Kniha Jób

1 (BKR) Proč by od Všemohoucího neměli býti skryti časové, a ti, kteříž jej znají, neměli neviděti dnů jeho?
1 (ROH) Prečo nie sú od Všemohúceho ukryté časy, a prečo tí, ktorí ho znajú, nevidia jeho dní?

2 (BKR) Bezbožníť nyní mezníky přenášejí, a stádo, kteréž mocí zajali, pasou.
2 (ROH) Bezbožníci prenášajú medze, lúpežne zajímajú stádo a pasú.

3 (BKR) Osla sirotků zajímají, v zástavě berou vola od vdovy.
3 (ROH) Sebe odháňajú osla sirôt; berú do zálohu vola vdovy.

4 (BKR) Strkají nuznými s cesty, musejí se vůbec skrývati chudí na světě.
4 (ROH) Vychyľujú chudobných z cesty, a biedni zeme sa musia skrývať všetci dovedna.

5 (BKR) Aj, oni jako divocí oslové na poušti, vycházejí jako ku práci své, ráno přivstávajíce k loupeži; poušť jest chléb jejich i dětí jejich.
5 (ROH) Hľa, jako divokí osli na púšti vychádzajú po svojej práci hľadajúc korisť skoro za rána. Púšť mu dáva chlieb pre jeho deti.

6 (BKR) Na cizím poli žnou, a z vinic bezbožníci sbírají.
6 (ROH) Na poli žnú jeho miešaný krm, a paberkujú vinicu bezbožníka.

7 (BKR) Nahé přivodí k tomu, aby nocovati musili bez roucha, nemajíce se čím přiodíti na zimě.
7 (ROH) Nahí nocujú, bez rúcha, a nieto prikrytia na zime.

8 (BKR) A přívalem v horách moknouce, nemajíce obydlí, k skále se přivinouti musejí.
8 (ROH) Moknú od dažďa vrchov a nemajúc iného útočišťa objímajú skalu.

9 (BKR) Loupí sirotky, kteříž jsou při prsích, a od chudého základ berou.
9 (ROH) Olupujú sirotu o prsia, a to, čo je na biednom, berú do zálohu,

10 (BKR) Nahého opouštějí , že musí choditi bez oděvu, a ti, kteříž snášejí snopy, v hladu zůstávati.
10 (ROH) takže musia chodiť nahí, bez odevu, a hladní tí, ktorí nosia snopy.

11 (BKR) Ti, jenž mezi zdmi jejich olej vytlačují, a presy tlačí, žíznějí.
11 (ROH) Medzi ich múrami tlačia olej; šliapu hrozno v prešoch a sú smädní.

12 (BKR) Lidé v městech lkají, a duše zraněných volají, Bůh pak přítrže tomu nečiní.
12 (ROH) Ľudia z mesta vzdychajú, a duša ranených volá o pomoc. A Bôh tomu nečiní prietrže.

13 (BKR) Oniť jsou ti, kteříž odporují světlu, a neznají cest jeho, aniž chodí po stezkách jeho.
13 (ROH) Oni sú z tých, ktorí sa protivia svetlu; neznajú jeho ciest ani nezotrvávajú na jeho chodníkoch.

14 (BKR) Na úsvitě povstávaje vražedlník, morduje chudého a nuzného, a v noci jest jako zloděj.
14 (ROH) Na úsvite povstáva vrah; zabíja biedneho a chudobného a vnoci je ako zlodej.

15 (BKR) Tolikéž oko cizoložníka šetří soumraku, říkaje: Nespatříť mne žádný, a tvář zakrývá.
15 (ROH) A oko cudzoložníka striehne na mrak a hovorí: Neuvidí ma oko. A zakrýva tvár.

16 (BKR) Podkopávají potmě i domy, kteréž sobě ve dne znamenali; nebo nenávidí světla.
16 (ROH) Za tmy podkopáva domy; vodne sa zamykajú; neznajú svetla.

17 (BKR) Ale hned v jitře přichází na ně stín smrti; když jeden druhého poznati může, strachu stínu smrti okoušejí.
17 (ROH) Lebo im všetkým dovedna je ráno tôňou smrti, pretože znajú hrôzy temna smrti.

18 (BKR) Lehcí jsou na svrchku vody, zlořečené jest jmění jejich na zemi, aniž odcházejí cestou svobodnou.
18 (ROH) Ľahký je na povrchu vody; ich diel je zlorečený na zemi; neobráti sa viacej na cestu viníc.

19 (BKR) Jako sucho a horko uchvacuje vody sněžné, tak hrob ty, jenž hřešili.
19 (ROH) Jako sucho i horúco pohlcujú snežné vody, tak i hrob tých, ktorí hrešia.

20 (BKR) Zapomíná se na něj život matky, sladne červům, nebývá více připomínán, a tak polámána bývá nepravost jako strom.
20 (ROH) Zabudne ho život matky; sladnúť bude červom; nebude viacej spomínaný, a tak bude neprávosť zlomená jako strom,

21 (BKR) Připojuje mu neplodnou, kteráž nerodí, a vdově dobře nečiní.
21 (ROH) ten, kto spása, pohlcuje neplodnú, ktorá nerodí, a vdove nečiní dobrého.

22 (BKR) Zachvacuje silné mocí svou; ostojí-li kdo z nich, bojí se o život svůj.
22 (ROH) A tak zachvacuje mocných vo svojej sile; keď povstane, nikto neverí v život.

23 (BKR) Dává jemu, na čemž by bezpečně spolehnouti mohl, však oči jeho šetří cest jejich.
23 (ROH) Bôh mu dáva, aby žil bezpečne a spoľahol sa; ale jeho oči pozorujú na ich cesty.

24 (BKR) Bývají zvýšeni poněkud, ale hned jich není; tak jako jiní všickni sníženi, vypléněni, a jako vrškové klasů stínáni bývají.
24 (ROH) Keď sa povýšia voľačo málo, hneď ich neni, a sú snížení; uchvátení sú jako všetci iní a skosení sú jako vŕšok klasu.

25 (BKR) Zdaliž není tak? Kdo na mne dokáže klamu, a v nic obrátí řeč mou?
25 (ROH) A jestli nie je tak, kde kto mi dokáže, že som luhal? A nech obráti moju reč na nič!