výhody registrácie

Kniha Jób

Biblia - Sväté písmo

(CEP - Český - Ekumenický preklad)

Jób 28, 1-28

1 (CEP) Stříbro má své naleziště a zlato místo, kde se čistí,
1 (KAT) Zaiste striebro má svoje náleziská a zlato miesto, kde ho vyplavujú.

2 (CEP) železo se získává z prachu, z rudy se taví měď.
2 (KAT) Železo zo zeme dobývajú taktiež a tvrdý kameň obráti sa na meď.

3 (CEP) Člověk překonává tmu, prozkoumává v říši šeré smrti temný kámen do každého koutku.
3 (KAT) Temnotám hranice oni vymerali a dolujú už až po najďalšie medze i kamenie ver’, kde temravy, tône.

4 (CEP) Proráží šachtu daleko od místa, kde přebývá. Zapomenuti, bez půdy pod nohama, na laně se houpou a kývají, vzdáleni lidem.
4 (KAT) Chodby si prekopal cudzí národ také, že na ne celkom zabúdajú nohy, a chvejú, vznášajú sa ponad ľudí.

5 (CEP) Země, z níž vzchází chléb, je vespod zpřevracena jakoby ohněm;
5 (KAT) Pod zemou, na ktorej (zrno na) chlieb rástlo, je všetko ako ohňom spustošené.

6 (CEP) v jejím kamení je ložisko safírů, jsou v něm i zlatá zrnka.
6 (KAT) V končinách, v ktorých je zafírové skálie a zlatý prášok v sebe skrytý majú,

7 (CEP) Dravý pták tam nezná stezku, oko luňáka ji nezahlédne,
7 (KAT) sú zasa chodníky, že ich orol nezná a nezbadá ich ani oko supa.

8 (CEP) mláďě šelmy po ní nešlapalo, lev po ní nevleče kořist.
8 (KAT) Nijaká divá zver po nich nekráčala, neprešiel po nej ani lev (doposiaľ).

9 (CEP) Člověk vztáhl ruku po křemeni, hory zpřevracel až do základů,
9 (KAT) Aj na tvrdý kameň položili ruku a od základov vrchy prevrátili.

10 (CEP) do skal vytesal štoly, jeho oko spatřilo kdejaký skvost,
10 (KAT) Kanály povytesávali v skale a všetko, čo cenné je, uzrelo ich oko.

11 (CEP) zamezil prosakování proudících vod, a co se tají v zemi, vynáší na světlo.
11 (KAT) Aj riečne pramene presliedili dobre a skryté veci na svit vynosili.

12 (CEP) Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti?
12 (KAT) Odkiaľ teda vyviera tá múdrosť a kde je to umu nálezisko?

13 (CEP) Člověk nezná její cenu, v zemi živých se nenajde.
13 (KAT) Jej cenu nepozná ani jeden človek a v kraji živých nijak nájsť sa nedá.

14 (CEP) Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.
14 (KAT) Hĺbka vraví: »Vo mne nie je veru« a more hovorí: »Ja ju tobôž nemám.«

15 (CEP) Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem,
15 (KAT) Nedáva sa za ňu ani rýdze zlato, ani neváži sa striebro za jej menu.

16 (CEP) nemůže být zaplacena ofírským zlatem, vzácným karneolem či safírem.
16 (KAT) Jej neblíži sa cenou ni zlato ofírske, ani ónyx vzácny, kameň zafírový.

17 (CEP) Nedá se srovnat se zlatem či se sklem ani směnit za věci z ryzího zlata,
17 (KAT) Zlato nie, sklo tiež nie, jej sa nevyrovná, ju nevymeníš za zlatú nádobu.

18 (CEP) natož za korál a křišťál; moudrost má větší cenu než perly.
18 (KAT) Koraly, kryštály nehodno spomenúť, bo múdrosť získať si je nad všetky perly.

19 (CEP) Nedá se srovnat s kúšským topasem, nedá se zaplatit nejčistším zlatem.
19 (KAT) Veď sa jej nerovná topás etiópsky a zlato čistené nemôže ju zvážiť.

20 (CEP) Odkud tedy přichází moudrost? Kde je místo rozumnosti?
20 (KAT) Odkiaľže vychádza teda táto múdrosť a kde je to umu vlastné nálezisko?

21 (CEP) Je utajena před očima všeho živého, zahalena i před nebeským ptactvem.
21 (KAT) Ukrytá je očiam všetkých živých tvorov, utajená je aj nebeskému vtáctvu.

22 (CEP) Říše zkázy a smrt říkají: »Pouze jsme zaslechly pověst o ní.«
22 (KAT) Zhubca aj so smrťou toto prehlasujú: »My počuli sme vravieť o nej iba.«

23 (CEP) Jenom Bůh rozumí její cestě, on zná také její místo,
23 (KAT) Boh jediný len cestu ku nej pozná a iba on sám vie, kde jej bydlisko je,

24 (CEP) neboť on dohlédne až do končin země, vidí vše, co je pod nebem.
24 (KAT) lebo on rozhľad má k samým medziam zeme a vidí všetko, čo len pod nebom je.

