Kniha Jób

1 (ELB) Warum sind nicht Zeiten aufgespart von dem Allmächtigen, und warum sehen die, welche ihn kennen, seine Tage nicht?
1 (ROH) Prečo nie sú od Všemohúceho ukryté časy, a prečo tí, ktorí ho znajú, nevidia jeho dní?
1 (BKR) Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?

2 (ELB) Sie verrücken die Grenzen, sie rauben die Herde und weiden sie.
2 (ROH) Bezbožníci prenášajú medze, lúpežne zajímajú stádo a pasú.
2 (BKR) Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.

3 (ELB) Sie treiben den Esel der Waisen weg, nehmen das Rind der Witwe zum Pfande;
3 (ROH) Sebe odháňajú osla sirôt; berú do zálohu vola vdovy.
3 (BKR) Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.

4 (ELB) sie stoßen aus dem Wege die Dürftigen. Die Elenden des Landes verkriechen sich allesamt:
4 (ROH) Vychyľujú chudobných z cesty, a biedni zeme sa musia skrývať všetci dovedna.
4 (BKR) Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.

5 (ELB) Siehe, wie Wildesel in der Wüste gehen sie aus an ihr Werk, eifrig nach Beute suchend; die Steppe liefert ihnen Brot für die Kinder.
5 (ROH) Hľa, jako divokí osli na púšti vychádzajú po svojej práci hľadajúc korisť skoro za rána. Púšť mu dáva chlieb pre jeho deti.
5 (BKR) Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.

6 (ELB) Auf dem Felde schneiden sie sein Futterkorn ab und lesen den Weinberg des Gesetzlosen nach.
6 (ROH) Na poli žnú jeho miešaný krm, a paberkujú vinicu bezbožníka.
6 (BKR) Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.

7 (ELB) Nackt übernachten sie, ohne Gewand, und haben keine Bedeckung in der Kälte.
7 (ROH) Nahí nocujú, bez rúcha, a nieto prikrytia na zime.
7 (BKR) Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.

8 (ELB) Vom Regenguß des Gebirges werden sie durchnäßt, und obdachlos umklammern sie den Felsen. -
8 (ROH) Moknú od dažďa vrchov a nemajúc iného útočišťa objímajú skalu.
8 (BKR) A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.

9 (ELB) Sie reißen die Waise von der Brust, und was der Elende anhat, nehmen sie zum Pfande.
9 (ROH) Olupujú sirotu o prsia, a to, čo je na biednom, berú do zálohu,
9 (BKR) Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.

10 (ELB) Nackt gehen sie einher, ohne Gewand, und hungernd tragen sie die Garbe;
10 (ROH) takže musia chodiť nahí, bez odevu, a hladní tí, ktorí nosia snopy.
10 (BKR) Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.

11 (ELB) zwischen ihren Mauern pressen sie Öl, treten die Kelter und dursten.
11 (ROH) Medzi ich múrami tlačia olej; šliapu hrozno v prešoch a sú smädní.
11 (BKR) Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.

12 (ELB) Von der Stadt her ächzen Sterbende, und die Seele der Erschlagenen schreit. Und Gott rechnet es nicht als Ungebühr an.
12 (ROH) Ľudia z mesta vzdychajú, a duša ranených volá o pomoc. A Bôh tomu nečiní prietrže.
12 (BKR) Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.

13 (ELB) Jene gehören zu den Feinden des Lichtes, sie kennen seine Wege nicht und weilen nicht auf seinen Pfaden.
13 (ROH) Oni sú z tých, ktorí sa protivia svetlu; neznajú jeho ciest ani nezotrvávajú na jeho chodníkoch.
13 (BKR) Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.

14 (ELB) Mit dem Lichte steht der Mörder auf, tötet den Elenden und den Dürftigen; und des Nachts ist er dem Diebe gleich.
14 (ROH) Na úsvite povstáva vrah; zabíja biedneho a chudobného a vnoci je ako zlodej.
14 (BKR) Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.

15 (ELB) Und das Auge des Ehebrechers lauert auf die Dämmerung, indem er spricht: Kein Auge wird mich erblicken; und er legt einen Schleier an.
15 (ROH) A oko cudzoložníka striehne na mrak a hovorí: Neuvidí ma oko. A zakrýva tvár.
15 (BKR) Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.

16 (ELB) In der Finsternis erbricht man die Häuser. Bei Tage schließen sie sich ein, das Licht kennen sie nicht.
16 (ROH) Za tmy podkopáva domy; vodne sa zamykajú; neznajú svetla.
16 (BKR) Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.

17 (ELB) Denn als Morgen gilt ihnen allesamt der Todesschatten, denn ein jeder von ihnen ist bekannt mit den Schrecken des Todesschattens.
17 (ROH) Lebo im všetkým dovedna je ráno tôňou smrti, pretože znajú hrôzy temna smrti.
17 (BKR) Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.

18 (ELB) Er ist schnell auf der Wasserfläche, verflucht wird ihr Grundbesitz auf Erden; nicht mehr schlägt er den Weg zu den Weinbergen ein.
18 (ROH) Ľahký je na povrchu vody; ich diel je zlorečený na zemi; neobráti sa viacej na cestu viníc.
18 (BKR) Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.

19 (ELB) Dürre und Hitze raffen Schneewasser hinweg: so der Scheol, die gesündigt haben.
19 (ROH) Jako sucho i horúco pohlcujú snežné vody, tak i hrob tých, ktorí hrešia.
19 (BKR) Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.

20 (ELB) Der Mutterleib vergißt seiner, das Gewürm labt sich an ihm, nicht mehr wird seiner gedacht: und das Unrecht wird zerbrochen wie ein Baum,
20 (ROH) Zabudne ho život matky; sladnúť bude červom; nebude viacej spomínaný, a tak bude neprávosť zlomená jako strom,
20 (BKR) Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.

21 (ELB) er, der die Unfruchtbare beraubt, die nicht gebiert, und der Witwe kein Gutes tut.
21 (ROH) ten, kto spása, pohlcuje neplodnú, ktorá nerodí, a vdove nečiní dobrého.
21 (BKR) Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.

22 (ELB) Und Mächtige rafft er dahin durch seine Kraft; steht er auf, so getraut man sich nicht des Lebens.
22 (ROH) A tak zachvacuje mocných vo svojej sile; keď povstane, nikto neverí v život.
22 (BKR) Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.

23 (ELB) Er gibt ihm Sicherheit, und er wird gestützt. Aber seine Augen sind über ihren Wegen.
23 (ROH) Bôh mu dáva, aby žil bezpečne a spoľahol sa; ale jeho oči pozorujú na ich cesty.
23 (BKR) Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.

24 (ELB) Sie sind hochgestiegen: um ein Kleines, und sie sind nicht mehr; und sie sinken hin, werden zusammengerafft wie alle anderen; und wie der Kopf der Ähre werden sie abgeschnitten.
24 (ROH) Keď sa povýšia voľačo málo, hneď ich neni, a sú snížení; uchvátení sú jako všetci iní a skosení sú jako vŕšok klasu.
24 (BKR) Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.

25 (ELB) Und wenn es nun nicht so ist, wer wird mich Lügen strafen und meine Rede zunichte machen?
25 (ROH) A jestli nie je tak, kde kto mi dokáže, že som luhal? A nech obráti moju reč na nič!
25 (BKR) Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?