní; nenajde ji na zemi mezi živými.

14 (BKR) Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
14 (ROH) Priepasť hovorí: Neni jej vo mne. A more hovorí: Nie je u mňa.
14 (B21) Propast praví: "Ve mně není." Moře říká: "Nemám ji."

15 (BKR) Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
15 (ROH) Nedáva sa za ňu rýdze zlato, ani sa neváži striebro za jej menu.
15 (B21) Nedá se pořídit za zlato nejčistší, její cenu nelze stříbrem vyvážit.

16 (BKR) Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
16 (ROH) Nevyváži sa za zlato z Ofíra, za drahý onyx a safír.
16 (B21) Nedá se zaplatit zlatem ofirským, vzácným onyxem ani safíry.

17 (BKR) Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
17 (ROH) Nevyrovná sa jej v cene zlato ani sklo, ani sa nedá zameniť za nádobu z čistého zlata.
17 (B21) Zlato ani křišťál s ní nelze porovnat, nedá se koupit za šperky ze zlata.

18 (BKR) Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
18 (ROH) Nespomína sa koral a kryštál, a nadobudnúť múdrosť je nad perly.
18 (B21) Korál či alabastr za zmínku nestojí, cena moudrosti je nad perly.

19 (BKR) Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
19 (ROH) Nevyrovná sa jej smaragd z Ethiopie, ani sa nevyváži za čisté zlato.
19 (B21) Nevyrovnají se jí ani africké topasy, nejryzejším zlatem se nedá zaplatit.

20 (BKR) Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
20 (ROH) A tedy odkiaľže prichodí múdrosť? A kde je miesto rozumnosti?
20 (B21) Odkud tedy moudrost vyvěrá? A rozumnost kde přebývá?

21 (BKR) Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
21 (ROH) Pretože je skrytá pred očima každého živého i pred nebeským vtáctvom je ukrytá.
21 (B21) Skrytá je očím všech živých na zemi i ptákům na nebi je tajemstvím.

22 (BKR) Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
22 (ROH) Zahynutie a smrť hovoria: Svojimi ušami sme počuly jej povesť.
22 (B21) Záhuba i Smrt praví: "Samy jsme o ní jen slyšely."

23 (BKR) Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
23 (ROH) Sám Bôh rozumie jej ceste a on zná jej miesto.
23 (B21) Jen Bůh rozumí cestě k ní, to on ví, kde se nachází.

24 (BKR) Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
24 (ROH) Lebo on zrie na všetky končiny zeme, vidí všade všetko pod všetkými nebesami.
24 (B21) On vidí všechny zemské končiny, všechno pod nebem si prohlíží.

25 (BKR) Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
25 (ROH) Keď robil vetru váhu a meral vody mierou
25 (B21) Když vítr silou obdařil a vodu mírou odměřil,

26 (BKR) On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
26 (ROH) robiac dažďu právo a cestu blesku hromov,
26 (B21) když dešti určil cíl a dráhu mrakům bouřkovým,

27 (BKR) Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji,připravil ji, a vystihl ji.
27 (ROH) vtedy ju videl a vyrozprával ju; pripravil ju i prezkúmal ju.
27 (B21) tehdy ji spatřil a ocenil, prozkoumal ji a potvrdil.

28 (BKR) Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
28 (ROH) A človekovi riekol: Hľa, bázeň Pánova je múdrosť, a odstúpiť od zlého je rozumnosť.
28 (B21) A řekl člověku: "Moudrost je v tom, ctít Hospodina, rozum je v tom, varovat se zla."


Jób 28, 1-28





Verš 14
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
Jób 28:22 - Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.

Verš 15
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
Prís 3:14 - Lépeť jest zajisté těžeti jí, nežli těžeti stříbrem, anobrž nad výborné zlato užitek její.
Prís 8:11 - Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
Prís 8:19 - Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
Prís 16:16 - Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.

Verš 20
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
Jób 28:12 - Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?

Verš 22
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
Jób 28:14 - Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.

Verš 25
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
Prís 8:29 - Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:

Verš 28
Člověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
Ž 111:10 - Počátek moudrosti jest bázeň Hospodina; rozumu výborného nabývají všickni, kteříž činí ty věci; chvála jeho zůstává na věky.
Prís 1:7 - Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
Prís 9:10 - Počátek moudrosti jest bázeň Hospodinova, a umění svatých rozumnost.

Job 28,1n - Umiestnenie a originálny význam tejto vsuvky 28. hl. v dialógu Jóbových priateľov zostáva nejasný. Pripomína Knihu prísloví 8,22 n., kde sa opisuje múdrosť ako "inšpirátorka" prvotných Božích diel a "osnovateľka" človeka. Táto kapitola ju oslavuje ako neprístupnú človeku. Kniha proroka Barucha preberá tú istú tému, ale hovorí o múdrosti, ktorá sa zjavila Izraelovi v Zákone. Jedná sa teda o múdrosť, ktorá má transcendentálnu povahu. Do nej sa vteľuje tajomstvo Božích ciest, ona je časťou atribútu Božej múdrosti. Teraz je tento atribút personifikovaný a hoci človek vyvíja veľké úsilie, aby ju dosiahol, jej tajomstvo, známe iba Bohu, ho presahuje.

Job 28,4 - Osnova je veľmi nejasná. Je porušená najskôr preto, že pisár pri odpisovaní nechápal, že sa tu opisuje, ako si preráža človek podzemné chodby do vnútra zeme, odkiaľ vynášal na svetlo cennú rudu. Mohlo by sa preložiť aj takto: Prerúbe údolia, akoby ich pílou (rezal) – po ktorých noha zabúda chodiť – pri čerpaní visia vzdialení od ľudí.

Job 28,17 - Sklo – používané v dávnej dobe na výrobu nádob alebo aj na výrobu ozdobných predmetov – pokladali za veľmi cennú a vzácnu hmotu.

Job 28,23-27 - Múdrosť ľudská je iba čiastočná a aj ona má svoj prameň jedine v Bohu.

Job 28,27 - Boh jediný je majiteľom všetkej múdrosti a výlučne on oznamuje ľuďom pravú múdrosť. Pravá múdrosť pre nich pozostáva v bázni Božej, t. j. v pokornom a vernom zachovávaní mravného zákona, ktorého pôvodcom je Boh.