25 (CEP) Když větru udělil prudkost a vody odměrkou změřil,
25 (KAT) Vtedy, keď určoval vetru jeho váhu a presnou mierou odmeriaval vody,

26 (CEP) když dešti stanovil cíl a cestu bouřnému mračnu,
26 (KAT) aby takto určil jeho zákon dažďu a dráhu vlastnú hučaniu i hromu,

27 (CEP) hned tehdy ji viděl a vyprávěl o ní, učinil ji nepohnutelnou a také ji prozkoumal
27 (KAT) vtedy ju uvidel, presne vypočítal a naskrze spoznal, celkom prenikol ju.

28 (CEP) a řekl člověku: »Hle, bát se Panovníka, to je moudrost, vystříhat se zlého, toť rozumnost.«
28 (KAT) Človeku povedal: »Hľa, bázeň pred Pánom, to je táto múdrosť rozumnosť je zasa vystríhať sa zlého.«“


Jób 28, 1-28





Verš 14
Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.
Jób 28:22 - Říše zkázy a smrt říkají: »Pouze jsme zaslechly pověst o ní.«

Verš 15
Nelze ji získat za lístkové zlato, její hodnota se nevyváží stříbrem,
Prís 3:14 - Nabýt jí je lepší nežli nabýt stříbra, její výnos je nad ryzí zlato.
Prís 8:11 - Moudrost je lepší než perly, nevyrovnají se jí žádné skvosty.
Prís 8:19 - Mé ovoce je lepší než ryzí a čisté zlato, má úroda je nad výborné stříbro.
Prís 16:16 - Získat moudrost je lepší než ryzí zlato a získat rozumnost je výbornější než stříbro.

Verš 20
Odkud tedy přichází moudrost? Kde je místo rozumnosti?
Jób 28:12 - Ale moudrost, kde se najde? Kde je místo rozumnosti?

Verš 22
Říše zkázy a smrt říkají: »Pouze jsme zaslechly pověst o ní.«
Jób 28:14 - Propastná tůň praví: »Ve mně není«,moře říká: »Já ji nemám«.

Verš 25
Když větru udělil prudkost a vody odměrkou změřil,
Prís 8:29 - když kladl moři jeho meze, aby vody nevystupovaly z břehů, když vymezoval základy země,

Verš 28
a řekl člověku: »Hle, bát se Panovníka, to je moudrost, vystříhat se zlého, toť rozumnost.«
Ž 111:10 - Počátek moudrosti je bát se Hospodina; velice jsou prozíraví všichni, kdo tak činí. Jeho chvála trvá navždy!
Prís 1:7 - Počátek poznání je bázeň před Hospodinem, moudrostí a kázní pohrdají pošetilci.
Prís 9:10 - Začátek moudrosti je bázeň před Hospodinem a poznat Svatého je rozumnost.

Job 28,1n - Umiestnenie a originálny význam tejto vsuvky 28. hl. v dialógu Jóbových priateľov zostáva nejasný. Pripomína Knihu prísloví 8,22 n., kde sa opisuje múdrosť ako "inšpirátorka" prvotných Božích diel a "osnovateľka" človeka. Táto kapitola ju oslavuje ako neprístupnú človeku. Kniha proroka Barucha preberá tú istú tému, ale hovorí o múdrosti, ktorá sa zjavila Izraelovi v Zákone. Jedná sa teda o múdrosť, ktorá má transcendentálnu povahu. Do nej sa vteľuje tajomstvo Božích ciest, ona je časťou atribútu Božej múdrosti. Teraz je tento atribút personifikovaný a hoci človek vyvíja veľké úsilie, aby ju dosiahol, jej tajomstvo, známe iba Bohu, ho presahuje.

Job 28,4 - Osnova je veľmi nejasná. Je porušená najskôr preto, že pisár pri odpisovaní nechápal, že sa tu opisuje, ako si preráža človek podzemné chodby do vnútra zeme, odkiaľ vynášal na svetlo cennú rudu. Mohlo by sa preložiť aj takto: Prerúbe údolia, akoby ich pílou (rezal) – po ktorých noha zabúda chodiť – pri čerpaní visia vzdialení od ľudí.

Job 28,17 - Sklo – používané v dávnej dobe na výrobu nádob alebo aj na výrobu ozdobných predmetov – pokladali za veľmi cennú a vzácnu hmotu.

Job 28,23-27 - Múdrosť ľudská je iba čiastočná a aj ona má svoj prameň jedine v Bohu.

Job 28,27 - Boh jediný je majiteľom všetkej múdrosti a výlučne on oznamuje ľuďom pravú múdrosť. Pravá múdrosť pre nich pozostáva v bázni Božej, t. j. v pokornom a vernom zachovávaní mravného zákona, ktorého pôvodcom je Boh.