Kniha Jób

1 (CEP) Stříbro má své naleziště a zlato místo, kde se čistí,
1 (ROH) Lebo striebro má svoj prameň a zlato miesto, kde ho čistia;

2 (CEP) železo se získává z prachu, z rudy se taví měď.
2 (ROH) železo sa berie z prachu, a rozpustený kameň dáva meď.

3 (CEP) Člověk překonává tmu, prozkoumává v říši šeré smrti temný kámen do každého koutku.
3 (ROH) Človek kladie koniec tme a zkúma vo všetky konce hlbiny hľadajúc kameň mrákoty a tône smrti.

4 (CEP) Proráží šachtu daleko od místa, kde přebývá. Zapomenuti, bez půdy pod nohama, na laně se houpou a kývají, vzdáleni lidem.
4 (ROH) Lomí dol hlboko od toho, kto býva hore; tí, ktorých zabudla noha, visia, vzdialení súc od ľudí kolíšu sa sem a ta.

5 (CEP) Země, z níž vzchází chléb, je vespod zpřevracena jakoby ohněm;
5 (ROH) Čo do zeme, z nej pochádza chlieb, a pod ňou sa prevracia čosi jako oheň.

6 (CEP) v jejím kamení je ložisko safírů, jsou v něm i zlatá zrnka.
6 (ROH) Miesto safíra sú jej kamene, rôzneho prachu, ktorý má zlato,

7 (CEP) Dravý pták tam nezná stezku, oko luňáka ji nezahlédne,
7 (ROH) chodníka, ktorého nezná orol, ani ho neuzrie oko sokola;

8 (CEP) mláďě šelmy po ní nešlapalo, lev po ní nevleče kořist.
8 (ROH) nešliapala po ňom mladá zver; nekráčal po ňom lev.

9 (CEP) Člověk vztáhl ruku po křemeni, hory zpřevracel až do základů,
9 (ROH) Človek vystrel svoju ruku po kremeni; podvracia vrchy od koreňa;

10 (CEP) do skal vytesal štoly, jeho oko spatřilo kdejaký skvost,
10 (ROH) rúbe prietoky cez skaly, a všetko, čo je drahé, uvidí jeho oko;

11 (CEP) zamezil prosakování proudících vod, a co se tají v zemi, vynáší na světlo.
11 (ROH) hatí rieky, aby sa nevylialy, a vyvodí skryté veci na svetlo ...

12 (CEP) Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti?
12 (ROH) Ale kde sa najde múdrosť? A kde je miesto rozumnosti?

13 (CEP) Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde.
13 (ROH) Smrteľný človek nezná jej ceny, ani sa nenajde v zemi živých.

14 (CEP) Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.
14 (ROH) Priepasť hovorí: Neni jej vo mne. A more hovorí: Nie je u mňa.

15 (CEP) Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem,
15 (ROH) Nedáva sa za ňu rýdze zlato, ani sa neváži striebro za jej menu.

16 (CEP) nemůže být zaplacena ofírským zlatem, vzácným karneolem či safírem.
16 (ROH) Nevyváži sa za zlato z Ofíra, za drahý onyx a safír.

17 (CEP) Nedá se srovnat se zlatem či se sklem ani směnit za věci z ryzího zlata,
17 (ROH) Nevyrovná sa jej v cene zlato ani sklo, ani sa nedá zameniť za nádobu z čistého zlata.

18 (CEP) natož za korál a křišťál; moudrost má větší cenu než perly.
18 (ROH) Nespomína sa koral a kryštál, a nadobudnúť múdrosť je nad perly.

19 (CEP) Nedá se srovnat s kúšským topasem, nedá se zaplatit nejčistším zlatem.
19 (ROH) Nevyrovná sa jej smaragd z Ethiopie, ani sa nevyváži za čisté zlato.

20 (CEP) Odkud tedy přichází moudrost? Kde je místo rozumnosti?
20 (ROH) A tedy odkiaľže prichodí múdrosť? A kde je miesto rozumnosti?

21 (CEP) Je utajena před očima všeho živého, zahalena i před nebeským ptactvem.
21 (ROH) Pretože je skrytá pred očima každého živého i pred nebeským vtáctvom je ukrytá.

22 (CEP) Říše zkázy a smrt říkají: »Pouze jsme zaslechly pověst o ní.«
22 (ROH) Zahynutie a smrť hovoria: Svojimi ušami sme počuly jej povesť.

23 (CEP) Jenom Bůh rozumí její cestě, on zná také její místo,
23 (ROH) Sám Bôh rozumie jej ceste a on zná jej miesto.

24 (CEP) neboť on dohlédne až do končin země, vidí vše, co je pod nebem.
24 (ROH) Lebo on zrie na všetky končiny zeme, vidí všade všetko pod všetkými nebesami.

25 (CEP) Když větru udělil prudkost a vody odměrkou změřil,
25 (ROH) Keď robil vetru váhu a meral vody mierou

26 (CEP) když dešti stanovil cíl a cestu bouřnému mračnu,
26 (ROH) robiac dažďu právo a cestu blesku hromov,

27 (CEP) hned tehdy ji viděl a vyprávěl o ní, učinil ji nepohnutelnou a také ji prozkoumal
27 (ROH) vtedy ju videl a vyrozprával ju; pripravil ju i prezkúmal ju.

28 (CEP) a řekl člověku: »Hle, bát se Panovníka, to je moudrost, vystříhat se zlého, toť rozumnost.«
28 (ROH) A človekovi riekol: Hľa, bázeň Pánova je múdrosť, a odstúpiť od zlého je rozumnosť.